Filtrovat články

90 % dotázaných souhlasí s tím, že by se měly orgány veřejné správy před důležitými rozhodnutími zajímat o názory občanů, oproti 7 %, kteří si spíše myslí, že orgány veřejné správy jsou tu od toho, aby rozhodovaly, a neměly by tudíž obtěžovat občany a tázat se jich na jejich názory. Aktivně si názory občanů vyžadují v jisté míře pouze orgány místní samosprávy, aktivity jiných orgánů veřejné správy nejsou občany zaznamenávány.

Číst dál...

V červnovém šetření byl jistý prostor věnován názorům respondentů na podmínky drobných a středních podnikatelů a živnostníků. Podle zjištěných výsledků považují asi dvě pětiny (41 %) jejich výtky na problémy, vyvstávající jim v souvislosti s nedostatečnou podporou podnikání za opodstatněné. Opačný názor zastává 28 % a téměř třetina (31 %) se necítící být k posouzení dané situace kompetentní.

Číst dál...

V červnovém šetření jsme zjišťovali názory občanů na financování politických stran. Největší podporu má financování z členských příspěvků, souhlasilo by s ním 94 % respondentů. Jen o něco menší podporu (87 %) má příjem finančních prostředků od sympatizantů strany. S příspěvky od sponzorů a zájmových skupin souhlasí 71 % dotázaných, většina lidí (58 %) podporuje i příjmy z vlastního podnikání stran.

Číst dál...

V rámci červnového výzkumu se CVVM zaměřilo na postoje dotázaných k politickým stranám a jejich roli ve společnosti. Součástí šetření byly dva rozsáhlé bloky výroků, k nimž se dotázaní jednotlivě vyjadřovali zda s nimi souhlasí či nikoli. Další dvě otázky byly zaměřeny na problematiku vnitřní plurality politických stran. Ze srovnání získaných výsledků vyplývá jistá diskrepance v názorech veřejnosti: Na straně jedné se většina dotázaných (67%) domnívá, že strany by měly být vnitřně názorově jednotné, na straně druhé je ovšem většina respondentů (59%) taktéž přesvědčena, že poslanci by měli hlasovat podle vlastního názoru a nikoli podle toho, jaká existuje dohoda uvnitř strany.

Číst dál...

Za nejdůvěryhodnější instituci pokládají dotázaní televizi (66 % důvěry), dále pak svého starostu (61 %), prezidenta republiky (60 %) a noviny obecně (60 %) Důvěře nadpoloviční části veřejnosti se těší armáda (57 %) a policie (55 %). Kolem dvou pětin respondentů deklarovalo důvěru soudům, odborům a svému krajskému hejtmanovi. Předseda vlády a církve požívají důvěry asi třetiny respondentů.

Číst dál...

Vařit velký výběr jídel umí v České republice 45 % lidí ve věku nad 15 let. Naopak 27 % respondentů přiznalo, že vařit neumí vůbec. V naší společnosti je přibližně 19 % domácností, ve kterých se oba partneři při vaření střídají. V domácnostech vaří převážně ženy, samy to přiznávají v 67 % případů. Od matky a od prarodičů se učily vařit častěji ženy než muži, od otce se učily vařit častěji muži než ženy.

Číst dál...

Alespoň několikrát do týdne se vaří v 9 z 10 domácností, pouze 8 % respondentů uvedlo, že v domácnosti vaří několikrát měsíčně či méně často. Alespoň několikrát do měsíce se v restauracích stravují ¾ obyvatel, přitom každý pátý udává, že jejich rodina v restauracích nejí vůbec. S ohledem na správné stravování není úplně potěšující, že 5 % Čechů nesnídá a stejný počet neobědvá.

Číst dál...

V rámci květnového výzkumu se CVVM zaměřilo na téma tradiční české kuchyně. Součástí šetření byl blok otázek věnovaný tomu, která tradiční regionální jídla dotázaní znají a zda je sami vaří. Z výsledků výzkumu vyplývá, že za regionální jídla lidé nejčastěji považují bramborák, bramborové placky, kulajdu, kyselo, koláče a guláš, přičemž tato jídla také nejčastěji ve své domácnosti vaří.

Číst dál...

Mezi suroviny, které si čeští občané nejčastěji spojují s tradiční českou kuchyní, patří brambory, zelí a tvaroh. Z typicky českých jídel ochutnali prakticky všichni respondenti kynuté knedlíky, oukrop (česnečku) a cmundu (bramborák). Tyto pokrmy ve své vlastní domácnosti připravují více jak tři čtvrtiny dotázaných. Nejméně často znají respondenti jidáše. Ty měla zatím příležitost ochutnat jen necelá polovina české populace.

Číst dál...

Z výsledků květnového výzkumu vyplynulo, že pod pojmem "tradiční česká kuchyně" si lidé vybaví především pokrm vepřová - knedlík – zelí. Další si jej spojují se svíčkovou a část s vepřovým řízkem či s gulášem. Relativně častá je i asociace se sladkými jídly - s ovocnými knedlíky a s plněnými buchtami. Z jiných pokrmů je jako reprezentant tradiční české kuchyně vnímán např.

Číst dál...