Filtrovat články

Převážná část občanů věří, že jejich vlastními zájmy se zabývají především lidé z bezprostředního okolí, které znají, a dále pak i televize, policie, noviny, armáda a také předseda vlády. V případě soudů a odborů jsou podíly důvěřujících a nedůvěřujících přibližně vyrovnané, byť s mírnou převahou těch druhých. O většině lidí v ČR obecně, o prezidentovi, o církvích a o soukromých podnicích pak jasně převládá mínění, že se nezabývají zájmy obyčejných jednotlivců.

Číst dál...

Nejvýznamnější událostí poslední doby reflektované na konci září se staly letní povodně. S výrazným odstupem následovaly tyto události: vládní krize, volby a chystaný útok USA a Velké Británie proti Iráku. Z domácích politických událostí jsme se dočkali definitivního propadu významu otázky platnosti Benešových dekretů, volby byly jako významné na konci září hodnoceny stejně, jako tomu bylo v květnovém výzkumu provedeném tři týdny před parlamentními volbami.

Číst dál...

Nejčastěji lidé vznik srpnových záplav spojují s výjimečným souběhem vlivů počasí a s necitlivými zásahy do přírody, což v šetření učinily bezmála shodně čtyři pětiny dotázaných. Kromě toho však přibližně dvě třetiny respondentů souhlasily také s tím, že za letošními povodněmi stojí klimatické změny na Zemi a nedostatečná protipovodňová opatření....

Číst dál...

S politickou situací v ČR bylo koncem září podle vlastního vyjádření spokojeno 37% dotázaných („velmi spokojen“ 2%, „spíše spokojen“ 35%), nespokojenost vyjádřilo 58% („spíše nespokojen“ 42%, „velmi nespokojen“ 16%), nevědělo 5%. V porovnání s šetřením krátce po volbách nedošlo u spokojenosti s politickou situací k žádné významnější změně. Spokojenost s politickou situací od poloviny roku 2001 oscilovala kolem třetiny respondentů.

Číst dál...

75 % respondentů z těch, kteří mají aktivní volební právu, uvedlo, že se hodlá zúčastnit listopadových komunálních voleb, 17 % se jich naopak podle vlastního vyjádření nezúčastní. 37 % občanů je již pevně rozhodnuto, koho budou volit, 21 % připouští ještě možnost změny svého rozhodnutí a 23 % se doposud nerozhodlo, komu dá svůj hlas. 57 % dotázaných důvěřuje svému starostovi či primátorovi, 31 % nikoli.

Číst dál...

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo průběh rozhodování voličů v celém „supervolebním“ roce 2002, součástí zářijového šetření byla také zjištění týkající se blížících se senátních voleb. Jasno v tom, koho bude volit, má téměř polovina (43 %) těch, kteří se podle své odpovědi senátních voleb rozhodně zúčastní. Nejsilnější přesvědčení zúčastnit se senátních voleb vykazují ti, kteří by v případných volbách do Poslanecké sněmovny volili ODS a KSČM.

Číst dál...

Prezidentovi důvěřuje 45% občanů, nedůvěřuje 52%. Důvěra prezidentovi oproti červenci poklesla o 9%ních bodů. Nové vládě V. Špidly vyslovilo důvěru 48% dotázaných, nedůvěřuje jí 46%. Nové Poslanecké sněmovně vyslovilo důvěru 32% respondentů (o 5%ních bodů více, než u odcházející PS), nedůvěru 62%. Senátu důvěřuje 22% dotázaných, nedůvěra dosahuje 69%.

Číst dál...

Na čele žebříčku je nadále Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním se umístili ministr Tvrdík (59%) a premiér Špidla (56%). Těsně nadpoloviční důvěru si přes výrazný pokles uchovala Petra Buzková (51%). Při porovnání s výsledky z dubna 2002 výrazně narostl počet důvěřujících v případě ministra Tvrdíka (+10% bodů) a premiéra Špidly (+7). Obrovský pokles důvěry se objevil u Jana Kavana (-26% bodů), výrazně si pohoršila i ministryně Buzková (-17) a Václav Klaus (-12).

Číst dál...

Všem respondentům s volebním právem jsme poprvé po červnových volbách do Poslanecké sněmovny položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce. Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

42 % občanů je s fungováním demokracie v ČR spokojeno, 46 % lidí naopak vyjadřuje nespokojenost. To, že volby zajišťují soulad postojů poslanců s názory jejich voličů "velmi dobře", si myslí pouze 1 % dotázaných, dalších 22 % soudí, že to volby zajišťují alespoň "částečně", podle 41 % tak činí jen "málo" a 17 % dokonce uvádí, že "vůbec ne". Veřejnost se kloní k názoru, že na tom, kdo je u moci, spíše záleží, než nezáleží a že to, koho lidé volí, může ovlivňovat chod událostí.

Číst dál...