Naprostá většina českých pracujících je ve svém zaměstnání spokojena, tuto odpověď zvolilo dokonce 81 % všech ekonomicky aktivních dotázaných. Naopak nespokojenost se svou prací vyjádřila pouze pětina pracujících. Spokojenost se svým zaměstnáním vyjadřovali častěji lidé s dobrou životní úrovní, dotázaní s vysokoškolským vzděláním (s prací je spokojeno dokonce 93 % z nich) a osoby samostatně výdělečně činné.

Součástí listopadového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek věnovaný nezaměstnanosti. Tři čtvrtiny všech oslovených občanů se domnívají, že současná úroveň nezaměstnanosti v naší zemi je příliš vysoká. Za přiměřenou pokládá nezaměstnanost jedna pětina českých občanů a pouhé jedno procento respondentů vyjádřilo názor, že nezaměstnanost je v naší zemi příliš nízká.

45 % občanů pociťuje obavy z možného teroristického útoku v České republice, 48 % se takové eventuality naopak nebojí. Častěji se teroristického útoku v ČR obávají ženy (50 %) než muži (38 %). více než třípětinová většina respondentů (62 %) je pro rozšíření pravomocí zpravodajských služeb, necelá čtvrtina (23 %) se staví proti. Častěji se proti rozšiřování pravomocí tajných služeb staví lidé, kteří „rozhodně“ nedůvěřují BIS a kteří se neobávají teroristického útoku v České republice.

Tři čtvrtiny dotázaných (76 %) soudí, že je potřebné připomínat druhou světovou válku a události z jejího průběhu, 15 % vyslovilo názor opačný. O málo více než dvě pětiny respondentů vyjádřily mínění, že se události druhé světové války v současnosti připomínají málo, stejně velký podíl si myslí, že je to dostatečné, a 6 % se domnívá, že se události druhé světové války připomínají až příliš.

Z výsledků listopadového šetření CVVM vyplývá, že občané České republiky hodnotí dosavadní působení Václava Klause v prezidentském úřadě veskrze kladně. Nejčastěji oslovení občané kladně hodnotili to, jak prezident dbá o vážnost a důstojnost svého úřadu (89 % dotázaných), jak reprezentuje Českou republiku v zahraničí (86 % dotázaných) a jak plní funkce svěřené mu Ústavou (84 % dotázaných).

V listopadovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím.

Z nabízených institucí byla jako nejdůvěryhodnější označena Organizace spojených národů (shodně 62 % důvěřujících). Nadpoloviční podíl dotázaných (55 %) vyjádřil důvěru také Evropské unii.

V listopadovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, jak důvěřují jednotlivým ústavním institucím.

V listopadu 2004 se největší důvěře českých občanů těšil prezident nší země. Důvěru mu vyjádřily téměř tři čtvrtiny dotázaných (73 %). Nadpoloviční...

V listopadovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, jak důvěřují jednotlivým ústavním institucím.

V listopadu 2004 se největší důvěře českých občanů těšil prezident nší země. Důvěru mu vyjádřily téměř tři čtvrtiny dotázaných (73 %). Nadpoloviční podíl důvěřujících (63 %) rovněž zaznamenala obecní zastupitelstva.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

V říjnu 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotila asi třetina (33 %) dotázaných, 45 % ji označilo za "ani dobrou, ani špatnou" a necelá čtvrtina (22 %) ji charakterizovala jako špatnou. 4 % občanů považují svoji domácnost za bohatou, zatímco 29 % ji označuje jako poměrně či dokonce velmi chudou a dvě třetiny jako ani bohatou, ani chudou. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 60 % respondentů, 36 % dotázaných se naopak vyjádřilo v tom smyslu, že s rozpočtem jejich domácnost vychází více či méně snadno.