Nejdůvěryhodnější ústavní institucí byl i v březnu 2005 prezident naší země, kterému v současnosti vyjadřuje důvěru necelých 70 % českých občanů. Důvěru Senátu vyjádřilo 22 % českých občanů, Poslanecké sněmovně pak 20 %. Česká vláda zaznamenala pokles důvěry. V současné době jí však důvěřuje více než čtvrtina českých občanů. V březnu 2005 vyjádřilo svým krajským zastupitelstvům důvěru 46 % českých občanů, obecní zastupitelstva pak zaznamenala 60 % podíl důvěřujících.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

V únoru 2005 jsme všem respondentům položili otázku: „Jak jste spokojen nebo nespokojen se současným stavem následujících oblastí v ČR?“ Výrazně převažuje spokojenost nad nespokojeností v případě nabídky zboží a služeb, kultury, vztahů České republiky se zahraničím a životního prostředí. Oblastmi, se kterými byli oslovení občané především nespokojeni, jsou korupce, nezaměstnanost, hospodářská kriminalita (ve všech třech případech více než tři čtvrtiny spíše či velmi nespokojených respondentů), sociální jistoty (v tomto případě spíše nejistoty), soudnictví a právní prostředí obecně, bezpečnost občanů a politická situace v České republice.

Hospodářskou úroveň České republiky v současnosti vnímá pozitivně 61 % občanů, z toho 3 % ji hodnotí velmi dobře a 58 % spíše dobře. Kriticky se k ní naopak staví 37 % Čechů, když 34 % ji hodnotí spíše špatně a 3 % velmi špatně. V žebříčku deseti vybraných států se ČR podle výše podílu příznivého hodnocení zařadila za Německo a Rakousko na třetí až čtvrté místo spolu s Maďarskem.

Největší podíl respondentů (38 %) vyjádřil názor, že dnešní poměry jsou v podstatě stejné jako ty, které u nás panovaly před rokem 1989. Přibližně třetina dotázaných se pak domnívá, že poměry, které v České republice panují dnes, jsou lepší než ty, které zde panovaly před listopadem 1989. Opačný názor, tedy že tehdejší poměry byly lepší než ty současné, zastává pětina českých občanů.

Určité obavy pociťují v současnosti téměř tři čtvrtiny českých občanů. Obavy pociťují čeští občané nejčastěji ze ztráty svého zaměstnání. Tuto obavu má více než třetina z těch dotázaných, kteří nějaké obavy pociťují. Čtvrtina oslovených uvedla, že se obávají o své zdraví, že mají strach z nemoci. Poměrně značná část respondentů se obává poklesu vlastní životní úrovně, nedostatku financí a chudoby.

Tradičně nejlépe byly hodnoceny vztahy ČR se Slovenskem (92 % "dobré") a Polskem (91 % "dobré"). O něco méně respondentů (83 %) označilo za velmi či spíše dobré vztahy ČR s Maďarskem. V případě Německa označilo naše vzájemné vztahy jako dobré 80 % a jako špatné 14 % oslovených občanů, podobné bylo i hodnocení vztahů s Rakouskem, jež za dobré považuje 76 % dotázaných a za špatné 17 %.

V únorovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo také vztahem veřejnosti k příslušníkům různých národních či národnostních skupin. V rámci výzkumu byly jišťovány postoje Čechů k u nás žijícím národnostem, a také postoje občanů k vybraným národům obecně. Svůj vztah k jednotlivým k národům a národnostem respondenti v obou případech vyjadřovali jejich zařazením na sedmibodové škále, kde krajní body znamenaly „velmi sympatičtí“ (1) a „velmi nesympatičtí“ (7).

U všech sledovaných mezinárodních institucí převažuje důvěra nad nedůvěrou. Relativně nejširší důvěře se mezi nimi přitom už tradičně těší Organizace spojených národů, k níž pozitivní vztah vyjádřily tři pětiny (61 %) dotázaných, zatímco nedůvěru dala najevo asi čtvrtina (26 %) respondentů. Nadpoloviční podíl dotázaných (56 %) vyslovil důvěru také ve vztahu k Evropské unii, přičemž podíl nedůvěřujících v tomto případě mírně přesahoval úroveň jedné třetiny (35 %).

V únorovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné několika otázkami věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. První otázka mapovala názory české veřejnosti na další platnost těchto dekretů.

V současnosti se necelé dvě třetiny dotázaných (64 %) kloní k názoru, že Benešovy dekrety by měly platit i nadále. 7 % se domnívá, že by měly být zrušeny. 29 % respondentů se k dané problematice nevyjádřilo.