V květnovém šetření jsme respondenty mimo jiné požádali o jejich názor na kampaň před nadcházejícími parlamentními volbami. Polovině respondentů se kampaň nelíbí (při součtu odpovědí „spíše nelíbí“ a „rozhodně nelíbí“), téměř třetina ji nesleduje a 15 % z nich řeklo, že se jim líbí (při součtu odpovědí „spíše líbí“ a „rozhodně líbí“).

V květnovém šetření jsme respondentům položili několik otázek zjišťujících, jak hodnotí probíhající předvolební kampaň, zda se zajímají o předvolební dění či se cítí být před volbami dostatečně informováni. Z průzkumu vyplynulo, že předvolební kampaň sleduje 40 % lidí při součtu odpovědí „rozhodně sleduji“ (7 %) a „spíše sleduji“ (33 %); dvě třetiny lidí se o ni naopak nezajímají: 40 % oslovených našim tazatelům řeklo, že ji „spíše nesleduje“, 20 % pak, že ji „rozhodně nesleduje“.

Tři čtvrtiny občanů soudí, že je důležité, aby lidé přišli odevzdat svůj hlas při červnových volbách do Poslanecké sněmovny, 17 % dotázaných naopak vyjádřilo skepsi vůči významu voličské účasti. K nejfrekventovanějším argumentům podporujícím význam účasti ve volbách patří to, že jde o příležitost k vyjádření názoru a vůle lidu a že hlasování ovlivní další politický vývoj a celkové směřování společnosti.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v květnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam obsahoval jména 26 politiků. Do výzkumu byli vedle standardně zařazovaných členů vlády, prezidenta, předsedů Senátu a Poslanecké sněmovny a předsedů parlamentních stran tentokrát výjimečně začleněni také ombudsman a předseda Strany zelených, která má z mimoparlamentních subjektů v nadcházejících volbách největší šanci získat křesla v Poslanecké sněmovně.

Důvěra občanů ke všem sledovaným ústavním institucím se v porovnání s minulým měsícem téměř nezměnila. Již více než rok je nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí prezident naší země. Vláda se v květnu 2006 jevila jako důvěryhodná 44 % respondentů. Nejmenší podíl důvěřujících zaznamenaly obě komory českého parlamentu. Spokojenost s politickou situací v naší zemi je již několik měsíců poměrně stabilní.

V dubnovém výzkumu jsme se mimo jiné zaobírali problematikou postojů a vztahů populace k romské menšině. Šetření ukázalo, že přes dvě třetiny obyvatel (69 % respondentů) považují soužití romské a neromské populace v ČR za problematické. Podíváme-li na údaje z výzkumů provedených v uplynulých letech, vidíme, že hodnocení vztahu romské a neromské populace se od roku 1997 postupně zlepšuje – ve zmíněném roce hodnotilo soužití s Romy jako špatné 81 % dotázaných.

Na otázku „Počátkem června 2006 se budou konat volby do Poslanecké sněmovny. Půjdete volit?“ odpovědělo kladně 69 % dotázaných s volebním právem („rozhodně ano“ 35 % a „spíše ano“ 34 %), 20 % záporně („spíše ne“ 10 %, „rozhodně ne“ 10 %) a 11 % nevědělo.

Pro květnové (a poslední předvolební) zjišťování preferencí politických stran použilo CVVM SOÚ AV ČR oproti minulým šetřením odlišnou metodiku.

Spokojenost s životem v místě bydliště vyjádřily asi tři pětiny oslovených občanů, další necelá třetina uvedla, že s životem v místě svého bydliště není ani spokojena, ani nespokojena. Nespokojena s místem svého bydliště je méně než desetina české populace. Lidé jsou většinou spokojeni se zavedením plynu, elektřiny, vody a kanalizace. Na úrovni tří čtvrtin se pohybuje spokojenost se svozem domovního odpadu, s úrovní obchodů a služeb.

V rámci dubnového šetření Centra po výzkum veřejného mínění hodnotili oslovení občané uplatňování vybraných hodnot v Evropské unii a prospěšnost (či škodlivost) evropské integrace v oblastech obrany, ekologie, kultury, hospodářství a politiky.

Nejlépe bylo respondenty hodnoceno uplatňování demokracie a spolupráce v EU. Naopak převaha nesouhlasu nad souhlasem byla zaznamenána při posuzování spravedlnosti a rovnosti v EU.

7 % občanů považuje svoji domácnost za "spíše bohatou", zatímco 30 % ji označuje jako poměrně (24 %) či dokonce velmi (6 %) chudou. Téměř dvě třetiny dotázaných (62 %) pak svoji domácnost ohodnotily jako ani bohatou, ani chudou. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 60 % respondentů, 36 % dotázaných se naopak vyjádřilo v tom smyslu, že s rozpočtem jejich domácnost vychází více či méně snadno.