Filtrovat články

Záměr ministerstva zdravotnictví zavést jednotné ceny téhož léku v různých lékárnách se setkal s podporou 76 % a s nesouhlasem 13 % občanů. 11 % nemělo názor. Jednotné ceny léků podporují častěji starší 60 let, středoškolsky vzdělaní občané a populace se špatnou životní úrovní. Z hlediska politických preferencí patří k jejich zastáncům zejména stoupenci KSČM a ČSSD.

Číst dál...

Se současnou politickou situací v ČR bylo na přelomu listopadu a prosince podle vlastního vyjádření spokojeno 40% dotázaných („velmi spokojen“ 2,4%, „spíše spokojen“ 37,5%), nespokojeno bylo 56% („spíše nespokojen“ 44,6%, „velmi nespokojen“ 11,8%), nevědělo 4%. Spokojenost s politickou situací pozvolna narůstá od března 2002, nyní poprvé od roku 1996 dosahuje k 40%.

Číst dál...

Zdravotní systém v zemi hodnotí nejlépe obyvatelé ČR s 39 % spokojených a s 20 % nespokojených; 39 % je spokojeno „tak napůl“. Podstatně kritičtější jsou vůči svému zdravotnímu systému v Polsku a zejména v Maďarsku. V Polsku je s ním spokojeno 26%, 23 % „tak napůl“ a téměř polovina obyvatel je nespokojena (47 %). Největší výhrady ale sděluje maďarská veřejnost, která povětšinou zdravotní systém hodnotí negativně (53 %) a jen z 15 % příznivě.

Číst dál...

Nejvíce důvěry vkládají lidé ve své nejbližší okolí a v sebe samé. Z těch, kteří ovlivňují názory občanů, se největší důvěře těší učitelé a televizní a rozhlasoví redaktoři. Důvěra k výzkumníkům veřejného mínění, novinářům píšícím do novin a starostům je o poznání slabší a ještě nižší je u kněží. Velmi nízká je důvěra senátorům a politikům, jimž vyslovil důvěru už jen přibližně každý pátý.

Číst dál...

Na přelomu listopadu a prosince loňského roku označilo svůj zdravotní stav 30 % respondentů za dobrý a 49 % za spíše dobrý. Pětina jej vnímala jako špatný a jedno procento jako velmi špatný. Třetina (33 %) respondentů uvedla, že dbá o své zdraví pravidelně, asi polovina (49 %) občas a téměř pětina (18 %) vůbec ne. O zdraví respondenti dle vlastních výpovědí pečují nejčastěji pěstováním sportovních aktivit, dále pobyty v přírodě - procházky, výlety - a dodržováním zásad životosprávy, resp.

Číst dál...

V šetření z přelomu listopadu a prosince 2002 více než dvě třetiny (68 %) respondentů označily životní úroveň své domácnosti za dobrou, 31 % ji naopak prohlásilo za špatnou. Z hlediska roku 2002 jde o vůbec nejpříznivější zaznamenaný výsledek, což ovšem není nikterak překvapivé, protože přelom listopadu a prosince, respektive začátek prosince představuje období, kdy je v průběhu roku subjektivní hodnocení životní úrovně domácnosti respondenta nejlepší i v dlouhodobém průměru.

Číst dál...

Začátkem příštího roku uplyne již 10 let od rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku. CVVM SoÚ se ve svém pravidelném výzkumu Naše společnost 2002 zajímalo, jak tento historický krok dnes lidé vidí. Před deseti lety souhlasila s tímto krokem jen menší část občanů (22%), většina (60%) uvádí, že byla proti rozdělení a 18% už neví. Jak tento krok rozdělení Československa hodnotí občané dnes? Za správné nyní označuje rozdělení 43% oslovených občanů, za špatné 46%.

Číst dál...

Nejvýznamnější událostí přelomu listopadu a prosince se stal Summit NATO v Praze, druhé místo pak obsadily volby. S odstupem následovaly tyto události: povodně 2002, konec prezidentského mandátu V. Havla, chystaný útok USA a Velké Británie proti Iráku. Nad hladinou sledovatelnosti se opět objevil vstup České republiky do Evropské unie. Můžeme předpokládat, že význam této události s blížícím se referendem o vstupu ČR do EU a konečně se vstupem samotným dále poroste.

Číst dál...

Jako budoucí prezident je pro občany z nabídnutých osobností nejpřijatelnější Otakar Motejl, jenž má současně nejvíce příznivců (45%) i nejméně odpůrců (41%) a jen v jeho případě procento příznivců alespoň mírně převažuje. Druhým nejpřijatelnějším uchazečem je Petr Pithart, jehož by v úřadě prezidenta uvítalo 37% dotázaných, ovšem už více než polovina respondentů ho za prezidenta nechce.

Číst dál...

Prezidentovi důvěřuje 58% občanů, nedůvěřuje 40%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%. Vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 51% dotázaných, nedůvěřovalo 45%. Potřetí zjišťovaná důvěra v nový koaliční kabinet potvrzuje zářijová a říjnová zjištění a je o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející vládě v červenci (43%).

Číst dál...