Politické

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Nejvyšší míra spokojenosti panuje v České republice s nabídkou zboží a služeb. Nadpoloviční většina občanů pak rovněž vyjádřila spokojenost se stavem české kultury. Necelá polovina občanů je podle svých slov spokojena se vztahy České republiky se zahraničím a s životním prostředím. V dalších oblastech, které respondenti posuzovali, již převážila nespokojenost nad spokojeností.

Z červnového výzkumu CVVM vyplývá, že o politických tématech diskutují občané nejčastěji s někým z rodiny či přátel.

Dalším tématem byly představy účastníků výzkumu o ovlivňování rozhodování politiků. Největší vliv na rozhodování politiků připsali dotázaní úplatkům a korupci. V závěsu pak zájmovým skupinám a lobby. Nejmenší vliv mají podle výsledků výzkumu občané samotní.

Více než třetina českých občanů (36 %) je spokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Nespokojenost naopak vyjádřila pětina dotázaných. Ani spokojeno, ani nespokojeno s členstvím naší země v Evropské unii je 37 % obyvatel České republiky. S myšlenkou existence jednotné evropské ústavy souhlasí 43 % občanů České republiky. Nesouhlasné stanovisko naopak vyjádřila třetina oslovených.

Relativně často jako nejdůležitější problém, se kterým se musí Česká republika v současnosti potýkat, lidé vnímají různé aspekty ekonomického vývoje a zejména pak stávající nezaměstnanost. Další frekventovaný okruh problémů, který je kladen na první místo, představuje korupce, hospodářská kriminalita, obecná kriminalita a působení státních orgánů při zajišťování a vymáhání práva.

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí byl na přelomu června a července prezident naší země. Důvěru mu vyjádřilo 72 % oslovených občanů. Důvěra občanů k vládě v porovnání s minulým měsícem mírně vzrostla a v současné době vládě důvěřuje 37 % českých občanů. Jako nejméně důvěryhodné se na přelomu června a července občanům jevily obě komory českého parlamentu.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Čtyři z deseti českých občanů se domnívají, že členství České republiky v Evropské unii je dobrá věc. Přibližně stejný podíl oslovených pak členství naší země v této organizaci označil za ani dobrou ani špatnou věc. Negativní postoj k Evropské unii a tedy názor, že členství České republiky v Evropské unii je špatná věc, zastává pouze desetina obyvatel České republiky starší 15 let.

V rámci květnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme se podrobněji věnovali tématu členství České republiky v Evropské unii. Spokojenost s tím, že se Česká republika stala členem Evropské unie, vyjadřují téměř dvě třetiny (64 %) obyvatel naší země starší 15 let. Naopak nespokojenost s touto skutečností pociťuje pouze pětina občanů (22 %).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v květnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 26 politiků (všichni členové vlády, prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky jsou jako nejdůvěryhodnější hodnoceni ministr Pavel Dostál a prezident Václav Klaus, jimž vyjádřily důvěru bezmála dvě třetiny oslovených (64 % resp.