Politické

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v únorovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 26 politiků (všichni členové vlády, prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran, předseda Ústavního soudu a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky je jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus, jemuž vyjádřily důvěru více než dvě třetiny oslovených (68 %).

V únoru 2006 mírně vzrostla v porovnání s předcházejícím měsícem důvěra občanů téměř ke všem ústavním institucím s výjimkou obecních zastupitelstev. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v únoru 2006 prezident České republiky. V současné době důvěřuje prezidentovi 74 % českých občanů. Také česká vláda si v porovnání s lednem 2006 mírně polepšila.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v lednovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména pětadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získal největší důvěru oslovených občanů statutární místopředseda ČSSD a ministr financí Bohuslav Sobotka (49 %).

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v lednu 2006 prezident České republiky. Důvěra občanů k prezidentovi je již několik měsíců velmi stabilní. Podobně se ustálila také důvěra obyvatel České republiky k jejich vládě. V současné době se vláda jeví důvěryhodná 41 % Čechů. Také důvěra občanů k oběma komorám českého parlamentu zůstala v porovnání s předcházejícím měsícem téměř beze změny.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

V hodnocení vývoje situace v uplynulém roce se česká veřejnost nejkritičtěji staví k problémům korupce, hospodářské kriminality, obecné kriminality a nezaměstnanosti. Převaha kritických vyjádření nad pozitivními se objevila také v případě vývoje v oblasti sociálních jistot, zdravotnictví, zemědělství, politické situace v ČR, přistěhovalectví, soudnictví, právního prostředí, fungování úřadů, dopravní obslužnosti, životní úrovně a možnosti občanů podílet se na rozhodování o veřejných záležitostech.

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v prosinci 2005 prezident České republiky. Na poměrně vysoké úrovni se od září 2005 drží důvěra české vládě. V současné době jí důvěřuje 43 % obyvatel ČR. Tradičně nejméně důvěryhodné se českým občanům jevily obě komory českého parlamentu. Poslanecké sněmovně ČR vyjádřilo důvěru 27 % dotázaných a v porovnání s minulým měsícem si tak mírně polepšila.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Do listopadového výzkumu CVVM byla zařazena otázka zjišťující rozložení obyvatel na pravo-levém politickém spektru. Z dat je patrné, že na pravo-levém politickém spektru jsou obyvatelé ČR rozloženi tak, jak to odpovídá rozložení většiny znaků v populaci. Největší skupina lidí vykazuje průměrné hodnoty (20 %) a směrem k okrajům se jejich počet poměrně plynule zmenšuje.