Politické

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

28 % respondentů v šetření uvedlo, že se zajímá o dění v Palestině a Izraeli, 69 % naopak vyjádřilo svůj nezájem. Česká veřejnost je převážně skeptická při hodnocení současných vztahů mezi Palestinci a Izraelem. Pouze 2 % respondentů hodnotily tyto vztahy jako „spíše dobré“, 12 % je označilo za „ani dobré, ani špatné“ a rovné tři pětiny je považují za špatné.

Ve svém zářijovém šetření položilo CVVM SoÚ AV ČR dotázaným následující otázku: “Jak byste hodnotil činnost následujících politických stran a institucí v posledních dvanácti měsících? Známkujte jako ve škole, kde jednička je nejlepší, pětka nejhorší ocenění.“

Nejlepšího hodnocení – s průměrnou známkou nižší než 3 - se dostalo prezidentovi, médiím a předsedovi vlády.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména šestadvaceti představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získal největší důvěru oslovených občanů předseda vlády Jiří Paroubek (53 % důvěřujících). Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil 1.

Největší důvěře českých občanů starších 15 let se v září 2005 těšil prezident České republiky, kterému důvěru vyjádřilo 71 % oslovených občanů. Podíl důvěřujících je v případě prezidenta již několik měsíců poměrně stabilní. Vládě důvěřovalo na začátku září 2005 42 % respondentů. Již od května 2005 důvěra obyvatel České republiky k jejich vládě trvale roste.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Nejvyšší míra spokojenosti panuje v České republice s nabídkou zboží a služeb. Nadpoloviční většina občanů pak rovněž vyjádřila spokojenost se stavem české kultury. Necelá polovina občanů je podle svých slov spokojena se vztahy České republiky se zahraničím a s životním prostředím. V dalších oblastech, které respondenti posuzovali, již převážila nespokojenost nad spokojeností.

Z červnového výzkumu CVVM vyplývá, že o politických tématech diskutují občané nejčastěji s někým z rodiny či přátel.

Dalším tématem byly představy účastníků výzkumu o ovlivňování rozhodování politiků. Největší vliv na rozhodování politiků připsali dotázaní úplatkům a korupci. V závěsu pak zájmovým skupinám a lobby. Nejmenší vliv mají podle výsledků výzkumu občané samotní.

Více než třetina českých občanů (36 %) je spokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Nespokojenost naopak vyjádřila pětina dotázaných. Ani spokojeno, ani nespokojeno s členstvím naší země v Evropské unii je 37 % obyvatel České republiky. S myšlenkou existence jednotné evropské ústavy souhlasí 43 % občanů České republiky. Nesouhlasné stanovisko naopak vyjádřila třetina oslovených.

Relativně často jako nejdůležitější problém, se kterým se musí Česká republika v současnosti potýkat, lidé vnímají různé aspekty ekonomického vývoje a zejména pak stávající nezaměstnanost. Další frekventovaný okruh problémů, který je kladen na první místo, představuje korupce, hospodářská kriminalita, obecná kriminalita a působení státních orgánů při zajišťování a vymáhání práva.