Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (74 %) armáda a banky (shodně 68 %), nejméně lidé důvěřují církvím (28 %) a politickým stranám a hnutím (24 %).
Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná také v případě soudů, výzkumů veřejného mínění, odborů a rádií. Ve vztahu k neziskovým organizacím je důvěra a nedůvěra víceméně vyrovnaná. U zbývajících institucí (televize, internet) již mírně či výrazně (politické strany a hnutí, církve, tisk) převažuje nedůvěra.
V porovnání s předchozím šetřením z března 2022 případně srpna 2021 byly zaznamenány největší změny v případě odborů (nárůst důvěry o 10 procentních bodů), neziskových organizací, výzkumů veřejného mínění a politickým stranám (nárůst důvěry shodně o 6 procentních bodů), internetu (nárůst důvěry o 5 procentních bodů) bank a rádií (nárůst důvěry shodně o 4 procentní body). Armáda a Policie ČR naopak meziročně zaznamenávají pokles důvěry (shodně o 5 procentních bodů).
Mezilidská (sociální) důvěra je v české společnosti oproti minulému šetření z března 2022 mírně nižší. Svým nejbližším důvěřuje 94 % dotázaných (pokles o 4 procentních body), obyčejným lidem pak 73 % (pokles o 6 procentních bodů).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V šetření realizovaném v únoru a březnu 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

V šetření, jež probíhalo v průběhu února a března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak hodnotí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.

V únoru a březnu 2023 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 14 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v daném případě slouží jako referenční skupina. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“.

V únoru a březnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v České republice měli nebo neměli přizpůsobit našim životním zvyklostem. Vedle toho byla také pokládána otázka na hodnocení důležitosti okolností, které ovlivňují přijetí cizinců.

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v únoru a březnu 2023 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Míru sociální distance jsme zjišťovali otázkou, zda by zda by dotyčný nechtěl mít dané lidi za sousedy.

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod energetiky k čistším, ekologicky šetrnějším zdrojům energie při výrobě tepla a elektřiny. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak občané hodnotí šetrnost různých zdrojů energie z hlediska dopadů jejich využití na životní prostředí, jak vnímají úspěšnost či neúspěšnost přechodu na čistší zdroje v České republice, zda by podle jejich názoru stát měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, nakolik je pro ně důležité, zda elektrický proud, který odebírají ve své domácnosti, pochází z obnovitelných zdrojů a zda používají nebo plánují používat obnovitelné zdroje pro výrobu tepla či elektřiny, a to buď v nějakém společenství, jako je vícero domácností v rámci bytového domu, obce nebo její části, nebo samostatně ve své vlastní domácnosti.

V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na problematiku hospodaření s energiemi. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak se domácnostem respondentů daří hradit náklady na spotřebu elektřiny, topiva a vody, zda mají obavy ohledně zajištění vytápění v ČR, jaké jsou podle jejich názoru možnosti snížení spotřeby energií v jejich domácnosti a zda vývoj na trhu s energiemi přiměje jejich domácnost ke snížení spotřeby.