Ve svém zářijovém šetření položilo CVVM SoÚ AV ČR dotázaným následující otázku: “Jak byste hodnotil činnost následujících politických stran a institucí v posledních dvanácti měsících? Známkujte jako ve škole, kde jednička je nejlepší, pětka nejhorší ocenění.“ \r\nNejlepšího hodnocení – s průměrnou známkou nižší než 3 - se dostalo médiím a prezidentovi.

Nejhůře ze všech zkoumaných oblastí občané hodnotí současný stav korupce a bezpečnosti. Nespokojenost zde vyjádřila výrazná nadpoloviční většina dotázaných, v případě korupce to byly dokonce dvě třetiny z nich. Vedle toho nespokojenost poměrně výrazně převažuje i pokud jde o oblast soudnictví a o stav právního prostředí. Spíše kriticky než pozitivně lidé hodnotí i stav vlastních možností podílet se na rozhodování o veřejných záležitostech a fungování úřadů, i když u těchto oblastí nespokojenost nepřevažuje nad souhrnným podílem těch, kdo jsou spokojeni převážně nebo alespoň napůl.

V první polovině září vyslovilo důvěru prezidentovi 61%, vládě ČR je 29%, Poslanecké sněmovně 22%, Senátu 21%, krajskému zastupitelstvu 36% a obecnímu zastupitelstvu 57% dotázaných občanů.\r\nPoslední šetření přineslo s výjimkou prezidenta statisticky významný pokles důvěry u všech ústavních institucí. U vlády jde o dlouhodobější trend, neboť za posledních 9 měsíců vláda postupně ztratila 20% důvěřujících.

V září bylo s politickou situací spokojeno 14 % dotázaných, oproti červnu tak došlo k poklesu o 6 procentních bodů. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 29 % a nespokojenost vyjádřilo 52 % respondentů - od června se zvýšila o 7 procentních bodů. Ke spokojeným s politickou situací patří častěji lidé s dobrou životní úrovní a mladí lidé, kteří ještě nemají volební právo.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.\r\nNa otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

V rámci červnového šetření CVVM jsme zkoumali postoje české veřejnosti k médiím. Nejprve nás zajímala sledovanost hlavních televizních zpravodajství. Osm z deseti dotázaných uvedlo, že v předcházejícím týdnu vidělo alespoň jednou zpravodajství TV Nova. Asi tři čtvrtiny dotázaných viděly alespoň jednou pořad "Události" (hlavní zpravodajskou relaci ČT1). Zpravodajství na televizi Prima shlédla nejméně jednou necelá polovina Čechů (46%) a na ČT2 asi třetina (33%).

V loňském roce jsme nejčastěji pomáhali svým nejbližším – rodině (75 % dotázaných) a přátelům (55 %). Dále jsme podporovali své známé (39 %) a vzdálenější příbuzné (29 %). Třetina dotázaných v loňském roce vypomohla neziskové či charitativní organizaci a více než pětina pomohla i neznámým lidem. Ti, kdo uvedli, že pomohli v loňském roce neziskové či charitativní organizaci, nejčastěji jmenovali některé z povodňových kont, Červený kříž, Katolickou charitu - Charitas, Ligu proti rakovině, organizaci Člověk v tísni, ADRA, sbírku Pomozte dětem, Fond ohrožených dětí.

Šetření mj. ukázalo, že pro českou veřejnost bezmála všeobecně přijatelnou formu protestního nátlaku představují petice (pouze 10 % lidí by podle svého vyjádření petici nikdy nepodepsalo) a že většina neodmítá ani bojkot nebo zákonné demonstrace. Naopak k tvrdšímu způsobu vyjádření nespokojenosti, jakým je zapojení se do neoficiální stávky, se otevřeně hlásí jen tři lidé z deseti a protesty spojené s okupací nějakého objektu jako přijatelné vidí jen o málo více než jedna desetina populace.

V červnovém šetření výzkumu Naše společnost 2003 jsme se rozsáhle zabývali tématem fungování orgánů státní správy a samosprávy a názory veřejnosti na to, jak je možné ovlivnit zákony a chování politiků. Nejprve jsme se zeptali obecně na spokojenost s fungováním demokracie . Další otázka se týkala spokojenosti s činností lidí, zaměstnaných ve státní a veřejné sféře.

90 % dotázaných souhlasí s tím, že by se měly orgány veřejné správy před důležitými rozhodnutími zajímat o názory občanů, oproti 7 %, kteří si spíše myslí, že orgány veřejné správy jsou tu od toho, aby rozhodovaly, a neměly by tudíž obtěžovat občany a tázat se jich na jejich názory. Aktivně si názory občanů vyžadují v jisté míře pouze orgány místní samosprávy, aktivity jiných orgánů veřejné správy nejsou občany zaznamenávány.