Filtrovat články

Prezidentovi důvěřuje 58 % občanů, nedůvěřuje 39%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%.

Vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 49 % dotázaných, nedůvěřovalo 47 %. Počtvrté zjišťovaná důvěra v koaliční kabinet potvrzuje předchozí šetření a je nadále o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející Zemanově vládě v červenci (43%).

Číst dál...

U odpovědí na výroky týkající se manželství a partnerství převažovaly liberální odpovědi, u posledních výroků týkajícíh se rodičovství a výchovy dětí, převažovaly naopak názory konzervativní. Nejkontroverznější se ukázala být otázka zabývající se názorem na oprávněnost umělého přerušení těhotenství v případě ohrožení zdraví ženy nebo dítěte.

Číst dál...

Určitým problémem při srovnávání reálných dat a ideálu je, že zatímco výzkum pokrývá respondenty ve všech věkových skupinách starších 15ti let, reprodukce se zúčastňují převážně jen lidé ve věku mezi 20 až 35lety. Rozhodující jsou tedy postoje nejmladších respondentů, v našem případě lidé do 30ti let. Tato skupina se také ve svých názorech částečně odlišovala od zbytky dotázaných.

Číst dál...

V lednovém šetření CVVM byla použita otázka z mezinárodního výzkumu ISSP, který proběhl v České republice v roce 1999. Cílem bylo zjistit, zda a jak se změnil názor veřejnosti na sexuální vztahy předmanželské, mimomanželské a mezi partnery stejného pohlaví. Nejtolerantněji jsou hodnoceny předmanželské sexuální aktivity, zdaleka ne tak smířlivě jsou hodnoceny mimomanželské sexuální vztahy vdaných žen nebo ženatých mužů.

Číst dál...

V představách občanů stále přetrvává na jedné straně obraz muže živitele a na druhé straně ženy starající se o domácnost a děti. Především muž by měl finančně zajišťovat rodinu. Dále jsou činnosti, na kterých by se měli podílet oba partneři, nebo by měly náležet spíše mužům – usilování o profesní kariéru, další vzdělávání, zapojování se do společenských funkcí, iniciativa v intimním životě, koníčky.

Číst dál...

Nejvýznamnější událostí začátku roku 2003 se staly povodně, následovaly události spojené s koncem prezidentského mandátu Václava Havla. Na třetím místě je hodnocen jako významný chystaný útok USA a Velké Británie proti Iráku, dále Summit NATO v Praze a vstup České republiky do Evropské unie. S malým odstupem následovaly volby. V lednu vzrostl význam zahraničních politických událostí, a to paradoxně ačkoli se mezi „velké“ zahraničněpolitické události s minimálně 5 % reflexí významu „probojoval“ pouze chystaný útok na Irák.

Číst dál...

Nejčastěji jsou považovány za dobré vztahy ČR vůči Polsku (89 %) a Slovensku (89 %). Velmi vysoký je i podíl kladných názorů ke vztahům s Maďarskem (82 %) a Německem (79 %). Podstatně méně jsou jako příznivé posuzovány vztahy s Rakouskem, které považuje za dobré 48 % dotázaných (49 % je hodnotí záporně).

Vztahy s Polskem a Slovenskem jsou považovány stabilně za dobré.

Číst dál...

Podle české veřejnosti je v současné situaci důležité zachovat stabilitu, mír a nepostupovat bez schválení ostatními zeměmi v Radě bezpečnosti. Vojenský útok na Irák podporuje pouze 24% obyvatel ČR, což je od počátku snah USA pokračovat v boji proti terorismu právě tímto směrem, nejnižší naměřená míra souhlasu. Proti zásahu se oproti tomu staví dvě třetiny dotázaných.

Číst dál...

Začátkem ledna bylo ve třech zemích zkoumáno rozhodování obyvatel v referendu o připojení země k Evropské unii a jejich názory na proběhlá předvstupní jednání. Úmysl dostavit se k referendu v ČR uvedlo 79 % obyvatel, v tom ale jen 42 % je k účasti pevně rozhodnuto. V Polsku a v Maďarsku je pevně rozhodnuto dostavit se k referendu shodně 63 % občanů. Referendum o vstupu do EU by dopadlo ve všech třech zemích jednoznačně ve prospěch jejich připojení: všude podíl stoupenců integrace vysoce převyšuje zastoupení odpůrců.

Číst dál...

Výsledky šetření ukázaly, že nikdo ze stávajících pretendentů na post prezidenta se netěší převažující podpoře ze strany veřejného mínění. U všech zkoumaných uchazečů, k nimž se respondenti vyjadřovali jednotlivě, zda by si je přáli ve funkci prezidenta či nikoli, byl podíl odpůrců vyšší než podíl příznivců. Z uvažovaných osobností relativně nejvyšší podíl stoupenců mají shodně Otakar Motejl s Petrem Pithartem (43 %), po nich následují Václav Klaus (35 %), Miloš Zeman (29 %), Jaroslav Bureš (25 %), Jaroslava Moserová (16 %) a Miroslav Kříženecký (12 %).

Číst dál...