Tiskové zprávy

Na otázku, zda se zúčastní červnového referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, přislíbilo 42 % respondentů s volebním právem svou účast "rozhodně", 35 % "spíše" a 16 % ji odmítlo. Skupina, která neví, zda se dostaví, či nikoli, tvoří v současnosti sedm procent. Velikost části občanů pevně rozhodnutých k účasti v referendu se po dubnovém poklesu vrátila na úroveň předchozích měsíců.

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.\r\nNa otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Podle výsledů výzkumu je nejběžnějším způsobem pomoci možnost zkráceného pracovního úvazku - ten je zaveden na pracovištích 29 % respondentů. Asi pětina sdělila, že u nich existuje možnost volné pracovní doby (22 %) nebo sdílení pracovního místa s další osobou (21 %). Zhruba každý desátý uvedl, že lze pracovat z domova (11 %) a že zaměstnavatel poskytuje mimořádné pracovní volno (12 %).

Problematiku harmonizace rodinných a pracovních povinností sledovalo oddělení Gender & Sociologie Sociologického ústavu AV ČR v dubnovém dotazníku. Žádné problémy nezaznamenala téměř čtvrtina dotázaných (23%). Pokud pak již byly nějaké zaznamenány, přelomovým se jeví být 3. rok věku dítěte. Polovina respondentů totiž uvádí, že jejich komplikace s harmonizací pracovních a rodinných povinností se objevily v tomto období.

S politickou situací bylo v dubnu spokojeno 18 % dotázaných, ani spokojeno ani nespokojeno 31%. Nespokojenost vyjádřilo 47% respondentů. rnZa spokojené se svým životem se označilo 59% respondentů, ani spokojených ani nespokojených bylo 25 % dotázaných. Za nespokojené se považuje 18% respondentů.

Většina ekonomicky aktivních respondentů, jichž se problém skloubení pracovních a rodinných povinností týká, uvedla, že s jeho zvládáním nemá problémy (59 %). Asi pětina se podle svého vyjádření dobře vyrovnává s pracovními úkoly, ovšem na úkor rodiny (21 %). Dvě procenta jsou na tom opačně - šidí práci ve prospěch rodiny. Povinnosti pracovní a rodinné se daří plnit "tak napůl" patnácti procentům.

U řady činností v rámci péče o děti je nejčastější to, že se oba rodiče na nich podílejí společně nebo že se střídají v závislosti na tom, kdo má momentálně čas, přičemž obecně platí, že spolupodílení se obou rodičů na jednotlivých činnostech v rámci péče o děti je v rodinách současné populace vyšší, než bylo v rodinách předchozí generace. Pokud v rodině ve vztahu k dítěti převažuje v některé z oblastí role jednoho z rodičů, bývá to většinou matka, kdo se dítěti či dětem v daném ohledu více věnuje, i když existují výjimky (např.

Jako rozhodující důvod udávali ekonomicky aktivní respondenti potřebu finačního zajištění - pro 81 % hraje velmi, pro 17 % spíše důležitou roli. S tím souvisí i snaha vylepšit finanční rozpočet (71 % "velmi důležité, 22 % "spíše důležité"). Většina dotázaných zdůraznila jako motiv své pracovní aktivity potřebu nezávislosti ("velmi důležité": 57 %). Jako velmi důležité hledisko označili dále zabezpečení v nemoci a ve stáří (54 %).

Velká část lidí, kteří jsou ekonomicky aktivní, hodnotí ve svých oborech možnosti uplatnění žen v porovnání s muži jako horší. S výjimkou možnosti získat vedoucí místo, kde názor o lepší pozici mužů zastává takřka třípětinová většina všech ekonomicky aktivních, však toto mínění nepřevažuje nad podílem těch, kdo postavení mužů a žen vidí jako rovnocenné.

Více než čtvrtina populace považuje ženy za jednoznačně znevýhodněné na trhu práce. Pouze pětina české populace si myslí, že v postavení mužů a žen na trhu práce není rozdíl. Podle názoru žen i mužů jsou na trhu práce znevýhodněny zejména tyto skupiny: ženy s dětmi v předškolním věku, ženy staršího věku, ženy po mateřské dovolené, lidé s nízkým vzděláním, lidé zdravotně handicapovaní, ženy samoživitelky.