V lednovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Dvě třetiny (66 %) obyvatel se celkově v ČR cítí bezpečně a více než tři čtvrtiny (77 %) mají pocit bezpečí v místě, kde žijí. S tím, jak se policie stará o pořádek a bezpečí občanů v místě bydliště, je spokojeno 55 % lidí, 39 % dotázaných se označilo za nespokojené. Činnost policie v rámci celé republiky příznivě hodnotí 40 % občanů, 54 % s ní...

Dvě třetiny (66 %) obyvatel se celkově v ČR cítí bezpečně a více než tři čtvrtiny (77 %) mají pocit bezpečí v místě, kde žijí. S tím, jak se policie stará o pořádek a bezpečí občanů v místě bydliště, je spokojeno 55 % lidí, 39 % dotázaných se označilo za nespokojené. Činnost policie v rámci celé republiky příznivě hodnotí 40 % občanů, 54 % s ní naopak vyjádřilo nespokojenost.

V prosinci 2006 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR mimo jiné věnovalo tématu zdravotnictví a zdravotní péče v České republice. Spokojenost se zdravotním systémem v České republice vyjadřuje v současnosti přibližně třetina českých občanů (32 %), jen o málo nižší je však podíl těch, kteří s ním spokojeni nejsou (29 %). Nadpoloviční většina českých občanů (51 %) se domnívá, že kvalita zdravotní péče v České republice nedoznala v posledním roce výraznějších změn.

Prosincové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťovalo vztah Čechů k jiným národům a národnostem. Bylo vybráno dvacet čtyři národností, které respondenti hodnotili na sedmibodové škále (1 „velmi sympatický“, 7 „velmi nesympatický“) podle přízně k nim. Dotázaným jsou nejsympatičtější Češi samotní (vážený průměr 1,7). Na dobré úrovni (2,0 – 3,0) je také vztah ke Slovákům, Francouzům, Švédům, Angličanům, Rakušanům a Řekům.

V hodnocení vývoje situace v uplynulém roce se česká veřejnost nejkritičtěji staví vedle tradičně vysoko postavených problémů korupce a hospodářské kriminality k současné politické situaci v České republice. Jednoznačná převaha kritických vyjádření nad pozitivními se objevila také v případě obecné kriminality a bezpečnosti občanů, zemědělství, sociálních jistot, dopravní obslužnosti a zdravotnictví.

Součástí prosincového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Největší důvěru Čechů požívají z nabízených možností média (rádio 70 %, televize 64 %, tisk 57 % důvěřujících – při součtu odpovědí „rozhodně důvěřuje“ a „spíše důvěřuje“) a armáda s 63 % důvěřujících. Mírně nadpoloviční důvěru veřejnosti mají i soudy (51 % důvěřujících).

Do prosincového šetření byla zařazena otázka, která se věnovala vztahu respondentů k tradicím. Dotazovaní se vyjadřovali k tomu, které typy tradic - národní, náboženské, rodinné a lidové považují za důležité. Šetření ukázalo, že uvedené příklady tradic jsou více než polovinou Čechů považovány za významné, s výjimkou jedné („navštěvovat bohoslužby“). Největší počet respondentů (93 %) uvedl, že je pro ně důležité slavit vánoční svátky.

Ve svém prosincovém šetření položilo CVVM SoÚ AV ČR dotázaným otázku, jak by hodnotili činnost politických stran v posledních dvanácti měsících. Hodnocení probíhalo pomocí známkování jako ve škole, kde jednička byla nejlepší a pětka nejhorší ocenění.

Ze získaných dat plyne, že nejlepšího hodnocení se za loňský rok dostalo Straně zelených (3,07), následované ODS (3,26).

Přes 80 % dotázaných vyjádřilo souhlas s podporou pružné pracovní doby nebo zkrácených úvazků pro rodiče s malými dětmi, s novomanželskými půjčkami a snížením daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi. Mezi 70 - 80 % pak byla podpora v případě prodloužení mateřské dovolené s pobíráním 69 % platu, společné zdanění manželů, zvýšení přídavků na děti a provozování družin při každé základní škole.