Ekonomická situace domácností
V říjnu 2005 se CVVM mimo jiné věnovalo ekonomické situaci českých domácností. Více než polovina oslovených občanů (56 %) prohlásila, že jejich domácnost vychází s příjmem obtížně. 40 % dotázaných vychází s příjmem pro domácnost snadno.
Téměř dvě třetiny respondentů nepovažují svou domácnost „ani za bohatou, ani za chudou“.
V průběhu minulého roku se ocitla ve velmi obtížné finanční situaci domácnost třetiny účastníků výzkumu.
Občané o sociálních podmínkách
Součástí říjnového šetření byla i baterie otázek věnovaná problematice sociálních podmínek. Výzkum CVVM se kromě jiného věnoval tomu, jak občané hodnotí současný stav v ČR ohledně některých oblastí života a fungování společnosti. Všem respondentům byla položena otázku Jak by hodnotili situaci v ČR, pokud jde o možnost získání bytu, finanční možnosti k založení rodiny, možnosti mít děti, zabezpečení ve stáří, podmínky života zdravotně postižených, možnost pracovat, být zaměstnán, přístup ke zdravotní péči a možnost přístupu ke vzdělání.
Názory veřejnosti na inflaci a progresivní zdanění
Současnou inflaci jako přijatelnou hodnotí asi polovina občanů (49 %), podíl těch, kdo vyjadřují opačný názor, dosahuje přibližně jedné třetiny. Stávající hodnocení inflace je historicky relativně nejpříznivější od roku 1993, odkdy se srovnatelné výzkumy provádějí.
21 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 22 % za přiměřené a 44 % za nízké.
Důvěra k některým institucím v naší společnosti a k lidem kolem nás
Důvěryhodnost různých společenských institucí pro veřejnost sledujeme již dlouhodobě. Poslední šetření na dané téma provedlo CVVM v říjnu 2005.
Největší důvěru lidé vkládají do lidí, které znají osobně a prezidenta.
Podíl respondentů, kteří příslušnému subjektu nedůvěřují, je nejvyšší v případě politických stran.
Důvěra vrcholným politikům
CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v říjnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 25 politiků (všichni členové vlády, prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).
Mezi našimi vrcholnými politiky je jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus, jemuž vyjádřily důvěru bezmála dvě třetiny oslovených (65 %).
Důvěra k ústavním institucím a spokojenost s politickou situací
Důvěra k ústavním institucím se v porovnání s minulým měsícem prakticky vůbec nezměnila. Prezidentovi České republiky důvěřovalo v říjnu 2005 71 % obyvatel naší země. Již od září 2003 je český prezident nejdůvěryhodnější ústavní institucí. Vládě ČR vyjádřilo důvěru 42 % oslovených. Nejméně důvěryhodné se osloveným jevily obě komory českého parlamentu.
Stranické preference v říjnu 2005
Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.
České pivo a pivovarnictví očima veřejnosti
Přesně po jednom roce Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zopakovalo vybrané otázky z projektu Hospody a pivo v české společnosti, který proběhl v září 2004. Výsledky mimo jiné ukazují, že ačkoli jsou Češi dlouhodobě na špičce žebříčku konzumace piva, nejsou na tento fakt sami příliš hrdí. Budoucnost českého piva obecně je nahlížena optimisticky, v pesimistickém duchu však veřejnost očekává vývoj segmentu malých českých pivovarů.
Morální přijatelnost různých druhů chování
Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byla i otázka, ve které se respondenti vyjadřovali k přijatelnosti či nepřijatelnosti některých druhů chování. V české společnosti je morálně nejméně přijatelné řízení pod mírným vlivem alkoholu. Velmi přísně respondenti posoudili rovněž situaci, kdy člověk nehledá práci a žije jen z podpory a darů, a také pokud se někdo popere s policií.
Které schopnosti se daří školám rozvíjet?
Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek mapujících názory veřejnosti na české školství. Převážná většina českých občanů si myslí, že základním, středním i vysokým školám se daří u žáků pěstovat a rozvíjet potřebné znalosti, samostatnost, sebedůvěru a orientaci ve společnosti. Základním a středním školám se podle většiny dotázaných nedaří u žáků rozvíjet kázeň a disciplínu a morální hodnoty.
Okolnosti ovlivňující dosažení vzdělání
Více než polovina občanů oslovených během zářijového výzkumu CVVM se domnívá, že každý má možnost dosáhnout takového vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem.
V následující otázce hodnotili účastníci výzkumu vliv různých skutečností či okolností na dosažení vzdělání. Nejčastěji byly za důležité považovány vlastní schopnosti člověka a píle s pracovitostí.
Strana 195 z 242
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |