Červnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se zabývalo problematikou nezaměstnanosti. Zajímalo nás nejen to, jakým způsobem hodnotí čeští občané současnou a budoucí úroveň nezaměstnanosti, ale také jejich názory na složitost nalezení nového zaměstnání v případě nezaměstnanosti či pravděpodobnost toho, že oni sami přijdou o zaměstnání. Součástí zprávy je také časové srovnání výsledků s předchozími výzkumy a třídění podle základních sociodemografických charakteristik.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v červnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména devětadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR.

V červnovém šetření zkoumalo CVVM prestiž vybraných povolání u české veřejnosti. Všem respondentům byl předložen seznam šestadvaceti profesí s instrukcí: „Na seznamu jsou uvedena některá povolání. Vyberte povolání, jehož si vážíte nejvíce, a dejte mu 99 bodů. Pak vyberte takové, jehož si vážíte nejméně, a obodujte je číslem 01. Poté postupujte odshora dolů a všem zbývajícím přiřaďte body od 02 do 98 podle osobního uvážení.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo v květnu 2007, jaké aktivní kroky podnikají Češi a jejich domácnosti ve věci ochrany životního prostředí a také s jakými eventuálními opatřeními by v souvislosti se životním prostředím souhlasili. Výsledky jsou též doplněny komentáři vztahujícími se k třídění druhého stupně podle základních sociodemografických charakteristik.

Do červnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., otázku, která zjišťovala hodnocení transformace české ekonomiky po roce 1989 českými občany. Další otázky mapovaly důvody, na jejichž základě se lidé domnívají, že transformace byla úspěšná nebo naopak neúspěšná. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle základních sociodemografických charakteristik osloveného vzorku populace.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v červnu 2007 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly vedle pravidelně zařazovaných institucí (obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva) tentokrát připojeny také další ústavní orgány: Ombudsman, Ústavní soud a Nejvyšší kontrolní úřad.

V červnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Součástí březnového šetření CVVM byla baterie otázek zjišťujících, jak čeští občané hodnotí média. Do výzkumu byly zahrnuty nejsledovanější televizní a rozhlasové stanice, celostátní deníky a též vybrané internetové zpravodajské servery. Respondenti hodnotili, zda a do jaké míry daná média informují pravdivě. Vzhledem k tomu, že médiem s největším dosahem je v současnosti televize, byla součástí šetření též otázka, jak často a jaké televizní zpravodajské pořady lidé sledují a zda podle nich právě televizní zpravodajství informuje o důležitých událostech.

Postoje obyvatel ČR k romské menšině a také názory na možnosti jejich společenského uplatnění zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění v květnu 2007. Témata, která nás zajímala, se týkala především názorů respondentů na soužití romské a neromské populace nejen v celé ČR, ale i v místě bydliště, pokud tedy dotázaní tuto zkušenost mají. Dále též respondenti porovnávali možnosti romského a neromského obyvatelstva v oblastech jako je zaměstnání, uplatnění ve veřejném životě, získávání kvalifikace, bydlení, vzdělání, zajištění osobní bezpečnosti, či rozvoj vlastní kultury.

V rámci květnového výzkumu se CVVM věnovalo problematice životního prostředí. Lidé byli dotazováni, jak jsou spokojeni se stavem životního prostředí v ČR celkově a v místě svého bydliště, a to obecně i v některých dílčích ohledech, a jak v oblasti péče a ochrany v souvislosti se životním prostředím hodnotí činnost některých institucí či organizací.