V hodnocení současné ekonomické situace ČR, Polska, Maďarska a Slovenska obecně převažují kritické názory nad příznivým míněním.Relativně nejpříznivější hodnocení bylo přitom zaznamenáno právě v České republice. 12 % českých respondentů považuje aktuální ekonomickou situaci ČR za dobrou, 41 % za špatnou a 46 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“.

Více než třetina českých občanů (36 %) je spokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Nespokojenost naopak vyjádřila pětina dotázaných. Ani spokojeno, ani nespokojeno s členstvím naší země v Evropské unii je 37 % obyvatel České republiky. S myšlenkou existence jednotné evropské ústavy souhlasí 43 % občanů České republiky. Nesouhlasné stanovisko naopak vyjádřila třetina oslovených.

Relativně často jako nejdůležitější problém, se kterým se musí Česká republika v současnosti potýkat, lidé vnímají různé aspekty ekonomického vývoje a zejména pak stávající nezaměstnanost. Další frekventovaný okruh problémů, který je kladen na první místo, představuje korupce, hospodářská kriminalita, obecná kriminalita a působení státních orgánů při zajišťování a vymáhání práva.

V květnu letošního roku bylo do šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zahrnuto téma životního prostředí. Více než čtyři pětiny oslovených občanů spíše či rozhodně souhlasily s tím, že snaha jednotlivce něco dělat pro životní prostředí má význam.

37 % dotázaných vždy odevzdává nebezpečný odpad a dalších 35 % tento odpad odevzdává často. Podobně velký podíl respondentů třídí běžný odpad (33 % vždy a 42 % často).

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí byl na přelomu června a července prezident naší země. Důvěru mu vyjádřilo 72 % oslovených občanů. Důvěra občanů k vládě v porovnání s minulým měsícem mírně vzrostla a v současné době vládě důvěřuje 37 % českých občanů. Jako nejméně důvěryhodné se na přelomu června a července občanům jevily obě komory českého parlamentu.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Většina respondentů oslovených Centrem pro výzkum veřejného mínění v květnu 2005 byla se stavem životního prostředí ve svém bydlišti i v celé České republice spokojena.

Necelá polovina české populace starší 15 let se domnívá, že v regionu, kde bydlí, je možné najít nějakou práci, ale že je těžké najít vhodnou práci. Pouze 3 % Čechů si myslí, že sehnat vhodnou práci v místě jejich bydliště není vůbec žádný problém. Bezmála dvě pětiny respondentů naopak vyjádřily názor, že v místě jejich bydliště je těžké najít jakoukoli práci, 7 % občanů pak nalezení práce v místě, kde žije, považuje za nemožné.

V případě ztráty zaměstnání by se většina lidí v prvé řadě pokoušela najít si konkrétní zaměstnání odpovídající jejich vlastním představám. V šetření se tak vyjádřily přibližně tři pětiny dotázaných (62 %). O něco více než jedna třetina respondentů (37 %) naopak uvedla, že by v této situaci přijala jakékoli zaměstnání. Snahu hledat konkrétní zaměstnání vyjadřují relativně častěji vysoce kvalifikovaní nebo vedoucí pracovníci, samostatně činné osoby, respondenti s dobrou životní úrovní, absolventi vysokých škol či lidé se středoškolským vzděláním s maturitou, ale také studenti.

Dvě třetiny občanů považují současnou úroveň nezaměstnanosti v naší zemi za příliš vysokou. Z šetření dále vyplynulo, že tři z deseti respondentů se v průběhu příštích dvou let obávají dalšího růstu nezaměstnanosti v České republice, téměř polovina oslovených se domnívá, že míra nezaměstnanosti zůstane přibližně na stejné úrovni, jaká je v současnosti, a o něco více než desetina předpokládá, že nezaměstnanost poklesne.