Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo v květnu 2007, jaké aktivní kroky podnikají Češi a jejich domácnosti ve věci ochrany životního prostředí a také s jakými eventuálními opatřeními by v souvislosti se životním prostředím souhlasili. Výsledky jsou též doplněny komentáři vztahujícími se k třídění druhého stupně podle základních sociodemografických charakteristik.

Do červnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., otázku, která zjišťovala hodnocení transformace české ekonomiky po roce 1989 českými občany. Další otázky mapovaly důvody, na jejichž základě se lidé domnívají, že transformace byla úspěšná nebo naopak neúspěšná. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle základních sociodemografických charakteristik osloveného vzorku populace.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v červnu 2007 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly vedle pravidelně zařazovaných institucí (obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva) tentokrát připojeny také další ústavní orgány: Ombudsman, Ústavní soud a Nejvyšší kontrolní úřad.

V červnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Součástí březnového šetření CVVM byla baterie otázek zjišťujících, jak čeští občané hodnotí média. Do výzkumu byly zahrnuty nejsledovanější televizní a rozhlasové stanice, celostátní deníky a též vybrané internetové zpravodajské servery. Respondenti hodnotili, zda a do jaké míry daná média informují pravdivě. Vzhledem k tomu, že médiem s největším dosahem je v současnosti televize, byla součástí šetření též otázka, jak často a jaké televizní zpravodajské pořady lidé sledují a zda podle nich právě televizní zpravodajství informuje o důležitých událostech.

Postoje obyvatel ČR k romské menšině a také názory na možnosti jejich společenského uplatnění zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění v květnu 2007. Témata, která nás zajímala, se týkala především názorů respondentů na soužití romské a neromské populace nejen v celé ČR, ale i v místě bydliště, pokud tedy dotázaní tuto zkušenost mají. Dále též respondenti porovnávali možnosti romského a neromského obyvatelstva v oblastech jako je zaměstnání, uplatnění ve veřejném životě, získávání kvalifikace, bydlení, vzdělání, zajištění osobní bezpečnosti, či rozvoj vlastní kultury.

V rámci květnového výzkumu se CVVM věnovalo problematice životního prostředí. Lidé byli dotazováni, jak jsou spokojeni se stavem životního prostředí v ČR celkově a v místě svého bydliště, a to obecně i v některých dílčích ohledech, a jak v oblasti péče a ochrany v souvislosti se životním prostředím hodnotí činnost některých institucí či organizací.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu, v.v.i., zkoumalo v květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Součástí výzkumné zprávy je třídění odpovědí podle sociodemografických znaků a časové srovnání s výsledky předchozích šetření, neboť tato otázka je součástí kontinuálního výzkumu CVVM od roku 1992.

V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory české veřejnosti na umělé přerušení těhotenství. Občané se v šetření vyjadřovali k tomu, jestli má mít žena právo sama se rozhodnout o interrupci, zda by se interrupce měla povolit jen z důvodu zdravotních a sociálních ohledů na dítě a ženu, jestli by mělo být důvodem umělého přerušení těhotenství pouze ohrožení života ženy nebo zda by měla být interrupce zakázána.

V květnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo tím, jaký je názor veřejnosti na práva homosexuálů a lesbiček na uzavření sňatku, na uzavření registrovaného partnerství a na adopci dětí. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle základních sociodemografických ukazatelů a podle odpovědi na otázku, zda respondent/ka osobně zná nebo nezná nějakého homosexuála či lesbičku.