Filtrovat články

Jako budoucí prezident je pro občany z nabídnutých osobností nejpřijatelnější Otakar Motejl, jenž má současně nejvíce příznivců (45%) i nejméně odpůrců (41%) a jen v jeho případě procento příznivců alespoň mírně převažuje. Druhým nejpřijatelnějším uchazečem je Petr Pithart, jehož by v úřadě prezidenta uvítalo 37% dotázaných, ovšem už více než polovina respondentů ho za prezidenta nechce.

Číst dál...

Prezidentovi důvěřuje 58% občanů, nedůvěřuje 40%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%. Vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 51% dotázaných, nedůvěřovalo 45%. Potřetí zjišťovaná důvěra v nový koaliční kabinet potvrzuje zářijová a říjnová zjištění a je o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející vládě v červenci (43%).

Číst dál...

Již potřetí jsme letos požádali dotázané o zhodnocení působení jednotlivých stran v Poslanecké sněmovně. Nejlépe je hodnocena ČSSD (55% kladně), nejhůře KSČM a US-DEU (jen 24% kladně).P orovnáme-li dnešní výsledky s hodnotami z výzkumu v květnu, je patrný především pokles kladného hodnocení u US-DEU a ODS při současném nárůstu negativních vyjádření. Hodnocení ostatních stran zůstává v porovnání s květnovým šetřením v zásadě stabilní.

Číst dál...

K účasti v hypotetickém referendu o připojení ČR k EU bylo počátkem prosince pevně rozhodnuto 46 % našich obyvatel; v Polsku 61 % a v Maďarsku 68 %. V ČR se asi třetina (31 %) hodlá zúčastnit "spíše“ – v Polsku a v Maďarsku asi v 10 %. Referenda se nejčastěji odmítají účastnit Poláci, a to asi z pětiny. Podíl těch, kteří svou aktivitu v referendu zvažují, tvoří ve všech třech zemích kolem 10 %.

Číst dál...

Nejlépe si vedou zástupci ČSSD, kteří obsadili první tři místa - Stanislav Gross (74% důvěřujících), Petra Buzková (60%) a premiér Špidla (56%). Následuje odstoupivší předsedkyně US-DEU Hana Marvanová (38%) a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda (33%). Do první desítky se zařadili i sociálnědemokratičtí ministři Součková (31%) a Škromach (28%), za ODS Václav Klaus (30%) a další dva členové KDU-ČSL Jan Kasal (29%) a Zuzana Roithová (27%).

Číst dál...

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce. Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

42 % občanů si myslí, že škodám způsobeným povodněmi bylo možné předejít, 44 % naopak soudí, že tyto škody byly převážně neodvratné. S výjimkou prezidenta, na jehož účinkování v době povodní veřejnost pohlížela převážně kriticky (62 %), všechny složky tak či onak zapojené do dění okolo povodňové kalamity a do odstraňování jejích následků jsou hodnoceny s výraznou převahou pozitivně.

Číst dál...

Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM soustavně sleduje otázkou: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Výsledky ukazují, že za levicově orientované se v říjnu označilo 32% respondentů, což je o něco méně, nežli se jich přihlásilo k pravici - těch je 37%. 22% zaujalo středovou neutrální pozici a 9% se zařadit nedokázalo.

Číst dál...

Srpnové povodně zůstaly nadále nejvýznamnější událostí poslední doby reflektovanou na konci října. S odstupem následovaly tyto události: volby (včetně senátních a komunálních voleb), příprava na prezidentské volby, teroristický útok na Bali a události kolem nepolapitelného střelce v USA. Poprvé za období, ve kterém se nejvýznamnějším událostem věnujeme, se nad hladinu sledovatelnosti dostal vstup České republiky do Evropské unie, za jednu z nejvýznamnějších událostí poslední doby ji označilo 10 % respondentů.

Číst dál...

Říjnový výzkum potvrdil, že veřejnost hodnotí práci delegace jednající o přistoupení ČR k EU nejčastěji pozitivně - 47 % respondentů se domnívá, že prosazuje zájmy ČR dostatečnou měrou. Třetina (33 %) je ale přesvědčena, že tomu tak není. Pětina (20 %) nedokáže situaci posoudit. Od jara loňského roku se podíl občanů bez konkrétnější představy o práci našich vyjednavačů postupně snižoval a narůstala skupina projevující nespokojenost - z 27% na dnešní třetinu.

Číst dál...