Kde byste nejraději bydleli?

Z výzkumu vyplynulo, že městské prostředí by k trvalému bydlení preferovalo 43 % respondentů, venkovské 41 %. Dvě procenta označila jinou možnost a 14 % se nedovedlo rozhodnout. Mezi sídly městského charakteru si dotázaní podobnou měrou zvolili velkoměsta s více než 100 tisíci obyvateli (celkově 15 %) a v města střední velikosti o 20 tisících až 100 tisících obyvatelích (16 %).

Číst dál...

Občané o své životní úrovni a rodinných financích

V květnu 2003 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotilo 38 % dotázaných, opačné stanovisko zaznělo od 18 % a 44 % respondentů ji charakterizovalo jako "ani dobrou, ani špatnou". 5 % občanů označuje svoji domácnost jako bohatou, zatímco 22 % ji považuje za chudou. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 54 % respondentů, 43 % podle svých slov naopak s rozpočtem vychází více či méně snadno.

Číst dál...

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

V rámci květnového šetření CVVM bylo respondentům předloženo několik otázek týkajících se nezaměstnanosti. V první z nich jsem zjišťovali, jak občané hodnotí současnou úroveň nezaměstnanosti v ČR. Jak ukazují výsledky, považují asi dvě třetiny občanů ČR starších 15 let nezaměstnanost v ČR za příliš vysokou, za přiměřenou ji označilo 26% občanů a pouhá 2% občanů si myslí, že nezaměstnanost je u nás příliš nízká.

Číst dál...

Hodnocení některých sociálních podmínek v ČR

Ze sedmi sledovaných sociálních podmínek hodnotila většina dotázaných jako dobrou situaci v přístupu ke vzdělání (80 %) a ke zdravotní péči (68 %). Oblasti, jako jsou pracovní příležitosti, zabezpečení ve stáří, životní podmínky zdravotně postižených a zejména finanční možnosti k založení rodiny a možnost získání bytu byly hodnoceny velmi kriticky. Z dosavadních šetření je patrná m.

Číst dál...

Vztahy ČR s jinými státy

Nejprve jsme se ptali, se kterými státy bychom měli udržovat bližší ekonomické vztahy. Nejčastěji uváděné země byly Německo (59 %), Slovensko (36 %), Rakousko (29 %) a Polsko (22 %), více než osmina respondentů také uváděla USA, Velkou Británii, Francii a Ruskou federaci. Pořadí zemí, se kterými bychom měli spolupracovat politicky bylo pozměněné, nejvýznamnějším partnerem by pro nás mělo být Slovensko (45 %), Německo (44 %), Polsko (29 %) a Rakousko (22 %).

Číst dál...

Výhody a nevýhody vstupu ČR do Evropské unie

CVVM Sociologického ústavu AV ČR položilo ve svém květnového šetření mimo jiné tuto otevřenou otázku (tedy bez nabídky možných odpovědí): „Jaké hlavní výhody a nevýhody by podle Vašeho názoru měl pro ČR mít vstup do EU? Uveďte, prosím, tři nejdůležitější výhody a nevýhody vstupu.“ Z odpovědí respondentů vyplývá, že mezi nejdůležitější výhody našeho vstupu do EU zařadili otevření hranic (56%), možnost pracovat v zemích EU (35 %), možnost studovat v zemích EU (24 %) a celkový ekonomický přínos (20 %).

Číst dál...

Důvěra ústavním institucím

Naprostá většina občanů pociťuje hrdost na Českou republiku v souvislosti se sportem (91 %), kulturou (89 %), historií (88 %) a v o něco menší míře i s vědou a technikou (77 %). Jiné důvody jako zdroj pro pocit národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě...

Číst dál...

Národní hrdost občanů ČR

Naprostá většina občanů pociťuje hrdost na Českou republiku v souvislosti se sportem (91 %), kulturou (89 %), historií (88 %) a v o něco menší míře i s vědou a technikou (77 %). Jiné důvody jako zdroj pro pocit národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě politického vlivu ve světě 32 %, v případě sociálního zabezpečení 25 % a v případě ekonomických výsledků dokonce jen 11 %.

Číst dál...

Občané o své účasti a hlasování v referendu o vstupu ČR do EU

Na otázku, zda se zúčastní červnového referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, přislíbilo 42 % respondentů s volebním právem svou účast "rozhodně", 35 % "spíše" a 16 % ji odmítlo. Skupina, která neví, zda se dostaví, či nikoli, tvoří v současnosti sedm procent. Velikost části občanů pevně rozhodnutých k účasti v referendu se po dubnovém poklesu vrátila na úroveň předchozích měsíců.

Číst dál...

Stranické preference v květnu

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.\r\nNa otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

Pracovní a rodinné povinnosti - hodnocení pomoci zaměstnavatelů. Zájem o zařízení pro péči o děti.

Podle výsledů výzkumu je nejběžnějším způsobem pomoci možnost zkráceného pracovního úvazku - ten je zaveden na pracovištích 29 % respondentů. Asi pětina sdělila, že u nich existuje možnost volné pracovní doby (22 %) nebo sdílení pracovního místa s další osobou (21 %). Zhruba každý desátý uvedl, že lze pracovat z domova (11 %) a že zaměstnavatel poskytuje mimořádné pracovní volno (12 %).

Číst dál...

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: