Politické

Nejméně důvěryhodnou parlamentní stranou je podle výsledků březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění KSČM . Této politické straně v součtu spíše či rozhodně nedůvěřovaly více než dvě třetiny oslovených občanů. Čtvrtina respondetnů KSČM spíše či rozhodně důvěřuje.

Politickou stranou, které důvěřuje nejvíce dotázaných občanů, byla v době výzkumu ODS.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém šetření realizovaném v březnu 2005 v rámci projektu Naše společnost 2005 podrobněji věnovalo tématu politické kultury a politickým stranám v České republice. Podle výrazné většiny českých občanů (75 %) patří spory, problémy a aféry k životu a vyskytují se i v jiných demokraciích. Zároveň ale většina oslovených (82 %) vyjádřila názor, že tyto spory a aféry nám dělají ostudu před světem.

Prakticky jednomyslný souhlas s požadavkem na odstoupení existuje v případech, kdy je politik odsouzen za trestný čin, ať už v souvislosti s výkonem své politické funkce či nikoli. Podobným způsobem veřejnost pohlíží i na pouhé obvinění z trestného činu. Jako důvod k odstoupení občané v naprosté většině vnímají i neoprávněné užívání vědeckého či akademického titulu (pro odstoupení bylo 90 %), to, že je politik veřejně spojován s nějakou trestnou činností (89 %), lhaní při veřejném vystupování (82 %), spáchání opilecké výtržnosti (78 %), nevyjasněné finanční nebo majetkové operace (76 %), zavinění závažné dopravní nehody (74 %), odsouzení v občanskoprávním sporu pro pomluvu (69 %) či společensky nevhodné chování (64 %).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v březnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména sedmadvaceti představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získal největší důvěru oslovených občanů 1. místopředseda ČSSD a ministr financí Bohuslav Sobotka (38 % důvěřujících).

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí byl i v březnu 2005 prezident naší země, kterému v současnosti vyjadřuje důvěru necelých 70 % českých občanů. Důvěru Senátu vyjádřilo 22 % českých občanů, Poslanecké sněmovně pak 20 %. Česká vláda zaznamenala pokles důvěry. V současné době jí však důvěřuje více než čtvrtina českých občanů. V březnu 2005 vyjádřilo svým krajským zastupitelstvům důvěru 46 % českých občanů, obecní zastupitelstva pak zaznamenala 60 % podíl důvěřujících.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

V únoru 2005 jsme všem respondentům položili otázku: „Jak jste spokojen nebo nespokojen se současným stavem následujících oblastí v ČR?“ Výrazně převažuje spokojenost nad nespokojeností v případě nabídky zboží a služeb, kultury, vztahů České republiky se zahraničím a životního prostředí. Oblastmi, se kterými byli oslovení občané především nespokojeni, jsou korupce, nezaměstnanost, hospodářská kriminalita (ve všech třech případech více než tři čtvrtiny spíše či velmi nespokojených respondentů), sociální jistoty (v tomto případě spíše nejistoty), soudnictví a právní prostředí obecně, bezpečnost občanů a politická situace v České republice.

Největší podíl respondentů (38 %) vyjádřil názor, že dnešní poměry jsou v podstatě stejné jako ty, které u nás panovaly před rokem 1989. Přibližně třetina dotázaných se pak domnívá, že poměry, které v České republice panují dnes, jsou lepší než ty, které zde panovaly před listopadem 1989. Opačný názor, tedy že tehdejší poměry byly lepší než ty současné, zastává pětina českých občanů.

Tradičně nejlépe byly hodnoceny vztahy ČR se Slovenskem (92 % "dobré") a Polskem (91 % "dobré"). O něco méně respondentů (83 %) označilo za velmi či spíše dobré vztahy ČR s Maďarskem. V případě Německa označilo naše vzájemné vztahy jako dobré 80 % a jako špatné 14 % oslovených občanů, podobné bylo i hodnocení vztahů s Rakouskem, jež za dobré považuje 76 % dotázaných a za špatné 17 %.

U všech sledovaných mezinárodních institucí převažuje důvěra nad nedůvěrou. Relativně nejširší důvěře se mezi nimi přitom už tradičně těší Organizace spojených národů, k níž pozitivní vztah vyjádřily tři pětiny (61 %) dotázaných, zatímco nedůvěru dala najevo asi čtvrtina (26 %) respondentů. Nadpoloviční podíl dotázaných (56 %) vyslovil důvěru také ve vztahu k Evropské unii, přičemž podíl nedůvěřujících v tomto případě mírně přesahoval úroveň jedné třetiny (35 %).