Devět z deseti obyvatel (89 %) České republiky by podpořilo vyplácení mezd lidem, kteří se starají o staré či postižené rodinné příslušníky ve vlastní domácnosti. 84 % respondentů se rovněž domnívá, že stát by měl finančně podporovat podniky, které vytvářejí nová pracovní místa. Sedm z deseti Čechů (70 %) by souhlasilo s tím, aby nebyli podporováni nezaměstnaní, kteří nevezmou i méně placenou práci.

Při posuzování některých zásad spojených s rozdíly v příjmech z hlediska jejich spravedlnosti lidé nejpříznivěji hodnotili rozdíly v příjmech, které se opírají o rozdíly v pracovním výkonu, obtížnosti či namáhavosti vykonávané práce a dosažené kvalifikaci. Naopak rovnost příjmů je ze všech principů zařazených do výzkumu vnímána jako nejméně spravedlivá. Výrazná většina (72 %) české veřejnosti zastává názor, že stát by měl usilovat o zmenšování rozdílů mezi bohatými a chudými, 21 % Čechů je opačného mínění.

V listopadu 2005 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotila více než třetina (36 %) dotázaných, více než dvě pětiny (45 %) ji označily za "ani dobrou, ani špatnou" a pětina (19 %) ji charakterizovala jako špatnou. 7 % občanů považuje svoji domácnost za bohatou, zatímco 23 % ji označuje jako poměrně či dokonce velmi chudou. Více než dvě třetiny dotázaných (69 %) pak svoji domácnost ohodnotily jako "ani bohatou, ani chudou".

Výdaje státu na sociální politiku celkem i v dílčích oblastech jsou hodnoceny vždy spíše jako nízké než vysoké. S výjimkou dávek v nezaměstnanosti, kde podíl respondentů hodnotících výdaje státu jako nízké (36 %) nepřevyšoval podíl těch, kdo tyto výdaje považují za odpovídající (38 %), relativně nejčetnější odpověď vždy představovalo hodnocení, že v dané oblasti jsou výdaje státu nízké.

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v prosinci 2005 prezident České republiky. Na poměrně vysoké úrovni se od září 2005 drží důvěra české vládě. V současné době jí důvěřuje 43 % obyvatel ČR. Tradičně nejméně důvěryhodné se českým občanům jevily obě komory českého parlamentu. Poslanecké sněmovně ČR vyjádřilo důvěru 27 % dotázaných a v porovnání s minulým měsícem si tak mírně polepšila.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Další z baterie otázek zaměřených na tematiku sociální soudržnosti, které jsme zařadili do listopadového průzkumu, mapovala názory veřejnosti ohledně možných vlivů na posilování soudržnosti mezi lidmi v naší společnosti.

Z nabídnutých možností si respondenti nejčastěji vybírali odpověď „přísný postih porušování zákonů“ – že by pomohl posílit soudržnost mezi lidmi, si myslí 94 procent oslovených (součet odpovědí „rozhodně by pomáhalo“ a „spíše by pomáhalo“).

Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo do listopadového šetření otázku mapující názory na příčiny sociálního napětí v české společnosti. Oslovení občané měli posoudit, které rozdíly mezi různými sociálními seskupeními vedou k napětí v celé společnosti.

Nejproblematičtěji jsou vnímány rozdíly mezi politiky a ostatními občany (48 % dotázaných soudí, že tyto rozdíly vedou k hlubokým sociálním napětím), dále pak rozdíly v majetku (40 %).

V listopadu jsme do dotazníku zařadili baterii otázek, které se týkaly sociální soudržnosti, důvěry a solidarity mezi lidmi. Respondenti se mimo jiné vyjadřovali k výrokům popisujícím současné společenské uspořádání. Nejvíce dotázaných (38 %) soudí, že v naší společnosti je možné se dobře domluvit s většinou lidí; existuje tu však nižší vrstva a společenské špičky a s oběma těmito skupinami má většina lidí málo společného.

Do listopadového výzkumu CVVM byla zařazena otázka zjišťující rozložení obyvatel na pravo-levém politickém spektru. Z dat je patrné, že na pravo-levém politickém spektru jsou obyvatelé ČR rozloženi tak, jak to odpovídá rozložení většiny znaků v populaci. Největší skupina lidí vykazuje průměrné hodnoty (20 %) a směrem k okrajům se jejich počet poměrně plynule zmenšuje.