Politické

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v prosinci 2005 prezident České republiky. Na poměrně vysoké úrovni se od září 2005 drží důvěra české vládě. V současné době jí důvěřuje 43 % obyvatel ČR. Tradičně nejméně důvěryhodné se českým občanům jevily obě komory českého parlamentu. Poslanecké sněmovně ČR vyjádřilo důvěru 27 % dotázaných a v porovnání s minulým měsícem si tak mírně polepšila.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Do listopadového výzkumu CVVM byla zařazena otázka zjišťující rozložení obyvatel na pravo-levém politickém spektru. Z dat je patrné, že na pravo-levém politickém spektru jsou obyvatelé ČR rozloženi tak, jak to odpovídá rozložení většiny znaků v populaci. Největší skupina lidí vykazuje průměrné hodnoty (20 %) a směrem k okrajům se jejich počet poměrně plynule zmenšuje.

V listopadu 2005 měli respondenti výzkumu CVVM za úkol zhodnotit výsledky činnosti vlády a oznámkovat působení předsedy vlády v poslední době.

Činnost vlády hodnotila nadpoloviční převaha dotázaných negativně (11 % rozhodně záporně a 41 % spíše záporně). Kladně tuto činnost hodnotila zhruba třetina dotázaných (3 % rozhodně kladně a 34 % spíše kladně).

V klasifikaci činnosti předsedy vlády převládlo průměrné hodnocení.

Důvěra k ústavním institucím se v porovnání s minulým měsícem nijak výrazně nezměnila. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v listopadu 2005 prezident České republiky, kterému důvěru vyjádřilo 69 % oslovených. Již několik měsíců si stabilní podíl důvěřujících udržuje česká vláda, které důvěřují přibližně čtyři z deseti Čechů. Tradičně nejméně důvěryhodné se českým občanům jevily obě komory českého parlamentu.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Osloveným, kteří deklarovali preference nebo sympatie konkrétním politickým stranám, jsme v rámci říjnového šetření položili opakovanou otázku zjišťující intenzitu vztahu vůči této straně.

Za přesvědčené přívržence strany se označilo pouze 11 % voličů. Bezmála každý třetí volič (27 %) nyní preferuje konkrétní stranu pouze z toho důvodu, že mu vadí nejméně (přičemž žádná se mu "nelíbí").

Důvěryhodnost různých společenských institucí pro veřejnost sledujeme již dlouhodobě. Poslední šetření na dané téma provedlo CVVM v říjnu 2005.

Největší důvěru lidé vkládají do lidí, které znají osobně a prezidenta.

Podíl respondentů, kteří příslušnému subjektu nedůvěřují, je nejvyšší v případě politických stran.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v říjnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 25 politiků (všichni členové vlády, prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky je jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus, jemuž vyjádřily důvěru bezmála dvě třetiny oslovených (65 %).

Důvěra k ústavním institucím se v porovnání s minulým měsícem prakticky vůbec nezměnila. Prezidentovi České republiky důvěřovalo v říjnu 2005 71 % obyvatel naší země. Již od září 2003 je český prezident nejdůvěryhodnější ústavní institucí. Vládě ČR vyjádřilo důvěru 42 % oslovených. Nejméně důvěryhodné se osloveným jevily obě komory českého parlamentu.