V prosinci loňského roku zařadilo CVVM do svého výzkumu také otázku na způsob trávení volného času. Každý z dotázaných mohl uvést až tři způsoby trávení volného času, součet všech možných odpovědí dává tedy 300 %. Z výsledků šetření vyplynulo, že nejvíce se respondenti ve volném čase dívají na televizi. Avšak ihned na druhém místě byly nejčastěji zmiňovány různé sportovní aktivity.

Více než třetina českých občanů (36 %) je se zdravotním systémem v naší zemi spokojena, stejný podíl dotázaných pak uvedl, že není ani spokojen, ani nespokojen. Nespokojenost se zdravotním systémem v ČR vyjádřila více než čtvrtina občanů (27 %). 6 % oslovených dokonce uvedlo, že je se zdravotním systémem v naší zemi velmi nespokojeno. Část tohoto šetření probíhala mezinárodně pod zastřešením CEORG, takže k dispozici jsou i srovnatelná data z Polska, ze Slovenska a z Maďarska.

Nejdůležitější sférou života pro většinu lidí je rodina, kterou na první místo postavily více než tři čtvrtiny dotázaných. Za ní s odstupem následují přátelé a známí společně s prací, ještě o něco níže respondenti v průměru kladli volný čas a výrazně nejnižší pozici z hlediska významu pro ně samotné měla politika a náboženství. V pořadí některých základních hodnot, které dotázaní řadili podle významu, se nejvýše umístila pravda a svoboda jednotlivce.

Termín společenské soudržnosti není v povědomí veřejnosti příliš rozšířen. Pouze 27 % dotázaných uvedlo, že se s tímto pojmem už někdy setkalo, 55 % odpovědělo, že nikoli, a 18 % si nebylo v tomto ohledu jisto. Téměř tři čtvrtiny (74 %) dotázaných si myslí, že myšlenka společenské soudržnosti stojí za přemýšlení, přičemž dvě pětiny respondentů (40 %) ji současně s tím považují za prospěšnou.

Výzkum ukázal, že téměř výsadní pozici má lékařská profese, která se těší vysoké prestiži u naprosté většiny občanů. 41 % respondentů lékaře umístilo na samotný vrchol celého žebříčku 26 vybraných povolání, přičemž průměrné hodnocení lékaře stavělo poměrně výrazně nad vědce či vysokoškolské pedagogy, kteří skončili na druhém a třetím místě.

Názory veřejnosti na rovnost v přístupu ke vzdělání jsou poněkud rozporuplné. Téměř dvě třetiny oslovených sice vyjádřily názor, že skutečně kvalitní vzdělání mohou svým dětem zajistit jen bohatí, zároveň však přibližně stejný podíl oslovených souhlasil s tím, že o tom, jaké kdo dosáhne vzdělání, rozhodují jen schopnosti a vůle studovat. Podobné rozpory se objevily i v případě dalších dvou výroků, které byly respondentům předloženy k posouzení.

V rámci listopadového šetření CVVM měli respondenti vyjádřit svůj souhlas resp. nesouhlas s několika výroky týkajícími se českého vysokého školství. Naprostá většina oslovených občanů (93 %) se shodla v tom, že kvalitní vysokoškolské vzdělání je investice, která přináší užitek jak jednotlivci tak celé společnosti. V proporcích odpovědí u výroků týkajících se školného na vysokých školách, můžeme vypozorovat jistý rozpor.

Největší podporu získalo zachování bezplatného státního školství (90 % oslovených občanů). 89 % dotázaných se domnívá, že by měly být zavedeny doživotní tresty za opakované závažné trestné činy. 81 % respondentů by přivítalo, kdyby stát zajišťoval plnou zaměstnanost. K cílům, u nichž výrazně převažuje souhlas nad nesouhlasem, patří také zamezení přistěhovalectví z problémových zemí (76 % dotázaných).

Všem dotázaným jsme v prosinci 2004 položili následující otázku: „Řekl byste, že se v České republice za tento rok situace v následujících oblastech zlepšila, zhoršila nebo se nezměnila?“ Ve většině sledovaných oblastí nedošlo podle respondentů k žádným výrazným změnám. Pozitivní vývoj spatřují Češi zejména v nabídce zboží a služeb (ke zlepšení stávající situace došlo podle 58 % všech dotázaných).

V prosinci 2004 se největší důvěře českých občanů těšil prezident naší země. Důvěru mu vyjádřily téměř tři čtvrtiny dotázaných. Nadpoloviční podíl důvěřujících (60 %) rovněž zaznamenala obecní zastupitelstva. Přibližně dvě pětiny oslovených důvěřují krajskému zastupitelstvu (42 %). Další pokles důvěry zaznamenala česká vláda, které v současnosti důvěřuje 28 % občanů.