V listopadu jsme do dotazníku zařadili baterii otázek, které se týkaly sociální soudržnosti, důvěry a solidarity mezi lidmi. Respondenti se mimo jiné vyjadřovali k výrokům popisujícím současné společenské uspořádání. Nejvíce dotázaných (38 %) soudí, že v naší společnosti je možné se dobře domluvit s většinou lidí; existuje tu však nižší vrstva a společenské špičky a s oběma těmito skupinami má většina lidí málo společného.

Do listopadového výzkumu CVVM byla zařazena otázka zjišťující rozložení obyvatel na pravo-levém politickém spektru. Z dat je patrné, že na pravo-levém politickém spektru jsou obyvatelé ČR rozloženi tak, jak to odpovídá rozložení většiny znaků v populaci. Největší skupina lidí vykazuje průměrné hodnoty (20 %) a směrem k okrajům se jejich počet poměrně plynule zmenšuje.

Součástí listopadového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek věnovaný aktuální problematice ptačí chřipky. Díky mezinárodní spolupráci zaštítěné organizací CEORG máme k dispozici rovněž srovnatelná data z Polska, Maďarska a Slovenska. Největší obavy vyvolává ptačí chřipka u občanů Slovenské republiky. Za vážnou hrozbu považuje ptačí chřipku jen pětina Poláků a Maďarů, ale téměř dvě pětiny občanů České republiky a Slovenska.

V listopadovém výzkumu veřejného mínění jsme se respondentů ptali na jejich sympatie k různým skupinám lidí, definovaným buď podle profese či sociálního postavení. Z hodnocení vyplynulo, že jako nejsympatičtější hodnotili dotazovaní vědce (průměr ze sedmibodové škály=1,89), následovali lékaři (2,24), zemědělci (2,40), horníci (2,45), chudí lidé (2,75), populární umělci (3,13), kopáči (3,18), řadoví úředníci (3,44), podnikatelé (3,59), manažeři (3,72) a policisté (3,82).

V listopadu 2005 měli respondenti výzkumu CVVM za úkol zhodnotit výsledky činnosti vlády a oznámkovat působení předsedy vlády v poslední době.

Činnost vlády hodnotila nadpoloviční převaha dotázaných negativně (11 % rozhodně záporně a 41 % spíše záporně). Kladně tuto činnost hodnotila zhruba třetina dotázaných (3 % rozhodně kladně a 34 % spíše kladně).

V klasifikaci činnosti předsedy vlády převládlo průměrné hodnocení.

Důvěra k ústavním institucím se v porovnání s minulým měsícem nijak výrazně nezměnila. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v listopadu 2005 prezident České republiky, kterému důvěru vyjádřilo 69 % oslovených. Již několik měsíců si stabilní podíl důvěřujících udržuje česká vláda, které důvěřují přibližně čtyři z deseti Čechů. Tradičně nejméně důvěryhodné se českým občanům jevily obě komory českého parlamentu.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Do říjnového šetření zařadilo CVVM otázky týkající se postojů veřejnosti k homosexuálům a lesbám, srovnatelná data za stejné období nabídly agentury pro výzkum veřejného mínění z Polska, Maďarska a Slovenska. Z komparace vyplývá, že z obyvatel  všech čtyř zemí jsou Češi nejvíce nakloněni právu homosexuálních párů uzavírat registrované partnertsví (62 %) nebo sňatek (42 %).

57 % českých občanů se v aktuálním šetření vyslovilo pro existenci trestu smrti, zatímco proti němu se staví tři lidé z deseti (30 %). Existence trestu smrti má relativně větší podporu mezi muži, lidmi, kteří se nehlásí k žádné církvi či náboženství, a mezi voliči KSČM či ČSSD. Naopak relativně nižší podporu existence trestu smrti nebo vyšší podíl odpůrců jsme zaregistrovali u mladých lidí ve věku do 30 let, absolventů vysokých škol, římských katolíků a příznivců KDU-ČSL.

V říjnovém šetření jsme se respondentů ptali na jejich spokojenost s činností policie v místě bydliště, 55 procent z nich řeklo, že jsou spokojení, 40 procent naopak, že jsou nespokojení. S činností policie v České republice obecně je pak spokojeno 41 procent lidí, 55 procent dotázaných vyjádřilo nespokojenost. Respondenti hodnotili také rozhodování soudů. To, že udělované tresty jsou nízké, si myslí 83 procent dotázaných v souvislosti s násilnou trestnou činností, 64 procent v oblasti hospodářské kriminality a 55 procent u případů obecné kriminality.