Politické

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém dubnovém šetření věnovalo mimo jiné pozornost postojům obyvatel České republiky k Evropské unii a názorům veřejnosti na Smlouvu o Ústavě pro Evropu (tzv. evropskou ústavu). Dvě pětiny českých občanů nejsou se členstvím naší země v Evropské unii ani spokojeny, ani nespokojeny. Spokojenost s členstvím České republiky v Evropské unii vyjadřuje 30 % občanů, nespokojenost pak 18 % obyvatel starších 15 let.

Prezident Václav Klaus zůstává i nadále nejdůvěryhodnější ústavní institucí, a to i přesto, že důvěra občanů k němu již několik měsíců postupně klesá. Důvěru svému prezidentovi vyjádřilo 67 % oslovených občanů. Probíhající vládní krize otřásla důvěrou občanů nejen k vládě samotné, ale i k dalším ústavním institucím, především pak k oběma komorám českého Parlamentu.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Podle březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se občané v místě svého bydliště nejvíce zapojují do činnosti sportovních organizací a občanských zájmových sdružení (téměř třetina oslovených respondentů se zapojuje alespoň občas). Pětina dotázaných uvedla, že se občas účastní činnosti, kterou vyvíjejí nadace či charitativní organizace. 18 % účastníků výzkumu se občas angažuje v obecní samosprávě a 12 % v profesních sdruženích.

Souhlas se členstvím České republiky v Evropské unii vyjádřila převážná většina oslovených občanů (72 %), nesouhlasila pouze necelá čtvrtina oslovených (22 %). 6 % dotázaných občanů se k položené otázce nedokázalo vyjádřit. Také se členstvím České republiky v Severoatlantické alianci souhlasí nadpoloviční většina obyvatel naší země, i když je to o něco méně než v případě Evropské unie.

Součástí březnového šetření CVVM Sociologického ústavu AV ČR byla i otázka mapující, jakým způsobem voliči vnímají čtyři dlouhodobě nejsilnější politické strany. Vybráno bylo několik kritérií, která reprezentovala nejen konkrétní programové aspekty, ale i obecné charakteristiky působení stran na politické scéně.

Významné rozdíly mezi hodnocením jednotlivých stran nebyly zjištěny zejména u negativního tvrzení „stará se jen o získání moci“.

Nejméně důvěryhodnou parlamentní stranou je podle výsledků březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění KSČM . Této politické straně v součtu spíše či rozhodně nedůvěřovaly více než dvě třetiny oslovených občanů. Čtvrtina respondetnů KSČM spíše či rozhodně důvěřuje.

Politickou stranou, které důvěřuje nejvíce dotázaných občanů, byla v době výzkumu ODS.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém šetření realizovaném v březnu 2005 v rámci projektu Naše společnost 2005 podrobněji věnovalo tématu politické kultury a politickým stranám v České republice. Podle výrazné většiny českých občanů (75 %) patří spory, problémy a aféry k životu a vyskytují se i v jiných demokraciích. Zároveň ale většina oslovených (82 %) vyjádřila názor, že tyto spory a aféry nám dělají ostudu před světem.

Prakticky jednomyslný souhlas s požadavkem na odstoupení existuje v případech, kdy je politik odsouzen za trestný čin, ať už v souvislosti s výkonem své politické funkce či nikoli. Podobným způsobem veřejnost pohlíží i na pouhé obvinění z trestného činu. Jako důvod k odstoupení občané v naprosté většině vnímají i neoprávněné užívání vědeckého či akademického titulu (pro odstoupení bylo 90 %), to, že je politik veřejně spojován s nějakou trestnou činností (89 %), lhaní při veřejném vystupování (82 %), spáchání opilecké výtržnosti (78 %), nevyjasněné finanční nebo majetkové operace (76 %), zavinění závažné dopravní nehody (74 %), odsouzení v občanskoprávním sporu pro pomluvu (69 %) či společensky nevhodné chování (64 %).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v březnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména sedmadvaceti představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získal největší důvěru oslovených občanů 1. místopředseda ČSSD a ministr financí Bohuslav Sobotka (38 % důvěřujících).