V prosincovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl mimo jiné zjišťován postoj občanů ČR k vybraným národnostem žijícím na našem území. Nejlepší vztah máme k lidem národnosti české následované národností slovenskou. Za sympatické také Češi považují Poláky (73,4 %) a Němce (59,0 %). Hůře jsou již hodnoceni Židé a Vietnamci, u nichž největší počet dotázaných (23,7 %) vybral střed škály (ani sympatičtí, ani nesympatičtí).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v prosincovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména šestadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získala opět největší důvěru oslovených občanů Vlasta Parkanová (58 %). Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil pražský primátor Pavel Bém (50 % důvěřujících).

Výdaje státu na sociální politiku obecně i v dílčích oblastech jsou hodnoceny spíše jako nízké než naopak vysoké. Výjimku v tomto ohledu představují dávky v nezaměstnanosti, kde podíl občanů hodnotících výdaje státu jako nízké (26 %) je o něco menší než podíl těch, kdo tyto výdaje považují za vysoké (29 %) nebo za odpovídající (33 %). Podle 42 % dotázaných se vláda o sociální situaci občanů stará přiměřeným způsobem, zatímco podle 45 % respondentů je starostlivost vlády nedostatečná a 7 % ji naopak vnímá jako přílišnou.

Do prosincového šetření jsme zařadili také otázky, které se zabývaly vztahem respondentů k Vánocům. Z šetření vyplynulo, že tři čtvrtiny Čechů se na Vánoce těší, opačný pocit má pouze každý desátý. Bezmála všichni dotázaní v tomto období obdarovávají své blízké, pro nikoho dárky nemají jen 3 procenta lidí. Pro 94 % respondentů jsou Vánoce především rodinnými svátky, 85 % oslovených dodržuje alespoň nějaké zvyky a tradice.

Mezi českou veřejností je jednoznačně nejoblíbenější postavou spojovanou s nadělováním dárků Ježíšek. V našem kulturním prostoru tradiční "nadělovači", tedy Ježíšek a Mikuláš s Andělem a Čertem pak z hlediska obliby jednoznačně dominují nad starším i novějším importem východní i západní provenience v podobě Děda Mráze či Santy Klause.

V prosincovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2006 v prosinci 2006 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Sledování důvěry občanů k ústavním institucím je pravidelnou součástí našich šetření, což nám umožňuje sledovat vývoj důvěry v čase.Dlouhodobě je nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí prezident.

V listopadovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné několika otázkami věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů.

V současné době se více než polovina dotázaných (53 %) kloní k názoru, že Benešovy dekrety by měly platit i nadále. 13 % se domnívá, že by měly být zrušeny, a více než třetina oslovených (34 %) se k dané problematice nevyjádřila.

Odsun sudetských Němců považuje v současnosti za spravedlivý přesně polovina dotázaných, naopak celkem 32 % jej pokládá za nespravedlivý.

Součástí listopadového šetření CVVM byla též baterie otázek, které měly zjistit, jak respondenti hodnotí rozpad bývalého Československa, a tedy vznik samostatné České a Slovenské republiky k 1. lednu roku 1993, i vztahy mezi obyvateli obou zemí dnes. Před třinácti lety souhlasila podle vlastního vyjádření s rozdělením federace pouze čtvrtina dotázaných (25 %), naopak odpůrců rozdělení bylo v daném období dvakrát více (53 %).

Asi tři pětiny občanů stále vnímají Senát jako zbytečnou instituci, jejíž zřízení bylo vyhazováním peněz, jen o málo více než čtvrtina populace s výroky o zbytečnosti Senátu nesouhlasí. Více než polovina občanů souhlasí s tvrzením, že za ustavením Senátu stála především snaha politických stran posílit svoje postavení, což naopak odmítá jen necelá čtvrtina respondentů.