Filtrovat články

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.\r\nNa otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

V loňském roce jsme nejčastěji pomáhali svým nejbližším – rodině (75 % dotázaných) a přátelům (55 %). Dále jsme podporovali své známé (39 %) a vzdálenější příbuzné (29 %). Třetina dotázaných v loňském roce vypomohla neziskové či charitativní organizaci a více než pětina pomohla i neznámým lidem. Ti, kdo uvedli, že pomohli v loňském roce neziskové či charitativní organizaci, nejčastěji jmenovali některé z povodňových kont, Červený kříž, Katolickou charitu - Charitas, Ligu proti rakovině, organizaci Člověk v tísni, ADRA, sbírku Pomozte dětem, Fond ohrožených dětí.

Číst dál...

Šetření mj. ukázalo, že pro českou veřejnost bezmála všeobecně přijatelnou formu protestního nátlaku představují petice (pouze 10 % lidí by podle svého vyjádření petici nikdy nepodepsalo) a že většina neodmítá ani bojkot nebo zákonné demonstrace. Naopak k tvrdšímu způsobu vyjádření nespokojenosti, jakým je zapojení se do neoficiální stávky, se otevřeně hlásí jen tři lidé z deseti a protesty spojené s okupací nějakého objektu jako přijatelné vidí jen o málo více než jedna desetina populace.

Číst dál...

V červnovém šetření výzkumu Naše společnost 2003 jsme se rozsáhle zabývali tématem fungování orgánů státní správy a samosprávy a názory veřejnosti na to, jak je možné ovlivnit zákony a chování politiků. Nejprve jsme se zeptali obecně na spokojenost s fungováním demokracie . Další otázka se týkala spokojenosti s činností lidí, zaměstnaných ve státní a veřejné sféře.

Číst dál...

90 % dotázaných souhlasí s tím, že by se měly orgány veřejné správy před důležitými rozhodnutími zajímat o názory občanů, oproti 7 %, kteří si spíše myslí, že orgány veřejné správy jsou tu od toho, aby rozhodovaly, a neměly by tudíž obtěžovat občany a tázat se jich na jejich názory. Aktivně si názory občanů vyžadují v jisté míře pouze orgány místní samosprávy, aktivity jiných orgánů veřejné správy nejsou občany zaznamenávány.

Číst dál...

V červnovém šetření jsme zjišťovali názory občanů na financování politických stran. Největší podporu má financování z členských příspěvků, souhlasilo by s ním 94 % respondentů. Jen o něco menší podporu (87 %) má příjem finančních prostředků od sympatizantů strany. S příspěvky od sponzorů a zájmových skupin souhlasí 71 % dotázaných, většina lidí (58 %) podporuje i příjmy z vlastního podnikání stran.

Číst dál...

V rámci červnového výzkumu se CVVM zaměřilo na postoje dotázaných k politickým stranám a jejich roli ve společnosti. Součástí šetření byly dva rozsáhlé bloky výroků, k nimž se dotázaní jednotlivě vyjadřovali zda s nimi souhlasí či nikoli. Další dvě otázky byly zaměřeny na problematiku vnitřní plurality politických stran. Ze srovnání získaných výsledků vyplývá jistá diskrepance v názorech veřejnosti: Na straně jedné se většina dotázaných (67%) domnívá, že strany by měly být vnitřně názorově jednotné, na straně druhé je ovšem většina respondentů (59%) taktéž přesvědčena, že poslanci by měli hlasovat podle vlastního názoru a nikoli podle toho, jaká existuje dohoda uvnitř strany.

Číst dál...

Za nejdůvěryhodnější instituci pokládají dotázaní televizi (66 % důvěry), dále pak svého starostu (61 %), prezidenta republiky (60 %) a noviny obecně (60 %) Důvěře nadpoloviční části veřejnosti se těší armáda (57 %) a policie (55 %). Kolem dvou pětin respondentů deklarovalo důvěru soudům, odborům a svému krajskému hejtmanovi. Předseda vlády a církve požívají důvěry asi třetiny respondentů.

Číst dál...

V červnu 2003 prezidentovi důvěřovalo 63 % občanů starších 15 let, vládě vyjadřovalo důvěru 35 %, Poslanecké sněmovně 30 %, Senátu 26 %, svému krajskému zastupitelstvu 41 % a svému obecnímu zastupitelstvu 65 % občanů. Nadpoloviční většina občanů ČR (57 %) důvěřuje i Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, důvěra převažuje i v případě veřejného ochránce lidských práv (45 % důvěřuje, 28 % nedůvěřuje) a Ústavního soudu (47 % důvěřuje, 34 % nikoli).

Číst dál...

S politickou situací bylo na konci června spokojeno 20 % dotázaných, ani spokojeno ani nespokojeno 32 % a nespokojenost vyjádřilo 45 % respondentů. Ke spokojeným s politickou situací patří častěji lidé s dobrou životní úrovní a mladí lidé do 30 let. Z hlediska politické orientace panuje vyšší míra spokojenosti mezi příznivci ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Mezi nespokojené se častěji řadí stoupenci KSČM a ti, kdo se sami řadí spíše nalevo na škále levice-pravice.

Číst dál...