Spokojenost s politickou situací

Na počátku prosince bylo s politickou situací spokojeno 15 % dotázaných, zatímco nespokojenost vyjádřilo 54 %. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 28 % respondentů. Míra nespokojenosti je na nejvyšší hodnotě od února 2003, kdy jsme začali otázku pokládat novým způsobem. Z hlediska politické orientace panuje vyšší míra spokojenosti mezi příznivci ČSSD (32 %) a mezi sympatizanty ODS (18 %).

Číst dál...

Důvěra k ústavním institucím

Nejvíce českých občanů tradičně důvěřuje prezidentu republiky (66%). Naopak nejméně Senátu a Poslanecké sněmovně, kterým nyní věří jen asi pětina dotázaných. Významný pokles důvěry oproti listopadu jsme zaznamenali u vlády (-6% bodů), důvěřuje jí 29% dotázaných. Vysoká je důvěra obecním zastupitelstvům - 61% občanů, krajským zastupitelstvům důvěřuje jen 40% dotázaných.

Číst dál...

Obavy veřejnosti před vstupem do EU

Koncem loňského roku CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné mapovalo obavy občanů před vstupem České republiky do EU. První (uzavřená) otázka zjišťovala, čeho se lidé v roce 2004 nejvíce obávají. Z výsledků vyplývá, že z nabízených možností se jednoznačně největší podíl dotázaných (44 %) obává zdražování. Následovaly obavy ze ztráty zaměstnání. Druhá otázka byla zaměřena na to, jaké obecné důsledky bude mít podle názorů respondentů vstup ČR do EU.

Číst dál...

Spotřební chování domácností

Podle výpovědí respondentů si 4 % domácností v minulém roce pořídila nový byt, 8 % si koupilo nové auto, 29 % jelo na zahraniční dovolenou a 46 % nakupovalo bytové zařízení. Koupi nového bytu v roce 2004 plánují 3 % domácností, 4 % počítají s nákupem nového automobilu, 31 % hodlá koupit zahraniční dovolenou a 35 % už nyní předpokládá, že bude kupovat nějaké bytové zařízení.

Číst dál...

Občané o volbách do Evropského parlamentu

Na začátku prosince 2003 uvedlo 57 % respondentů výzkumu Naše společnost, že by se zúčastnila voleb do Evropského parlamentu. Na základě těchto údajů by bylo možné očekávat o těchto voleb účast kolem 32 - 36 %. Počet těch, kteří uvádějí, že se k volbám nedostaví, vzrostl od října 2002 ze 16 % na 27 %. Dvě třetiny respondentů uvedlo, že by český poslanec v Evropském parlamentu měl být nezávislou osobností, nicméně dlouhodobě pozorujeme oslabování tohoto přesvědčení (v říjnu 2001 si to myslelo 77 % dospělé populace).

Číst dál...

Stranické preference v prosinci 2003

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

V rámci listopadového šetření jsme respondentům položili několik otázek týkajících se nezaměstnanosti. 7 z 10 dotázaných označilo současnou úroveň nezaměstnanosti v naší zemi za příliš vysokou, čtvrtina českých občanů soudí, že je přiměřená, a jen 1 % obyvatel naší země ji považuje za příliš nízkou. Čtvrtina českých občanů se domnívá, že nezaměstnaní v naší zemi nemohou sehnat vůbec žádnou práci.

Číst dál...

Kdo by měl seznamovat s integrací do EU. Očekávání důsledků integrace pro ČR.

Stejně jako v předchozích dvou letech považují občané i letos za hlavního garanta zprostředkování informací o integraci státu do Evropské unie média. Jako vysoce důležitou označují také roli vlády. Přes dvě pětiny dotázaných zařadily mezi nejdůležitější subjekty jednak volené zástupce obou komor parlamentu, jednak vědecké a vzdělávací instituce. Význam politických stran zdůraznilo 29 % a prezidenta více než pětina dotázaných.

Číst dál...

Koho poznáme a koho nikoli?

Jednou z oblastí, která byla zkoumána v rámci bloku „Historické a národopisné regiony v ČR“, byly i představy lidí o odlišnostech obyvatel jednotlivých regionů v porovnání s cizinci a národnostními menšinami. Výsledky ukazují, že ve srovnání s ostatními sledovanými variantami si nejméně lidí dovoluje tvrdit, že by poznali obyvatele svého regionu, nejvíce jich je naopak přesvědčeno, že poznají cizince krátkodobě pobývající v ČR.

Číst dál...

Význam historických a národopisných regionů

V listopadovém šetření provedeném v rámci projektu Naše společnost 2003 jsme mimo jiné zjišťovali pohled občanů na význam historických a národopisných regionů. První otázka mapovala obecné názory na to, zda jsou historické a národopisné regiony významné, druhá otázka sledovala názory na význam regionů z hlediska posilování identity a vývoje kultury.\r\nObecně lze konstatovat, že význam regionů je ve všech sledovaných hlediscích nejvíce reflektován zejména v Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji, jednoznačně nejméně pak v Praze.

Číst dál...

Popularita politiků

Tentokrát dotázaní vyjadřovali důvěru k osobnostem stojícím v čele politických stran zastoupených v Poslancké sněmovně. Mezi zástupce ČSSD Stanislava Grosse a premiéra Špidlu se na čelo žebříčku popularity vklínil Miroslav Topolánek. Následuje nový předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, lidovci Jan Kasal a ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Číst dál...

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: