Z výsledků listopadového šetření CVVM vyplývá, že občané České republiky hodnotí dosavadní působení Václava Klause v prezidentském úřadě veskrze kladně. Nejčastěji oslovení občané kladně hodnotili to, jak prezident dbá o vážnost a důstojnost svého úřadu (89 % dotázaných), jak reprezentuje Českou republiku v zahraničí (86 % dotázaných) a jak plní funkce svěřené mu Ústavou (84 % dotázaných).

V listopadovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím.

Z nabízených institucí byla jako nejdůvěryhodnější označena Organizace spojených národů (shodně 62 % důvěřujících). Nadpoloviční podíl dotázaných (55 %) vyjádřil důvěru také Evropské unii.

V listopadovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, jak důvěřují jednotlivým ústavním institucím.

V listopadu 2004 se největší důvěře českých občanů těšil prezident nší země. Důvěru mu vyjádřily téměř tři čtvrtiny dotázaných (73 %). Nadpoloviční...

V listopadovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, jak důvěřují jednotlivým ústavním institucím.

V listopadu 2004 se největší důvěře českých občanů těšil prezident nší země. Důvěru mu vyjádřily téměř tři čtvrtiny dotázaných (73 %). Nadpoloviční podíl důvěřujících (63 %) rovněž zaznamenala obecní zastupitelstva.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

V říjnu 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotila asi třetina (33 %) dotázaných, 45 % ji označilo za "ani dobrou, ani špatnou" a necelá čtvrtina (22 %) ji charakterizovala jako špatnou. 4 % občanů považují svoji domácnost za bohatou, zatímco 29 % ji označuje jako poměrně či dokonce velmi chudou a dvě třetiny jako ani bohatou, ani chudou. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 60 % respondentů, 36 % dotázaných se naopak vyjádřilo v tom smyslu, že s rozpočtem jejich domácnost vychází více či méně snadno.

Ve většině zkoumaných oblastí převažuje nespokojenost se současným stavem nad spokojeností. Výjimky v tomto ohledu představovaly pouze vstup České republiky do Evropské unie, školství a zdravotnictví. Nejvíce nespokojenosti respondenti vyjadřovali v případě korupce a nezaměstnanosti, kde takový pocit deklarovaly obdobně více než tři čtvrtiny z nich. V porovnání s tím bylo hodnocení současného stavu sociálních jistot, fungování ekonomiky, přistěhovalectví, právního prostředí, možnosti občanů podílet se na rozhodování o veřejných záležitostech, fungování úřadů a životní úrovně podstatně méně nepříznivé, ačkoli samo o sobě vyznívalo rovněž převážně negativně.

Osloveným, kteří deklarovali preference nebo sympatie konkrétní politické straně (N=829), jsme v rámci říjnového šetření položili opakovanou otázku zjišťující intenzitu vztahu vůči této straně.

Za přesvědčené přívržence strany se označilo pouze 12 % voličů. Tradičně nejvýrazněji zastoupená skupina, vyjadřující většinový souhlas se stranou, se dlouhodobě pohybovala mezi 40 až 50 % dotázaných.

Nejčastěji za „rozhodně důležité“ pro dobrý výkon funkce člena krajského zastupitelstva lidé považují morální vlastnosti kandidáta, znalost problémů kraje, schopnost řešit konflikty, schopnost vyjadřovat se a odborné znalosti. Vesměs za nikoli nepodstatné předpoklady pro úspěšné plnění role člena zastupitelstva kraje dotázaní dále označovali i znalosti cizích jazyků, dobré kontakty na centrální orgány, zkušenosti s prací ve veřejné správě na komunální úrovni, podnikatelského ducha, administrativní zkušenosti a vysokoškolské vzdělání.

V názorech na prospěšnost zavedení samosprávných krajů zůstala česká veřejnost značně rozpolcená. Přibližně čtvrtina oslovených se domnívá, že zavedení samosprávných krajů, které letos existují již čtvrtým rokem, se osvědčilo. Přibližně stejný podíl dotázaných má ale názor opačný. Další čtvrtina oslovených vyjádřila názor, že za tak krátkou dobu to nelze posoudit.