CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v březnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 26 politiků (všichni členové vlády, prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran, předseda Ústavního soudu a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky jsou jako nejdůvěryhodnější hodnoceni prezident Václav Klaus a ministr kultury Vítězslav Jandák, jimž vyjádřily důvěru téměř dvě třetiny oslovených (shodně 64 %).

V březnu 2006 se důvěra občanů vrátila na úroveň, kterou dosahovala v lednu 2006. Zdá se tak, že nárůst důvěry občanů k ústavním institucím, který jsme pozorovali minulý měsíc, byl spíše náhodnou výchylku než počátkem nového trendu. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v březnu 2006 prezident naší republiky, kterému důvěru vyjádřilo 68 % dotázaných.

Všem respondentům s volebním právem byla položena otevřená otázka (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v únorovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 26 politiků (všichni členové vlády, prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran, předseda Ústavního soudu a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky je jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus, jemuž vyjádřily důvěru více než dvě třetiny oslovených (68 %).

Povědomí českých občanů o zapojení České republiky do Světové obchodní organizace (WTO) není nikterak vysoké. Pouze 32 % dotázaných správně uvedlo, že Česká republika je členem WTO, 4 % odpověděly, že členem WTO není, a 64 % otevřeně přiznalo, že to neví. Vliv členství České republiky ve Světové obchodní organizaci na její vlastní ekonomický rozvoj je respondenty častěji hodnocen jako pozitivní (21 %) nebo alespoň neutrální (27 %), než negativní (8 %).

V únoru 2006 mírně vzrostla v porovnání s předcházejícím měsícem důvěra občanů téměř ke všem ústavním institucím s výjimkou obecních zastupitelstev. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v únoru 2006 prezident České republiky. V současné době důvěřuje prezidentovi 74 % českých občanů. Také česká vláda si v porovnání s lednem 2006 mírně polepšila.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Výrazně nejpříznivěji současnou ekonomickou situaci hodnotí obyvatelé České republiky. 28 % Čechů považuje aktuální ekonomickou situaci ČR za dobrou, 27 % ji pokládá za špatnou a 44 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“. V ostatních zemích naproti tomu zřetelně převažují kritické názory nad příznivým míněním, přičemž nejlépe situaci hodnotí Poláci, o něco hůře Maďaři a nejhůře Slováci.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v lednovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména pětadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získal největší důvěru oslovených občanů statutární místopředseda ČSSD a ministr financí Bohuslav Sobotka (49 %).

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v lednu 2006 prezident České republiky. Důvěra občanů k prezidentovi je již několik měsíců velmi stabilní. Podobně se ustálila také důvěra obyvatel České republiky k jejich vládě. V současné době se vláda jeví důvěryhodná 41 % Čechů. Také důvěra občanů k oběma komorám českého parlamentu zůstala v porovnání s předcházejícím měsícem téměř beze změny.