Třípětinová většina (61 %) občanů se zřízením americké radarové základny protiraketové obrany na území České republiky nesouhlasí, pro případné vybudování základny u nás se naopak vyslovila čtvrtina (25 %) dotázaných. Necelé tři čtvrtiny respondentů (73 %) se vyjádřily, že o případném umístění radaru v ČR by měli rozhodovat občané v referendu, 19 % referendum v této otázce odmítlo.

V únorovém šetření jsme se respondentů ptali mimo jiné na to, jak hodnotí vládu Mirka Topolánka a zda souhlasí s některými změnami v současném daňovém systému, k nimiž se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.

Větší část veřejnosti deklarovala u jednotlivých položek ve vztahu k vládě nespokojenost. Při součtu odpovědí „spíše nespokojen/a“ a „rozhodně nespokojen/a“ je sedm lidí z deseti (68 %) nespokojeno s tím, jak vláda komunikuje s veřejností, 66 % oslovených není spokojeno s jejím personálním složením a 64 % dotazovaných vyjádřilo nespokojenost s osobou jejího předsedy.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v únorovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména čtyřiadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli vedle standardně zařazovaných členů vlády, prezidenta, předsedů Senátu a Poslanecké sněmovny a předsedů parlamentních stran tentokrát začleněni také ombudsman a předseda Ústavního soudu.

Dlouhodobě nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí je prezident. V současnosti mu důvěřují více než tři čtvrtiny občanů (76 %). Na počátku únoru vyslovila vládě premiéra Mirka Topolánka důvěru necelá třetina dotázaných (31 %). Tradičně nejnižší podíl důvěřujících zaznamenaly obě komory českého parlamentu. Krajským zastupitelstvům v aktuálním průzkumu vyjádřila důvěru necelá polovina oslovených (46 %).

Současnou inflaci jako přijatelnou hodnotí tři pětiny občanů (61 %), podíl těch, kdo vyjadřují opačný názor, dosahuje přibližně jedné pětiny (21 %). Stávající hodnocení inflace je historicky relativně nejpříznivější od roku 1993, odkdy se srovnatelné výzkumy provádějí.

V únorovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

S členstvím České republiky v Evropské unii je v současnosti spokojena třetina českých občanů (33 %). Téměř polovina respondentů (45 %) vyjádřila názor, že s naším členstvím v EU není ani spokojena, ani nespokojena. Nespokojenost pociťovalo 17 % dotázaných. Polovina českých občanů (50 %) souhlasí s členstvím Rumunska v Evropské unii, nesouhlas vyslovila třetina oslovených (32 %).

V lednovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme mimo jiné zjišťovali postoj obyvatel k členství České republiky v NATO a k aspektům s tímto členstvím se pojícím. V případě otázky na spokojenost s členstvím v Severoatlantické alianci se více jak polovina respondentů vyjádřila kladně (55,3 %), opačného názoru bylo 29,2 %. Podotkněme, že se v roce 2002 ke stejnému tématu vyjádřilo pozitivně 61 % a negativně 23 % dotázaných.

V lednovém šetření se CVVM věnovalo mimo jiné problematice postavení prezidenta v politickém systému České republiky. Tato tisková informace prezentuje druhou část zjištěných výsledků a navazuje na zprávu publikovanou 15. února 2007.

Druhá část šetření zjišťovala názory občanů na jednotlivé ústavní pravomoci prezidenta, tedy na jeho postavení vůči vládě a na jeho roli při jejím jmenování, na možnost rozpouštět Poslaneckou sněmovnu a vypisovat nové volby, na existenci a podobu práva veta, na roli prezidenta při jmenování soudců Ústavního soudu a na postavení prezidenta v oblasti zahraniční politiky země.

Hospodářskou úroveň České republiky v současnosti vnímá pozitivně 71 % občanů, z toho 3 % ji hodnotí velmi dobře a 68 % spíše dobře. Kriticky se k ní naopak staví 28 % Čechů, když 26 % ji hodnotí spíše špatně a 2 % velmi špatně. V žebříčku deseti vybraných států se ČR podle výše podílu příznivého hodnocení zařadila za Německo a Rakousko na třetí místo před všemi postsocialistickými státy.