V rámci dubnového omnibusu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak jsou občané spokojeni s životem v místě svého bydliště. Respondenti též hodnotili kvalitu následujících životních podmínek v místě svého bydliště: čistota ulic; svoz domovního odpadu; zavedení plynu, elektřiny, vody a kanalizace; stav komunikací; bezpečnost; pracovní příležitosti; úroveň mezd v lokalitě; výstavba nových bytů; udržování obecních domů a bytů; úroveň škol; úroveň zdravotní péče; úroveň obchodů a služeb; životní prostředí; možnosti kulturního vyžití; dostatek možností ke sportu; dostatek možností k odpočinku a k rekreaci; možnost stravování za přiměřené ceny a vyhovující doprava.

Součástí březnového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů k soudům, policii, armádě, médiím, odborům a církvím. Zpráva kromě aktuálních postojů veřejnosti zachycuje i vývoj důvěry ve vztahu k těmto institucím veřejného života od roku 1993.

Dubnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo subjektivní pocity Čechů ohledně životní úrovně jejich domácností. První skupina otázek se zaměřovala spíše na obecnější hodnocení, kdy měli čeští občané vyjadřovat, zda považují svou domácnost za chudou či bohatou, zda je pro ně obtížné vyjít se současnou výší příjmů a zda se v průběhu minulého roku musela jejich domácnost potýkat se závažnější finanční tísní.

V rámci dubnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění hodnotili oslovení občané uplatňování vybraných hodnot v Evropské unii. Všech oslovených jsme se zeptali, zda je podle jejich názoru v Evropské unii uplatňována demokracie, spolupráce, tolerance, spravedlnost a solidarita. Respondenti dále vyjadřovali svůj názor na prospěšnost nebo škodlivost evropské integrace v oblasti hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie.

V dubnovém výzkumu nás mimo jiné zajímalo, jak občané nahlížejí na současný stav některých sociálních podmínek v České republice. Naši tazatelé se tedy respondentů ptali na to, jak by hodnotili situaci v tuzemsku, pokud jde o možnost získání bytu; finanční možnosti k založení rodiny; možnosti mít děti; zabezpečení ve stáří; podmínky života zdravotně postižených; možnost pracovat, být zaměstnán; přístup ke zdravotní péči a možnost přístupu ke vzdělání.

Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. se ve svém dubnovém šetření věnovalo tématu evropské integrace a členství České republiky v Evropské unii. Zajímali jsme o to, jak jsou občané spokojeni s členstvím naší země v EU a zda jsou Češi hrdí na to, že jsou občany Evropské unie. V rámci dubnového šetření jsme rovněž zjišťovali, zda respondenti věří, že rozhodnutí Evropské unie jsou v zájmu České republiky a zda jsou podle jejich názoru v zájmu lidí, jako jsou oni sami.

K politické kultuře většiny veřejně činných lidí jsou čeští občané kritičtí. Pozitivně hodnotí nadpoloviční většina respondentů pouze politickou kulturu představitelů místních (obecních) samospráv (kladně ji ohodnotilo 59 % dotázaných, záporně 29 %). Pozitivní hodnocení nad negativním hodnocením pak ještě převažuje u představitelů krajských samospráv (39 % kladných hodnocení, 23 % záporných).

Dvoutřetinová většina (68 %) občanů se zřízením americké radarové základny protiraketové obrany na území České republiky nesouhlasí, pro případné vybudování základny u nás se naopak vyslovila čtvrtina (26 %) dotázaných. Více než tři čtvrtiny respondentů (77 %) se vyjádřily, že o případném umístění radaru v ČR by měli rozhodovat občané v referendu, 18 % referendum v této otázce odmítlo.

Dlouhodobě nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí je prezident. V současnosti mu důvěřují bezmála tři čtvrtiny občanů (74 %). Na počátku dubna 2007 vyslovili vládě důvěru tři z deseti obyvatel naší země (30 %). V porovnání s předcházejícím měsícem, tak podíl občanů důvěřujících vládě mírně poklesl. Poslanecké sněmovně v současnosti důvěřuje 23 % občanů, Senátu téměř čtvrtina obyvatel naší země (24 %).

V dubnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.