Ze sedmi sledovaných sociálních podmínek hodnotila většina dotázaných jako dobrou situaci v přístupu ke vzdělání (80 %) a ke zdravotní péči (68 %). Oblasti, jako jsou pracovní příležitosti, zabezpečení ve stáří, životní podmínky zdravotně postižených a zejména finanční možnosti k založení rodiny a možnost získání bytu byly hodnoceny velmi kriticky. Z dosavadních šetření je patrná m.

Nejprve jsme se ptali, se kterými státy bychom měli udržovat bližší ekonomické vztahy. Nejčastěji uváděné země byly Německo (59 %), Slovensko (36 %), Rakousko (29 %) a Polsko (22 %), více než osmina respondentů také uváděla USA, Velkou Británii, Francii a Ruskou federaci. Pořadí zemí, se kterými bychom měli spolupracovat politicky bylo pozměněné, nejvýznamnějším partnerem by pro nás mělo být Slovensko (45 %), Německo (44 %), Polsko (29 %) a Rakousko (22 %).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR položilo ve svém květnového šetření mimo jiné tuto otevřenou otázku (tedy bez nabídky možných odpovědí): „Jaké hlavní výhody a nevýhody by podle Vašeho názoru měl pro ČR mít vstup do EU? Uveďte, prosím, tři nejdůležitější výhody a nevýhody vstupu.“ Z odpovědí respondentů vyplývá, že mezi nejdůležitější výhody našeho vstupu do EU zařadili otevření hranic (56%), možnost pracovat v zemích EU (35 %), možnost studovat v zemích EU (24 %) a celkový ekonomický přínos (20 %).

Naprostá většina občanů pociťuje hrdost na Českou republiku v souvislosti se sportem (91 %), kulturou (89 %), historií (88 %) a v o něco menší míře i s vědou a technikou (77 %). Jiné důvody jako zdroj pro pocit národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě...

Naprostá většina občanů pociťuje hrdost na Českou republiku v souvislosti se sportem (91 %), kulturou (89 %), historií (88 %) a v o něco menší míře i s vědou a technikou (77 %). Jiné důvody jako zdroj pro pocit národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě politického vlivu ve světě 32 %, v případě sociálního zabezpečení 25 % a v případě ekonomických výsledků dokonce jen 11 %.

Na otázku, zda se zúčastní červnového referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, přislíbilo 42 % respondentů s volebním právem svou účast "rozhodně", 35 % "spíše" a 16 % ji odmítlo. Skupina, která neví, zda se dostaví, či nikoli, tvoří v současnosti sedm procent. Velikost části občanů pevně rozhodnutých k účasti v referendu se po dubnovém poklesu vrátila na úroveň předchozích měsíců.

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.\r\nNa otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Podle výsledů výzkumu je nejběžnějším způsobem pomoci možnost zkráceného pracovního úvazku - ten je zaveden na pracovištích 29 % respondentů. Asi pětina sdělila, že u nich existuje možnost volné pracovní doby (22 %) nebo sdílení pracovního místa s další osobou (21 %). Zhruba každý desátý uvedl, že lze pracovat z domova (11 %) a že zaměstnavatel poskytuje mimořádné pracovní volno (12 %).

Problematiku harmonizace rodinných a pracovních povinností sledovalo oddělení Gender & Sociologie Sociologického ústavu AV ČR v dubnovém dotazníku. Žádné problémy nezaznamenala téměř čtvrtina dotázaných (23%). Pokud pak již byly nějaké zaznamenány, přelomovým se jeví být 3. rok věku dítěte. Polovina respondentů totiž uvádí, že jejich komplikace s harmonizací pracovních a rodinných povinností se objevily v tomto období.

S politickou situací bylo v dubnu spokojeno 18 % dotázaných, ani spokojeno ani nespokojeno 31%. Nespokojenost vyjádřilo 47% respondentů. rnZa spokojené se svým životem se označilo 59% respondentů, ani spokojených ani nespokojených bylo 25 % dotázaných. Za nespokojené se považuje 18% respondentů.