Politické

Tři čtvrtiny občanů soudí, že je důležité, aby lidé přišli odevzdat svůj hlas při červnových volbách do Poslanecké sněmovny, 17 % dotázaných naopak vyjádřilo skepsi vůči významu voličské účasti. K nejfrekventovanějším argumentům podporujícím význam účasti ve volbách patří to, že jde o příležitost k vyjádření názoru a vůle lidu a že hlasování ovlivní další politický vývoj a celkové směřování společnosti.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v květnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam obsahoval jména 26 politiků. Do výzkumu byli vedle standardně zařazovaných členů vlády, prezidenta, předsedů Senátu a Poslanecké sněmovny a předsedů parlamentních stran tentokrát výjimečně začleněni také ombudsman a předseda Strany zelených, která má z mimoparlamentních subjektů v nadcházejících volbách největší šanci získat křesla v Poslanecké sněmovně.

Důvěra občanů ke všem sledovaným ústavním institucím se v porovnání s minulým měsícem téměř nezměnila. Již více než rok je nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí prezident naší země. Vláda se v květnu 2006 jevila jako důvěryhodná 44 % respondentů. Nejmenší podíl důvěřujících zaznamenaly obě komory českého parlamentu. Spokojenost s politickou situací v naší zemi je již několik měsíců poměrně stabilní.

Na otázku „Počátkem června 2006 se budou konat volby do Poslanecké sněmovny. Půjdete volit?“ odpovědělo kladně 69 % dotázaných s volebním právem („rozhodně ano“ 35 % a „spíše ano“ 34 %), 20 % záporně („spíše ne“ 10 %, „rozhodně ne“ 10 %) a 11 % nevědělo.

Pro květnové (a poslední předvolební) zjišťování preferencí politických stran použilo CVVM SOÚ AV ČR oproti minulým šetřením odlišnou metodiku.

V rámci dubnového šetření Centra po výzkum veřejného mínění hodnotili oslovení občané uplatňování vybraných hodnot v Evropské unii a prospěšnost (či škodlivost) evropské integrace v oblastech obrany, ekologie, kultury, hospodářství a politiky.

Nejlépe bylo respondenty hodnoceno uplatňování demokracie a spolupráce v EU. Naopak převaha nesouhlasu nad souhlasem byla zaznamenána při posuzování spravedlnosti a rovnosti v EU.

Do dubnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se vztahu českých občanů k Evropské unii. Dotázaní hodnotili dopad členství České republiky v EU na jednotlivé segmenty ekonomického a sociálního systému ČR a na svou životní úroveň. Nejlépe je posuzován vliv na nabídku zboží a služeb na trhu v ČR, tento vliv označilo za příznivý 60 % oslovených občanů.

Spokojenost s naším členstvím v Evropské unii vyjadřuje v současnosti více než třetina českých občanů (36 %), nespokojena se naopak cítí přibližně pětina Čechů (20 %). Největší podíl dotázaných se v Evropské unii necítí ani spokojen, ani nespokojen (40 %). Na členství České republiky v Evropské unii oceňují čeští občané zejména možnost bezproblémového cestování do ostatních členských států Evropské unie.

Součástí dubnového šetření CVVM byla i otázka mapující, jak občané vnímají čtyři dlouhodobě nejsilnější politické strany a Stranu zelených. Vybrali jsme několik kritérií, která reprezentovala nejen konkrétní programové aspekty, ale i obecné charakteristiky působení stran na politické scéně.

Respondenti se v hodnocení politických stran shodovali zejména u výroku „stará se jen o získání moci“ – kladně odpovědělo v případě parlamentních stran 60 až 72 % dotázaných, v případě Strany zelených to bylo 46 %.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v dubnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam obsahoval jména pětadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Tentokrát byli do výzkumu zařazeni také volební lídři stran, které se alespoň minimálně vyskytují ve výzkumech stranických preferencí.

V dubnu 2006 jsme zaznamenali nárůst důvěry občanů téměř ke všem sledovaným ústavním institucím. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí je stále prezident České republiky, kterému v současnosti důvěřují bezmála tři čtvrtiny českých občanů (73 %). Relativně vysoký podíl důvěřujících zaznamenala rovněž vláda, které v dubnu 2006 vyjádřilo důvěru 44 % oslovených.