Současnou inflaci jako přijatelnou hodnotí asi polovina občanů (49 %), podíl těch, kdo vyjadřují opačný názor, dosahuje přibližně jedné třetiny. Stávající hodnocení inflace je historicky relativně nejpříznivější od roku 1993, odkdy se srovnatelné výzkumy provádějí.

21 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 22 % za přiměřené a 44 % za nízké.

Důvěryhodnost různých společenských institucí pro veřejnost sledujeme již dlouhodobě. Poslední šetření na dané téma provedlo CVVM v říjnu 2005.

Největší důvěru lidé vkládají do lidí, které znají osobně a prezidenta.

Podíl respondentů, kteří příslušnému subjektu nedůvěřují, je nejvyšší v případě politických stran.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v říjnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 25 politiků (všichni členové vlády, prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky je jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus, jemuž vyjádřily důvěru bezmála dvě třetiny oslovených (65 %).

Důvěra k ústavním institucím se v porovnání s minulým měsícem prakticky vůbec nezměnila. Prezidentovi České republiky důvěřovalo v říjnu 2005 71 % obyvatel naší země. Již od září 2003 je český prezident nejdůvěryhodnější ústavní institucí. Vládě ČR vyjádřilo důvěru 42 % oslovených. Nejméně důvěryhodné se osloveným jevily obě komory českého parlamentu.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Přesně po jednom roce Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zopakovalo vybrané otázky z projektu Hospody a pivo v české společnosti, který proběhl v září 2004. Výsledky mimo jiné ukazují, že ačkoli jsou Češi dlouhodobě na špičce žebříčku konzumace piva, nejsou na tento fakt sami příliš hrdí. Budoucnost českého piva obecně je nahlížena optimisticky, v pesimistickém duchu však veřejnost očekává vývoj segmentu malých českých pivovarů.

Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byla i otázka, ve které se respondenti vyjadřovali k přijatelnosti či nepřijatelnosti některých druhů chování. V české společnosti je morálně nejméně přijatelné řízení pod mírným vlivem alkoholu. Velmi přísně respondenti posoudili rovněž situaci, kdy člověk nehledá práci a žije jen z podpory a darů, a také pokud se někdo popere s policií.

Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek mapujících názory veřejnosti na české školství. Převážná většina českých občanů si myslí, že základním, středním i vysokým školám se daří u žáků pěstovat a rozvíjet potřebné znalosti, samostatnost, sebedůvěru a orientaci ve společnosti. Základním a středním školám se podle většiny dotázaných nedaří u žáků rozvíjet kázeň a disciplínu a morální hodnoty.

Více než polovina občanů oslovených během zářijového výzkumu CVVM se domnívá, že každý má možnost dosáhnout takového vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem.

V následující otázce hodnotili účastníci výzkumu vliv různých skutečností či okolností na dosažení vzdělání. Nejčastěji byly za důležité považovány vlastní schopnosti člověka a píle s pracovitostí.

Součástí zářijového výzkumu CVVM byla otázka týkající se hodnocení úrovně vzdělávání na jednotlivých stupních škol. Všechny typy školního vzdělání jsou nadpoloviční většinou respondentů hodnoceny kladně.

V další části šetření měli účastníci výzkumu zhodnotit přínos jejich vlastního školního vzdělání. Vzdělání respondentům poskytlo především všeobecný přehled a kvalifikaci v oboru (tento názor vyjádřily tři čtvrtiny dotázaných).