V názoru na některé oblasti působnosti státu existuje rozšířené mínění, že v loňském roce nedošlo k žádným větším posunům. Podle názoru 45 % - 58 % respondentů nedošlo k vývoji v ochraně lidských práv, omezování kriminality, imigrační politiky, hospodářské a zahraniční politiky ani v péči o životní prostředí. Nejkritičtěji je pak posuzován vývoj ve sféře politiky zaměstnanosti (64 %) a zemědělské politiky (47 %).

Útok na Irák obecně podporuje pouze 21 % obyvatel ČR, zatímco 72 % s ním nesouhlasí. Podpora útoku bez mandátu Rady bezpečnosti OSN je ještě nižší. V takovém případě s útokem vyjádřilo souhlas 10 % občanů, 83 % bylo naopak proti. Jen 18 % respondentů soudí, že útok na Irák přinese pozitivní efekty ve vztahu k potlačení mezinárodního terorismu, 70 % si naopak myslí, že válka k potlačení terorismu ve světě nikterak nepřispěje.

Březnový výzkum se dotkl problému tolerance ve společnosti, pochopení, jaké projevuje různým svým specifickým společenským skupinám. Respondenti byli požádáni, aby vybrali, které z takových skupin by nechtěli mít za sousedy. Z jejich reakcí vyplynulo, že nejrezervovaněji pohlížejí na těžké alkoholiky (86 %) a na lidi užívající drogy (85 %). Často jsou odmítáni občané romského původu (79 %) a lidé s kriminální minulostí (78 %).

Po únorovém propadu důvěry vládě došlo k jejímu opětovnému nárůstu, v březnu Špidlově vládě důvěřovalo 47 % dotázaných, nedůvěřovalo 49 %. Podobně došlo i k nárůstu důvěry Poslanecké sněmovně, důvěru jí vyslovilo 40 % dotazovaných, nedůvěru 54 %. Senátu důvěřuje 27 % dotázaných, což odpovídá hodnocením v letech 2001 a 2002. Postupný nárůst důvěry ke krajským zastupitelstvům se zastavil pod 40 % hranicí, nyní jim důvěřuje 38 % dotázaných.

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Při posuzování současného stavu některých oblastí a jevů v naší zemi ocenili dotázaní nejvíce životní prostředí, a to převahou příznivých hodnocení (36%) nad nepříznivými (14%); asi polovina zaujala nevyhraněný názor. Ve všech dalších případech se již ukázala zpravidla výrazná převaha nespokojenosti nad spokojeností. Větší kritičnost dali dotázaní najevo v souvislosti se zdravotnictvím (35%) a s fungováním úřadů (33%).

Nikdo z uchazečů, kteří byli počátkem února 2003 ve hře o prezidentský úřad, neměl silnou podporu občanů. Podíl stoupenců případného zvolení příslušného kandidáta u žádného z tehdejších pretendentů nepřesáhl výrazněji úroveň jedné třetiny, přičemž ve všech případech nad nimi jasně převažovali odpůrci. Shodně cca třetina občanů se vyjádřila pro zvolení Petra Pitharta, Otakara Motejla či Václava Klause.

Co se týče situace kolem Iráku, je základní sledovanou otázkou souhlas a nesouhlas s diskutovaným vojenským zásahem. Ten na počátku února 2003 podporovalo celkem 22% obyvatel ČR, což je o něco méně, než před měsícem. Od počátku snah USA pokračovat v boji proti terorismu právě tímto směrem, je to vůbec nejnižší naměřená míra souhlasu. Negativně se k zásahu staví stále větší část obyvatel ČR, přičemž na počátku února 2003 to byly více, než dvě třetiny.

Ve svém únorovém šetření se CVVM mimo jiné zaměřilo na některé aspekty vztahů Čechů a Slováků. První otázka mapovala, jak často navštěvují čeští občané Slovenskou republiku. Další otázky byly zaměřeny na to, kolik lidí má na Slovensku příbuzné či známé a do jaké míry je rozšířena znalost slovenského jazyka. Z výpovědí respondentů vyplývá, že třetina občanů ČR navštěvuje Slovenskou republiku méně často, než tomu bylo před rozpadem společného státu.

Pokud by nyní měli lidé v České republice možnost vybrat si zemi, ve které chtějí žít, zvolili by si v převážné většině Českou republiku. Převažujícím mateřským jazykem je na území České republiky čeština, ostatní jazyky byly ve výzkumu zmiňovány na úrovni statistické chyby. Kromě češtiny, kterou v domácnosti ke komunikaci používá téměř každá rodina, bývá nejčastěji za společný jazyk používána němčina, angličtina a slovenština.