Filtrovat články

Téměř tři čtvrtiny dotázaných se shodují, že cizinci by měli mít možnost v České republice dlouhodobě pobývat, ale pouze za určitých podmínek. Názor, že by zde cizinci vůbec neměli mít možnost dlouhodobě pobývat vyjádřilo 17 % dotázaných a naopak pobyt bez omezení by umožnilo 6 % respondentů.

Cizinci žijící v ČR by se měli přizpůsobit co nejvíce našim životním zvyklostem, myslí si to 56 % respondentů.

Číst dál...

CVVM SoÚ položilo v květnového šetření otázky týkající se spokojenosti se životem v místě bydliště. Na otázku „Jak jste celkově spokojen s životem v místě Vašeho bydliště?“ odpovědělo 69 % respondentů, že je s životem v bydlišti spokojeno, 6% vyjádřilo nespokojenost a 25 % je nerozhodných. Dále byla dotázaným položena otázka, zda uvažují o odstěhování z místa bydliště.

Číst dál...

Z výzkumu vyplynulo, že městské prostředí by k trvalému bydlení preferovalo 43 % respondentů, venkovské 41 %. Dvě procenta označila jinou možnost a 14 % se nedovedlo rozhodnout. Mezi sídly městského charakteru si dotázaní podobnou měrou zvolili velkoměsta s více než 100 tisíci obyvateli (celkově 15 %) a v města střední velikosti o 20 tisících až 100 tisících obyvatelích (16 %).

Číst dál...

V květnu 2003 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotilo 38 % dotázaných, opačné stanovisko zaznělo od 18 % a 44 % respondentů ji charakterizovalo jako "ani dobrou, ani špatnou". 5 % občanů označuje svoji domácnost jako bohatou, zatímco 22 % ji považuje za chudou. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 54 % respondentů, 43 % podle svých slov naopak s rozpočtem vychází více či méně snadno.

Číst dál...

V rámci květnového šetření CVVM bylo respondentům předloženo několik otázek týkajících se nezaměstnanosti. V první z nich jsem zjišťovali, jak občané hodnotí současnou úroveň nezaměstnanosti v ČR. Jak ukazují výsledky, považují asi dvě třetiny občanů ČR starších 15 let nezaměstnanost v ČR za příliš vysokou, za přiměřenou ji označilo 26% občanů a pouhá 2% občanů si myslí, že nezaměstnanost je u nás příliš nízká.

Číst dál...

Ze sedmi sledovaných sociálních podmínek hodnotila většina dotázaných jako dobrou situaci v přístupu ke vzdělání (80 %) a ke zdravotní péči (68 %). Oblasti, jako jsou pracovní příležitosti, zabezpečení ve stáří, životní podmínky zdravotně postižených a zejména finanční možnosti k založení rodiny a možnost získání bytu byly hodnoceny velmi kriticky. Z dosavadních šetření je patrná m.

Číst dál...

Nejprve jsme se ptali, se kterými státy bychom měli udržovat bližší ekonomické vztahy. Nejčastěji uváděné země byly Německo (59 %), Slovensko (36 %), Rakousko (29 %) a Polsko (22 %), více než osmina respondentů také uváděla USA, Velkou Británii, Francii a Ruskou federaci. Pořadí zemí, se kterými bychom měli spolupracovat politicky bylo pozměněné, nejvýznamnějším partnerem by pro nás mělo být Slovensko (45 %), Německo (44 %), Polsko (29 %) a Rakousko (22 %).

Číst dál...

CVVM Sociologického ústavu AV ČR položilo ve svém květnového šetření mimo jiné tuto otevřenou otázku (tedy bez nabídky možných odpovědí): „Jaké hlavní výhody a nevýhody by podle Vašeho názoru měl pro ČR mít vstup do EU? Uveďte, prosím, tři nejdůležitější výhody a nevýhody vstupu.“ Z odpovědí respondentů vyplývá, že mezi nejdůležitější výhody našeho vstupu do EU zařadili otevření hranic (56%), možnost pracovat v zemích EU (35 %), možnost studovat v zemích EU (24 %) a celkový ekonomický přínos (20 %).

Číst dál...

Naprostá většina občanů pociťuje hrdost na Českou republiku v souvislosti se sportem (91 %), kulturou (89 %), historií (88 %) a v o něco menší míře i s vědou a technikou (77 %). Jiné důvody jako zdroj pro pocit národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě...

Číst dál...

Naprostá většina občanů pociťuje hrdost na Českou republiku v souvislosti se sportem (91 %), kulturou (89 %), historií (88 %) a v o něco menší míře i s vědou a technikou (77 %). Jiné důvody jako zdroj pro pocit národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě politického vlivu ve světě 32 %, v případě sociálního zabezpečení 25 % a v případě ekonomických výsledků dokonce jen 11 %.

Číst dál...