Hospodářskou úroveň České republiky v současnosti vnímá pozitivně 71 % občanů, z toho 3 % ji hodnotí velmi dobře a 68 % spíše dobře. Kriticky se k ní naopak staví 28 % Čechů, když 26 % ji hodnotí spíše špatně a 2 % velmi špatně. V žebříčku deseti vybraných států se ČR podle výše podílu příznivého hodnocení zařadila za Německo a Rakousko na třetí místo před všemi postsocialistickými státy.

Součástí prvního letošního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byly také otázky týkající se prezidentského úřadu a další, hodnotící některé aspekty výkonu funkce u současného českého prezidenta Václava Klause.

Všech respondentů jsme se nejprve zeptali na to, jaký způsob volby prezidenta je podle jejich mínění nejvhodnější pro Českou republiku.

Největší spokojenost panuje v naší zemi s nabídkou zboží a služeb (spokojenost vyjádřilo 77 % oslovených), se stavem české kultury (61 %) a se vztahy České republiky se zahraničím (56 %). Nespokojenost nejčastěji panovala se stavem korupce a hospodářské kriminality. Se stavem hospodářské kriminality je nespokojeno 79 % českých občanů, se stavem korupce pak 82 %.

V lednovém šetření se tazatelé Centra pro výzkum veřejného mínění ptali též na to, zda respondenti souhlasí nebo nesouhlasí s konkrétními legislativními úpravami, které vstoupily v platnost 1. ledna letošního roku. Minimálně osm lidí z deseti souhlasí se zvýšením důchodů (91 % souhlasných odpovědí), se zvláštním příspěvkem na péči (90 %), s možností vykázat násilníky z domova (89 %), se zvýšením přídavku na dítě (86 %), se zvýšením rodičovského příspěvku (86 %), se snížením reklamy ve veřejnoprávní televizi o jednu polovinu: na půl procenta vysílacího času (86 %), s prodloužením odstupného na tři měsíce (81 %), s novou sociální dávkou „okamžitá pomoc“ (80 %), se zvýšením porodného (80 %) a se zvýšením minimální mzdy (84 %) .

Dlouhodobě je nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí prezident. V současnosti mu důvěru vyjadřuje 72 % českých občanů. Nejmenší podíl důvěřujících zaznamenaly obě komory Parlamentu ČR. Poslanecké sněmovně v současnosti důvěřuje 23 % obyvatel naší země, Senátu 27 %. O poznání vyšší důvěrou disponují lokální reprezentace: krajským zastupitelstvům v aktuálním průzkumu vyjádřila důvěru polovina oslovených (50 %), téměř dvě třetiny občanů (65 %) důvěřují svému obecnímu zastupitelstvu.

V lednovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Dvě třetiny (66 %) obyvatel se celkově v ČR cítí bezpečně a více než tři čtvrtiny (77 %) mají pocit bezpečí v místě, kde žijí. S tím, jak se policie stará o pořádek a bezpečí občanů v místě bydliště, je spokojeno 55 % lidí, 39 % dotázaných se označilo za nespokojené. Činnost policie v rámci celé republiky příznivě hodnotí 40 % občanů, 54 % s ní...

Dvě třetiny (66 %) obyvatel se celkově v ČR cítí bezpečně a více než tři čtvrtiny (77 %) mají pocit bezpečí v místě, kde žijí. S tím, jak se policie stará o pořádek a bezpečí občanů v místě bydliště, je spokojeno 55 % lidí, 39 % dotázaných se označilo za nespokojené. Činnost policie v rámci celé republiky příznivě hodnotí 40 % občanů, 54 % s ní naopak vyjádřilo nespokojenost.

V prosinci 2006 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR mimo jiné věnovalo tématu zdravotnictví a zdravotní péče v České republice. Spokojenost se zdravotním systémem v České republice vyjadřuje v současnosti přibližně třetina českých občanů (32 %), jen o málo nižší je však podíl těch, kteří s ním spokojeni nejsou (29 %). Nadpoloviční většina českých občanů (51 %) se domnívá, že kvalita zdravotní péče v České republice nedoznala v posledním roce výraznějších změn.

Prosincové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťovalo vztah Čechů k jiným národům a národnostem. Bylo vybráno dvacet čtyři národností, které respondenti hodnotili na sedmibodové škále (1 „velmi sympatický“, 7 „velmi nesympatický“) podle přízně k nim. Dotázaným jsou nejsympatičtější Češi samotní (vážený průměr 1,7). Na dobré úrovni (2,0 – 3,0) je také vztah ke Slovákům, Francouzům, Švédům, Angličanům, Rakušanům a Řekům.