Sedm z deseti ekonomicky aktivních českých občanů (69 %) by se v případě ztráty svého současného zaměstnání poohlíželo po konkrétním zaměstnání, ochotu přijmout v této situaci jakoukoliv práci deklarovala jen o málo více než čtvrtina pracujících (28 %). Deklarovaná ochota přijmout v případě ztráty zaměstnání jakoukoliv práci byla v září 2006 nejnižší od roku 2003, kdy byla tato otázka respondentům položena poprvé.

Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR byl i blok otázek věnovaný nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v České republice hodnotí téměř šest z deseti českých občanů starších 15 let (58 %) jako příliš vysokou, o málo více než třetina (35 %) jako přiměřenou a pouhé 1 % oslovených ji označilo za příliš nízkou.

V šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2006 v září 2006 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Sledování důvěry občanů k ústavním institucím je pravidelnou součástí našich šetření, což nám umožňuje sledovat vývoj důvěry v čase. Mezi zkoumané instituce tentokrát výjimečně nebyla zařazena vláda, neboť v době přípravy šetření existovala pouze Paroubkova vláda „v demisi“ a nová vláda nebyla jmenována.

V zářijovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Tisková konference nás seznámila s prvními výsledky výzkumu, který uskutečnil po volbách do Poslanecké sněmovny 2006 Sociologický ústav AV ČR. Specializovaný akademický povolební výzkum u nás dosud nebyl realizován a výsledky ostatních výzkumů zpracovávala vědecká komunita jen zřídka. Povolební výzkum se zaměřil na volební chování, stabilitu a změnu v čase a jeho dopad na formování politické reprezentace.

V šetření uskutečněném počátkem května 2006 se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo otázkám, které se týkaly životního prostředí. Oslovení občané hodnotili, jak se o ochranu životního prostředí starají vybrané státní instituce a ekologické organizace. Nejlepší hodnocení získaly ekologické organizace spolu s obecními úřady. Nejhůře pak byl hodnocen parlament.

V květnu letošního roku bylo do šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zahrnuto téma životního prostředí. 41 % dotázaných vždy odevzdává nebezpečný odpad a dalších 30 % tento odpad odevzdává často. Podobně velký podíl respondentů třídí běžný odpad (39 % vždy a 36 % často). U nákupu výrobků šetrných k přírodě, omezování jízdy autem kvůli přírodě a šetření energiemi a vodou kvůli přírodě převládají lidé, kteří takto jednají výjimečně nebo nikdy.

Do květnového výzkumu CVVM byly zařazeny otázky týkající se názorů na životní prostředí. Z výsledků vyplývá, že většina dotázaných (73 %) je spokojena s životním prostředím v místě svého bydliště. Nespokojenost v tomto případě vyjádřila čtvrtina respondentů. S životním prostředím v České republice je spokojena polovina dotázaných, na druhé straně je však téměř polovina nespokojena.

Všem zkoumaným faktorům, jež mohou působit na volební rozhodování lidí, respondenti přisuzují důležitost častěji vždy ve vztahu k ostatním lidem než osobně k sobě samotným. Ve vztahu k voličům jako celku jsou nejčastěji za důležité faktory považovány média, politické přesvědčení a dlouhodobý příklon k některé politické straně. Politické přesvědčení, předvolební programy a dlouhodobý příklon k politické straně pak představují nejčastěji zmiňované faktory podstatně ovlivňující rozhodování samotných respondentů.

Necelá polovina (47 %) dotázaných vnímá programy politických stran jako výrazně odlišné, dvě pětiny (41 %) naopak soudí, že se jednotlivé programy od sebe příliš neliší. 38 % dotázaných uvedlo, že negativní reklama namířená proti politickým protivníkům má v kampani své místo, mírně nadpoloviční většina respondentů (53 %) to odmítla. Pouze čtvrtina respondentů si měsíc před volbami myslela, že noví poslanci budou dobře reprezentovat zájmy těch, kdo je zvolí.