Součástí prosincového šetření CVVM SOÚ AV ČR bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému.

První dotaz byl zaměřen na to, zda by respondenti akceptovali jiné, nedemokratické formy vládnutí v naší zemi a na obecné názory respondentů na demokratický a nedemokratický režim. Další dotaz mapoval názory na to, do jaké míry je pravděpodobné, že se v nejbližších pěti letech uplatní nějaká nedemokratická alternativa politického systému.

V prosinci loňského roku zařadilo CVVM do svého výzkumu také otázku, která mapovala názory české veřejnosti na roli státu v ekonomické a sociální oblasti. Každému z dotázaných bylo předloženo pět dvojic protichůdných názorů a respondenti se měli vyjádřit, se kterým z nich „rozhodně“ nebo „spíše“ souhlasí.

Zájem o práci v zahraničí projevilo v prosinci 2004 12 % oslovených občanů, dalších 7 % respondentů si v této otázce nebylo jisto. V porovnání se situací v polovině roku 2003 zájem českých občanů o práci v zahraničí vzrostl. Zatímco v roce 2003 chtělo do zahraničí za prací odcestovat pouze 6 % oslovených občanů, v prosinci 2004 to bylo 12 %. Čeští občané chtějí nejčastěji pracovat v Německu nebo ve Velké Británii (shodně 24 % respondentů).

Alespoň částečně se o americké prezidentské volby zajímala téměř polovina populace (48 %), asi jeden z deseti dotázaných se přitom podle vlastního vyjádření o tyto volby zajímal „velmi“. Naopak málo se o průběh a výsledky voleb v USA zajímala třetina dotázaných, 19 % se o ně nezajímalo vůbec. Jako nejčastěji vyjadřovaný postoj k výsledku amerických prezidentských voleb se objevovala indiferentní odpověď „ani spokojen, ani nespokojen“ (43 %), z těch, kdo ke znovuzvolení G.

Na přelomu listopadu a prosince 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotila více než jedna třetina (36 %) dotázaných, 40 % ji označilo za „ani dobrou, ani špatnou“ a téměř čtvrtina (24 %) ji charakterizovala jako špatnou. Ekonomickou situaci své domácnosti polovina respondentů hodnotí jako „docela uspokojivou“ a 4 % dokonce jako „velmi uspokojivou“. Naproti tomu téměř dvě pětiny (39 %) dotázaných konstatovaly, že současná ekonomická situace jejich domácnosti je „nepříliš uspokojivá“, a 6 % ji označilo za „velmi neuspokojivou“.

V říjnu roku 2004 měli oslovení občané v šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zhodnotit, do jaké míry jsou některé druhy jednání přijatelné či nepřijatelné. Naprostá většina předložených druhů jednání byla pro respondenty více nebo méně nepřijatelná. Jediná položka, která by mohla být označena jako spíše přijatelná, je bránění soukromého majetku i za cenu zranění či usmrcení zloděje.

Součástí listopadového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla otázka zjišťující názory na zavádění či uplatňování opatření, která by se dala obecně nazvat propopulační. Téměř všechna opatření získala v součtu variant odpovědí „rozhodně pro“ a spíše pro“ nadpoloviční podporu dotázaných.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR se ve svém výzkumu realizovaném v prosinci 2004 zaměřilo na postoje české veřejnosti k úřadu veřejného ochránce práv (ombudsmana). Téměř sedm z deseti dotázaných správně uvedlo, že funkci veřejného ochránce práv zastává Otakar Motejl. Necelá čtvrtina respondentů pak připustila, že si nevzpomíná, kdo funkci ombudsmana vykonává, a 6 % oslovených zvolilo špatnou odpověď.

V prosinci loňského roku zařadilo CVVM do svého výzkumu také otázku na způsob trávení volného času. Každý z dotázaných mohl uvést až tři způsoby trávení volného času, součet všech možných odpovědí dává tedy 300 %. Z výsledků šetření vyplynulo, že nejvíce se respondenti ve volném čase dívají na televizi. Avšak ihned na druhém místě byly nejčastěji zmiňovány různé sportovní aktivity.

Více než třetina českých občanů (36 %) je se zdravotním systémem v naší zemi spokojena, stejný podíl dotázaných pak uvedl, že není ani spokojen, ani nespokojen. Nespokojenost se zdravotním systémem v ČR vyjádřila více než čtvrtina občanů (27 %). 6 % oslovených dokonce uvedlo, že je se zdravotním systémem v naší zemi velmi nespokojeno. Část tohoto šetření probíhala mezinárodně pod zastřešením CEORG, takže k dispozici jsou i srovnatelná data z Polska, ze Slovenska a z Maďarska.