V zářijovém výzkumu CVVM SOÚ AV ČR byla mimo jiné položena otázka na důvěru společenským institucím. Společenské instituce v tomto případě zastupovaly soudy, policie, armáda, tisk, televize, rádio, odbory a církev. Z výsledků vyplývá, že u všech sledovaných médií převažuje pozitivní hodnocení respondentů nad hodnocením negativním. Důvěru armádě vyjádřilo více než 60% respondentů, zatímco policii vyjádřilo důvěru už jen méně než 50% dotázaných.

Česká veřejnost mnohem častěji než Poláci, Maďaři či Slováci připisuje hlavní odpovědnost za nedávný izraelsko-libanonský konflikt libanonskému hnutí Hizbaláh, ale samotnou vojenskou akci Izraele v Libanonu většinou odmítá podobně jako obyvatelé ostatních středoevropských států. V celém regionu víceméně převažuje podpora vyslání mírových jednotek OSN do jižního Libanonu.

V zářijovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme mimo jiné položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím. U všech sledovaných organizací převažuje důvěra nad nedůvěrou. Relativně největší důvěře se přitom těší Organizace spojených národů, k níž pozitivní vztah vyjádřily dvě třetiny (61 %) dotázaných, zatímco nedůvěru dala najevo čtvrtina (25 %) respondentů.

V šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2006 v říjnu 2006 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Sledování důvěry občanů k ústavním institucím je pravidelnou součástí našich šetření, což nám umožňuje sledovat vývoj důvěry v čase. Dlouhodobě je nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí prezident.

V zářijovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního průzkumu veřejného mínění, zjišťovali naši tazatelé také důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

Důvěra převažuje nad nedůvěrou u V.

V říjnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaného v rámci projektu Naše společnost 2006 byl i blok otázek věnovaný postojům českých občanů k zaměstnání. Prakticky všichni ekonomicky aktivní si přejí mít jisté zaměstnání, které by je bavilo. Jistotu zaměstnání považovalo za „velmi důležitou“ dokonce 84 % respondentů.

Výzkum ukázal, že téměř výsadní pozici má lékařská profese, která se těší vysoké prestiži u naprosté většiny občanů. 45 % respondentů lékaře umístilo na samotný vrchol celého žebříčku 26 vybraných povolání, přičemž průměrné hodnocení lékaře stavělo poměrně výrazně nad vědce či vysokoškolské pedagogy, kteří skončili na druhém a třetím místě.

Každý má možnost dosáhnout takového vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem. S tímto tvrzením souhlasila více než polovina respondentů, které tazatelé CVVM oslovili v zářijovém průzkumu (spíše souhlasilo 47 %, rozhodný souhlas vyjádřilo 12 % oslovených). Téměř třetina s předloženým výrokem spíše nesouhlasila, 6 % dotázaných tvrzení rozhodně odmítlo. Ve srovnání s výsledky loňského zářijového šetření, v němž jsme respondentům položili stejnou otázku, nedošlo v české veřejnosti k zásadnějšímu názorovému posunu.

V hodnocení úrovně vzdělávání podle jednotlivých typů škol převažuje pozitivní hodnocení nad hodnocením negativním. Nejvyšší úroveň vzdělávání je podle účastníků výzkumu na gymnáziích (23% uvedlo úroveň vzdělávání jako „velmi dobrou“, 53% uvedlo úroveň vzdělávání jako „spíše dobrou“), základních školách (74% pozitivních odpovědí, z nich 12% uvedlo odpověď „velmi dobrá“) a vysokých školách.