Filtrovat články

V září 2003 40 % občanů hodnotilo životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 44 % ji označilo za "ani dobrou, ani špatnou" a 15 % se o ní vyjádřilo jako o špatné. Vnímání životní úrovně vlastní domácnosti se zlepšuje s rostoucím příjmem a se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání respondenta. Ke spokojenější části obyvatel patří podnikatelé a živnostníci, vyšší odborníci, studenti a potenciální voliči ODS.

Číst dál...

Výsledky výzkumu potvrdily, že výchova dětí se koncentruje do rukou žen. Asi čtyři pětiny dotázaných s dětmi například uvedly, že k lékaři s dítětem chodí - či v případě odrostlého dítěte chodila - matka a během nemoci s ním také zůstává, resp. zůstávala doma. Především matky dětem čtou pohádky a učí se s nimi. Oba, matka i otec, společně rozhodují ve většině domácností s dětmi o jejich budoucím povolání, kupují dětem dárky, sportují s nimi či je berou na výlety.

Číst dál...

Zářijový výzkum CVVM se mimo jiné dotkl problematiky důležitosti stranické příslušnosti pro získání zaměstnání ve státní správě. Respondentů jsme se obecně zeptali, jak důležitá je stranická příslušnost pro získání zaměstnání ve státní správě a dále jsme jim k hodnocení předložili čtyři hypotetické situace týkající se čtyř smyšlených osob s tím, aby posoudili důležitost stranické příslušnosti v těchto jednotlivých případech.

Číst dál...

Ve vztahu k výběru daní od nich samotných občané hodnotí stávající efektivnost státní správy jako poměrně vysokou. Podle 47 % ekonomicky aktivních je státní správa při výběru jejich vlastních daní "velmi účinná", za "poměrně účinnou" ji označilo 23 %, 9 % ji považuje za "středně účinnou" a jen 5 % uvedlo, že státní správa je při výběru daní od nich samotných "poměrně" či "zcela" neúčinná.

Číst dál...

Úroveň vzdělávání je nejlépe hodnocena na gymnáziích (70 % kladně, 8 % záporně) a na vysokých školách (63 %, 8 % záporně). Dvě třetiny respondentů dále považují za dobrou úroveň základních škol (66 %, 22 % záporně) a o něco menší počet úroveň středních škol s maturitou (62 %, 18 % záporně). Nejhůře se dotázaným jeví vzdělávání na středních odborných učilištích, jež považují za dobré jen něco přes dvě pětiny (44 %) a téměř třetina je považuje za špatné (31%).

Číst dál...

Součástí zářijového šetření CVVM se stal i blok otázek věnovaných problematice českého školství. Respondenti se v něm mimo jiné vyjadřovali k problematice rovného přístupu ke vzdělávání, k víceletým gymnáziím a soukromým středním školám. Téměř dvě třetiny českých občanů se obávají, že mnoho nadaných dětí u nás nedostane možnost studovat, ale 6 z 10 respondentů souhlasí s tvrzením, že o tom, jaké kdo dosáhne vzdělání, rozhodují jen schopnosti a vůle studovat.

Číst dál...

Ve svém zářijovém šetření položilo CVVM SoÚ AV ČR dotázaným následující otázku: “Jak byste hodnotil činnost následujících politických stran a institucí v posledních dvanácti měsících? Známkujte jako ve škole, kde jednička je nejlepší, pětka nejhorší ocenění.“ \r\nNejlepšího hodnocení – s průměrnou známkou nižší než 3 - se dostalo médiím a prezidentovi.

Číst dál...

Nejhůře ze všech zkoumaných oblastí občané hodnotí současný stav korupce a bezpečnosti. Nespokojenost zde vyjádřila výrazná nadpoloviční většina dotázaných, v případě korupce to byly dokonce dvě třetiny z nich. Vedle toho nespokojenost poměrně výrazně převažuje i pokud jde o oblast soudnictví a o stav právního prostředí. Spíše kriticky než pozitivně lidé hodnotí i stav vlastních možností podílet se na rozhodování o veřejných záležitostech a fungování úřadů, i když u těchto oblastí nespokojenost nepřevažuje nad souhrnným podílem těch, kdo jsou spokojeni převážně nebo alespoň napůl.

Číst dál...

V první polovině září vyslovilo důvěru prezidentovi 61%, vládě ČR je 29%, Poslanecké sněmovně 22%, Senátu 21%, krajskému zastupitelstvu 36% a obecnímu zastupitelstvu 57% dotázaných občanů.\r\nPoslední šetření přineslo s výjimkou prezidenta statisticky významný pokles důvěry u všech ústavních institucí. U vlády jde o dlouhodobější trend, neboť za posledních 9 měsíců vláda postupně ztratila 20% důvěřujících.

Číst dál...

V září bylo s politickou situací spokojeno 14 % dotázaných, oproti červnu tak došlo k poklesu o 6 procentních bodů. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 29 % a nespokojenost vyjádřilo 52 % respondentů - od června se zvýšila o 7 procentních bodů. Ke spokojeným s politickou situací patří častěji lidé s dobrou životní úrovní a mladí lidé, kteří ještě nemají volební právo.

Číst dál...