Tiskové zprávy

Všem respondentům s volebním právem jsme poprvé po červnových volbách do Poslanecké sněmovny položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce. Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

42 % občanů je s fungováním demokracie v ČR spokojeno, 46 % lidí naopak vyjadřuje nespokojenost. To, že volby zajišťují soulad postojů poslanců s názory jejich voličů "velmi dobře", si myslí pouze 1 % dotázaných, dalších 22 % soudí, že to volby zajišťují alespoň "částečně", podle 41 % tak činí jen "málo" a 17 % dokonce uvádí, že "vůbec ne". Veřejnost se kloní k názoru, že na tom, kdo je u moci, spíše záleží, než nezáleží a že to, koho lidé volí, může ovlivňovat chod událostí.

Krátce po letošních parlamentních volbách mapovalo CVVM SOÚ AV ČR míru politické aktivity respondentů v předvolebním období. Výzkum na dané téma mimo jiné zjišťoval, zda se lidé snažili někoho přesvědčit, aby hlasoval pro určitou stranu nebo kandidáta (alespoň občas 14 % dotázaných) a zda dávali najevo svou podporu konkrétní straně nebo kandidátovi - účastí na mítinku, vylepováním plakátů apod.

Nejvýznamnější událostí první poloviny června se staly chystané volby do Poslanecké sněmovny. S výrazným odstupem následovaly tyto události: otázka platnosti Benešových dekretů, konflikt mezi Palestinou a Izraelem, napětí mezi Indií a Pákistánem, teroristický útok na USA. Na přelomu června a července byly hodnoceny chystané volby do Poslanecké sněmovny a povolební situace jako nejvýznamnější událost poslední doby, v dlouhodobém srovnání se svým významem dají srovnat s reakcí na teroristické útoky na USA.

Ze získaných dat je zřejmé, že postoje české populace k volebnímu aktu vykazují zřetelně ambivalentní prvky. Téměř všeobecně se dotázaní shodli na tom, že účast ve volbách je osobní věcí každého (88 %) a že možnost volit je právem, které je potřebné využít (83%) – v obou případech nesouhlasila zhruba desetina dotázaných. Jen o poznání menší konsensus existuje u tezí volit není povinností, ale je to pro společnost potřebné (72%) a že jít volit je občanskou povinností (68 %).

Více než tři pětiny (61%) dotázaných hodnotí celkově chování stran kriticky, přičemž 41% se chování stran celkově příliš nelíbí a 20% je podle vlastního vyjádření situací znechuceno. Naproti tomu 27% dotázaných má výhrady pouze k některým stranám a jen 1% respondentů s tím, jak se strany obecně chovají, vyjadřuje spokojenost. Hodnocení působnosti jednotlivých stran v Poslanecké sněmovně vypadá následovně: nejlépe je hodnocena ČSSD – více než polovina dotázaných (54%) ji hodnotí kladně, ostatní 4 parlamentní strany jsou na tom podstatně hůře – kladně jejich činnost v PS vidí kolem 30% (KDU-ČSL 31%, ODS 30%, KSČM 28%), v případě US-DEU dokonce jen pětina (19%) respondentů.

Ve všech sledovaných zemích (ČR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko) tvoří zastánci trestu smrti poměrně výrazným způsobem nadpoloviční většinu. Relativně nejvíce jich je přitom v Rumunsku (79%), v Litvě se vyskytuje nejmenší skupina odpůrců trestu smrti (15%). Jen o málo nižší podíl stoupenců trestu smrti byl zaznamenán v Polsku (74%) a Litvě (73%). Dále se umístilo Bulharsko s 68% příznivců a s odstupem Maďarsko (60%).

Uplynulé funkční období menšinové vlády Miloše Zemana občané zpětně hodnotí poměrně příznivě. Podíl pozitivních vyjádření u domácí či zahraniční politiky, ekonomiky i celkově se pohybuje v rozmezí 29 - 33 %. Kritických hlasů šetření zaznamenalo nejvíc v případě ekonomiky (28 %), jinak se však jejich podíl pohyboval na úrovni cca jedné pětiny dotázaných. Jedna třetina až dvě pětiny respondentů pak hodnotily uplynulé volební období z hlediska činnosti vlády v jednotlivých oblastech neutrálně.

Sledované problémy považuje naprostá většina dotázaných za velmi nebo dosti závažné. Největší hrozbu přitom spatřují ve znečištění zdrojů pitné vody a v jejím nedostatku; podobně vážně je hodnocen i problém hromadění odpadů. Těmto jevům, bezprostředně spojeným s každodenním životem, připisuje mimořádnou důležitost 55% - 56% dotázaných a další asi třetina důležitost značnou.

Respondenti ocenili politický systém před listopadem 1989 průměrnou hodnotou 3,82. Byla předkládána hodnotící škála od 1=systém funguje velmi špatně do 10=systém funguje velmi dobře. Ve srovnání s předlistopadovým dopadl stávající politický systém České republiky poněkud lépe, získal průměrné hodnocení 4,89. Respondenti byli ovšem optimističtí pokud jde o budoucnost - politický systém, který očekávají v ČR za 10 let, hodnotí na této škále bodem 6,46.