Tiskové zprávy

90 % dotázaných souhlasí s tím, že by se měly orgány veřejné správy před důležitými rozhodnutími zajímat o názory občanů, oproti 7 %, kteří si spíše myslí, že orgány veřejné správy jsou tu od toho, aby rozhodovaly, a neměly by tudíž obtěžovat občany a tázat se jich na jejich názory. Aktivně si názory občanů vyžadují v jisté míře pouze orgány místní samosprávy, aktivity jiných orgánů veřejné správy nejsou občany zaznamenávány.

V červnovém šetření byl jistý prostor věnován názorům respondentů na podmínky drobných a středních podnikatelů a živnostníků. Podle zjištěných výsledků považují asi dvě pětiny (41 %) jejich výtky na problémy, vyvstávající jim v souvislosti s nedostatečnou podporou podnikání za opodstatněné. Opačný názor zastává 28 % a téměř třetina (31 %) se necítící být k posouzení dané situace kompetentní.

V červnovém šetření jsme zjišťovali názory občanů na financování politických stran. Největší podporu má financování z členských příspěvků, souhlasilo by s ním 94 % respondentů. Jen o něco menší podporu (87 %) má příjem finančních prostředků od sympatizantů strany. S příspěvky od sponzorů a zájmových skupin souhlasí 71 % dotázaných, většina lidí (58 %) podporuje i příjmy z vlastního podnikání stran.

V rámci červnového výzkumu se CVVM zaměřilo na postoje dotázaných k politickým stranám a jejich roli ve společnosti. Součástí šetření byly dva rozsáhlé bloky výroků, k nimž se dotázaní jednotlivě vyjadřovali zda s nimi souhlasí či nikoli. Další dvě otázky byly zaměřeny na problematiku vnitřní plurality politických stran. Ze srovnání získaných výsledků vyplývá jistá diskrepance v názorech veřejnosti: Na straně jedné se většina dotázaných (67%) domnívá, že strany by měly být vnitřně názorově jednotné, na straně druhé je ovšem většina respondentů (59%) taktéž přesvědčena, že poslanci by měli hlasovat podle vlastního názoru a nikoli podle toho, jaká existuje dohoda uvnitř strany.

Za nejdůvěryhodnější instituci pokládají dotázaní televizi (66 % důvěry), dále pak svého starostu (61 %), prezidenta republiky (60 %) a noviny obecně (60 %) Důvěře nadpoloviční části veřejnosti se těší armáda (57 %) a policie (55 %). Kolem dvou pětin respondentů deklarovalo důvěru soudům, odborům a svému krajskému hejtmanovi. Předseda vlády a církve požívají důvěry asi třetiny respondentů.

Vařit velký výběr jídel umí v České republice 45 % lidí ve věku nad 15 let. Naopak 27 % respondentů přiznalo, že vařit neumí vůbec. V naší společnosti je přibližně 19 % domácností, ve kterých se oba partneři při vaření střídají. V domácnostech vaří převážně ženy, samy to přiznávají v 67 % případů. Od matky a od prarodičů se učily vařit častěji ženy než muži, od otce se učily vařit častěji muži než ženy.

Alespoň několikrát do týdne se vaří v 9 z 10 domácností, pouze 8 % respondentů uvedlo, že v domácnosti vaří několikrát měsíčně či méně často. Alespoň několikrát do měsíce se v restauracích stravují ¾ obyvatel, přitom každý pátý udává, že jejich rodina v restauracích nejí vůbec. S ohledem na správné stravování není úplně potěšující, že 5 % Čechů nesnídá a stejný počet neobědvá.

V rámci květnového výzkumu se CVVM zaměřilo na téma tradiční české kuchyně. Součástí šetření byl blok otázek věnovaný tomu, která tradiční regionální jídla dotázaní znají a zda je sami vaří. Z výsledků výzkumu vyplývá, že za regionální jídla lidé nejčastěji považují bramborák, bramborové placky, kulajdu, kyselo, koláče a guláš, přičemž tato jídla také nejčastěji ve své domácnosti vaří.

Mezi suroviny, které si čeští občané nejčastěji spojují s tradiční českou kuchyní, patří brambory, zelí a tvaroh. Z typicky českých jídel ochutnali prakticky všichni respondenti kynuté knedlíky, oukrop (česnečku) a cmundu (bramborák). Tyto pokrmy ve své vlastní domácnosti připravují více jak tři čtvrtiny dotázaných. Nejméně často znají respondenti jidáše. Ty měla zatím příležitost ochutnat jen necelá polovina české populace.

Z výsledků květnového výzkumu vyplynulo, že pod pojmem "tradiční česká kuchyně" si lidé vybaví především pokrm vepřová - knedlík – zelí. Další si jej spojují se svíčkovou a část s vepřovým řízkem či s gulášem. Relativně častá je i asociace se sladkými jídly - s ovocnými knedlíky a s plněnými buchtami. Z jiných pokrmů je jako reprezentant tradiční české kuchyně vnímán např.