Filtrovat články

61 % občanů je aktuálně s členstvím ČR v NATO spokojeno, 23 % respondentů naopak vyjádřilo svou nespokojenost. Česká veřejnost i nadále vnímá členství ČR v NATO spíše jako určitou formu podřízení se země cizím mocnostem (50 %) než jako prostředek zaručující její nezávislost (43 %). Podle 49 % občanů je členství ČR v NATO prostředkem zajišťujícím jí mír a bezpečnost, 46 % jej naopak vidí jako faktor znamenající zvýšené riziko, že ČR bude vtažena do nějakého válečného konfliktu.

Číst dál...

Blížící se zasedání NATO v Praze posuzuje skoro polovina občanů (49%) nepříznivě, 37% příznivě a 14% nedokázalo zaujmout stanovisko. Na obdobnou otázku před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v září 2000 odpovědělo příznivě stejné procento dotázaných, ovšem podstatně méně (32%) bylo odpovědí záporných. V případě výtržností a násilností během summitu se většina (54%) respondentů přimlouvá za rozvážný a přiměřený zákrok policie, více než třetina (37%) je zastáncem tvrdého postupu, bez zbytečných ohledů.

Číst dál...

Podle říjnového šetření hodnotí příznivě aktivity Evropské unie 26% dotázaných, 11% má opačný názor. 41% občanů nevidí aktivity EU jednoznačně ani jako pozitivní, ani jako negativní. Více než 70% respondentů souhlasí s tím, že se v EU uplatňují hodnoty demokracie a spolupráce. Naopak podle 44% se v EU neuplatňuje rovnost, kriticky vidí i prosazování spravedlnosti a tolerance.

Číst dál...

Občanství se nejviditelněji projevuje při volbách, v případě vstupu České republiky do Evropské unie je první a nejdůležitější volbou otázka samotného vstupu ČR do EU, tedy účast a hlasování v referendu. Dalšími rozhodnutími nových občanů Evropské unie bude také volba poslanců do Evropského parlamentu za Českou republiku. Nejvýznamnějším zjištěním je, že vzrostla podpora a souhlas českých občanů se vstupem ČR do EU.

Číst dál...

Velmi nebo alespoň "částečně" se o vstup ČR do EU zajímá 65 % občanů, což je o 8 procentních bodů více než před rokem. Ve společnosti celkově převládá mínění, podle něhož jsou informace o procesu začleňování ČR do EU nedostačující (59 %), nad hodnocením opačným (33 %), ovšem mezi lidmi, kteří se "velmi" zajímají o vstup ČR do EU, naopak výrazně převažuje názor, že informace jsou dostatečné.

Číst dál...

Respondenti jsou nejvíce přesvědčeni o částečné ztrátě suverenity země. Dále se lidé na jedné straně častěji domnívají, že členství ČR v EU přinese větší bezpečnost, větší právní a demokratické jistoty, zkvalitnění české legislativy a ekonomické výhody, ale na straně druhé i nebezpečí spojená s migrací obyvatelstva a hospodářské problémy včetně snížení životní úrovně.

Číst dál...

Se současnou politickou situací v ČR bylo v říjnu podle vlastního vyjádření spokojeno 37% dotázaných („velmi spokojen“ 2%, „spíše spokojen“ 35%), nespokojeno bylo 58% („spíše nespokojen“ 43%, „velmi nespokojen“ 15%), nevědělo 4%. Od červnových voleb do Poslanecké sněmovny nedošlo u spokojenosti s politickou situací k žádné významnější změně.

Číst dál...

Prezidentovi důvěřuje 55% občanů, nedůvěřuje 42%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%. Nové vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 48% dotázaných, stejné množství nedůvěřovalo (48%). Podruhé zjišťovaná důvěra v nový koaliční kabinet potvrzuje zářijová zjištění a je o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející vládě v červenci (43%).

Číst dál...

Téměř dvě třetiny voličů ČSSD by tuto stranu podpořili i dnes, 8% by volilo KSČM, 6% ODS. Mezi někdejšími voliči ČSSD je také relativně vysoký podíl těch, kteří by dnes buď nevolili nebo nevědí, koho volit (17%). 57% voličů ODS z červnových voleb by tuto stranu volilo i koncem září, ovšem 15% z nich by v současné době podpořilo ČSSD a 7% KDU-ČSL. 14% by nevolilo nebo neví, koho volit.

Číst dál...

Asi tři čtvrtiny dotázaných s aktivním volebním právem (77 %) krátce před komunálními volbami deklarovaly svoji ochotu zúčastnit se jich, přičemž 43 % uvedlo, že se jich rozhodně zúčastní. Naopak jen 15 % respondentů předem uvedlo, že k volbám spíše či rozhodně nepůjde. Skutečná volební účast byla o více než 30 procentních bodů nižší, přičemž výrazně vyšší rozdíl mezi výsledkem šetření a skutečnou volební účastí se objevil tam, kde občané volili do městských zastupitelstev či zastupitelstev statutárních měst.

Číst dál...