V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2005 jsme položili respondentům otázku, jak důvěřují jednotlivým ústavním institucím.

Prezident republiky zůstává i nadále nejdůvěryhodnější ústavní institucí. Důvěru hlavě státu vyjádřilo 71 % oslovených občanů. Ukončení vládní krize posílilo v očích občanů kredit nejen vlády samotné, ale i dalších ústavních institucí, především pak obou komor českého parlamentu.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Tato tisková informace prezentuje druhou část získaných výsledků, které se vztahují k problematice postavení prezidenta v politickém systému České republiky.

Šetření se konkrétněji věnovalo názorům české veřejnosti zejména na jednotlivé ústavní pravomoci prezidenta. Zjišťovány byly názory na postavení prezidenta vůči vládě a na jeho roli při jejím jmenování, na možnost rozpouštět Poslaneckou sněmovnu a vypisovat nové volby, na existenci a podobu práva veta, na roli prezidenta při jmenování soudců Ústavního soudu a na postavení prezidenta v oblasti zahraniční politiky země.

V dubnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR obšírně věnovalo názorům veřejnosti na postavení prezidenta v politickém systému České republiky. Tato tisková informace prezentuje první část zjištěných výsledků (včetně srovnání s předešlými šetřeními).

Všech respondentů jsme se nejprve zeptali na to, jaký způsob volby prezidenta je podle jejich mínění nejvhodnější pro Českou republiku.

Součástí dubnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek věnovaný postojům českých občanů k práci. Za nejdůležitější pokládají ekonomicky aktivní respondenti to, aby měli jisté zaměstnání. Značnou důležitost pak přikládá naprostá většina pracujících také tomu, aby je práce bavila. Až na pomyslném třetím místě v žebříčku důležitosti se umístila práce přinášející vysoký výdělek.

Více než tři pětiny (62 %) ekonomicky aktivních obyvatel ČR jsou v zaměstnání spokojeny a další tři lidé z deseti jsou se svou prací "tak napůl spokojeni a napůl nespokojeni". Nespokojenost se svým zaměstnáním vyjádřilo pouze 8 % dotázaných. Podnikatelé a živnostníci jsou v průměru spokojenější než lidé pracující v zaměstnaneckém poměru, mezi zaměstnanci jsou nejspokojenější vedoucí nebo vysoce kvalifikovaní odborní pracovníci, nejméně naopak lidé z dělnických profesí.

Podle dubnového šetření CVVM jsou svobodné ženy častěji rozhodnuty uzavřít ve svém životě sňatek než svobodní muži. Vstoupit někdy v budoucnu do svazku manželského plánovalo 81 % svobodných žen. Mezi svobodnými muži se chtělo oženit 64 % dotázaných.

Nejčastěji uváděnými důvody pro vstup do manželství byly „děti“ (50 %) a přesvědčení, že „ve dvou se to lépe táhne“ (30 %), pětina dotázaných považuje vstup do manželství za „samozřejmý a normální“.

V letošním dubnovém šetření CVVM byl respondentům podruhé (poprvé v roce 2001) položen následující dotaz: „Řekněte, prosím, které z následujících institucí a oblastí veřejného života jsou podle Vás zasaženy korupcí. Známkujte jako ve škole, kde jednička znamená žádnou korupci, pětka pak vysokou.“

Nejvyšší míru zasaženosti korupcí přisoudili dotázaní politickým stranám, jejichž průměrné ohodnocení jako jediné přesáhlo známku čtyři.

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém dubnovém šetření věnovalo mimo jiné pozornost postojům obyvatel České republiky k Evropské unii a názorům veřejnosti na Smlouvu o Ústavě pro Evropu (tzv. evropskou ústavu). Dvě pětiny českých občanů nejsou se členstvím naší země v Evropské unii ani spokojeny, ani nespokojeny. Spokojenost s členstvím České republiky v Evropské unii vyjadřuje 30 % občanů, nespokojenost pak 18 % obyvatel starších 15 let.

V dubnu 2005 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotila více než třetina (36 %) dotázaných, dvě pětiny (41 %) ji označily za „ani dobrou, ani špatnou“ a necelá čtvrtina (22 %) ji charakterizovala jako špatnou. 6 % občanů považuje svoji domácnost za bohatou, zatímco 30 % ji označuje jako poměrně či dokonce velmi chudou. Téměř dvě třetiny dotázaných (63 %) pak svoji domácnost ohodnotily jako ani bohatou, ani chudou.