Filtrovat články

Nejlépe je hodnocena činnost sdělovacích prostředků – tisku, rozhlasu a televize (průměrná známka 2.41) a jen o málo hůře je oceňována práce předsedy vlády (2.55). Nadprůměrné hodnocení se objevuje též u ČSSD, vlády a u předsedy Poslanecké sněmovny. Mírně podprůměrně je ceněna činnost předsedy Senátu, KDU-ČSL, Poslanecké sněmovny a Prezidenta. Ještě o něco hůře jsou na tom ODS, KSČM, Senát a US-DEU.

Číst dál...

Všem respondentům s volebním právem jsme podruhé po červnových volbách do Poslanecké sněmovny PČR položili otázku mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Ve srovnání s koncem září došlo k jediné změně, poněkud se snížil náskok ČSSD před ODS, který byl ještě v září ovlivněn pozitivním hodnocením vlády v souvislosti s povodněmi.

Číst dál...

Vzdělávání v ČR je nejpříznivěji hodnoceno na základních školách a gymnáziích. U žáků základních škol je nejpříznivěji hodnocen rozvoj samostatnosti (51%) a orientace ve světě (50%), u středoškoláků vybavenost znalostmi (71%). Vysoký (78%) souhlas panuje s případným rozšířením možnosti studia na vysokých školách, 65% dotázaných se vyslovilo proti zavedení školného na VŠ a 34% respondentů souhlasí s návrhem omezit počet učitelů a přidat těm zbývajícím.

Číst dál...

Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny ve srovnání s volbami předchozími poklesla dramaticky volební účast (1996 76,3 %, 1998 73,9 % oprávněných voličů, 2002 již pouze 58,0 %). V těchto volbách jsme se dočkali dvou překvapení, kromě již zmíněné nízké účasti voličů bylo tím druhým stejně nemilým vysoký zisk pro KSČM. Tyto dva jevy jsou si v některých svých parametrech velmi podobné.

Číst dál...

18 % občanů, v jejichž místě bydliště nebo okolí povodně způsobily větší škody, uvedlo škody na "jiném" majetku domácnosti (rekreační obydlí apod.). Poškozený byt/dům a škody způsobené na živnosti zmínilo 11 % dotazovaných. Na otevřenou otázku, zda lidem vznikla v souvislosti s povodněmi jiná újma či problém než škody na majetku, uváděli nejčastěji problémy s dopravou, různé psychické stavy – šok, lítost nad tím, co se stalo, popřípadě strach z opakování povodní.

Číst dál...

Převážná část občanů věří, že jejich vlastními zájmy se zabývají především lidé z bezprostředního okolí, které znají, a dále pak i televize, policie, noviny, armáda a také předseda vlády. V případě soudů a odborů jsou podíly důvěřujících a nedůvěřujících přibližně vyrovnané, byť s mírnou převahou těch druhých. O většině lidí v ČR obecně, o prezidentovi, o církvích a o soukromých podnicích pak jasně převládá mínění, že se nezabývají zájmy obyčejných jednotlivců.

Číst dál...

Nejvýznamnější událostí poslední doby reflektované na konci září se staly letní povodně. S výrazným odstupem následovaly tyto události: vládní krize, volby a chystaný útok USA a Velké Británie proti Iráku. Z domácích politických událostí jsme se dočkali definitivního propadu významu otázky platnosti Benešových dekretů, volby byly jako významné na konci září hodnoceny stejně, jako tomu bylo v květnovém výzkumu provedeném tři týdny před parlamentními volbami.

Číst dál...

Nejčastěji lidé vznik srpnových záplav spojují s výjimečným souběhem vlivů počasí a s necitlivými zásahy do přírody, což v šetření učinily bezmála shodně čtyři pětiny dotázaných. Kromě toho však přibližně dvě třetiny respondentů souhlasily také s tím, že za letošními povodněmi stojí klimatické změny na Zemi a nedostatečná protipovodňová opatření....

Číst dál...

S politickou situací v ČR bylo koncem září podle vlastního vyjádření spokojeno 37% dotázaných („velmi spokojen“ 2%, „spíše spokojen“ 35%), nespokojenost vyjádřilo 58% („spíše nespokojen“ 42%, „velmi nespokojen“ 16%), nevědělo 5%. V porovnání s šetřením krátce po volbách nedošlo u spokojenosti s politickou situací k žádné významnější změně. Spokojenost s politickou situací od poloviny roku 2001 oscilovala kolem třetiny respondentů.

Číst dál...

75 % respondentů z těch, kteří mají aktivní volební právu, uvedlo, že se hodlá zúčastnit listopadových komunálních voleb, 17 % se jich naopak podle vlastního vyjádření nezúčastní. 37 % občanů je již pevně rozhodnuto, koho budou volit, 21 % připouští ještě možnost změny svého rozhodnutí a 23 % se doposud nerozhodlo, komu dá svůj hlas. 57 % dotázaných důvěřuje svému starostovi či primátorovi, 31 % nikoli.

Číst dál...