V listopadovém a prosincovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém výzkumu realizovaném v druhé polovině listopadu a v první polovině prosince 2021 opět zaměřilo na koronavirovou krizi. Konkrétně jsme sledovali zájem občanů o situaci kolem šíření koronaviru, míru obav v souvislosti s šířením koronaviru, očekávání dalšího vývoje této situace a postoje k opatřením proti šíření koronaviru.

V šetření realizovaném v září a na počátku října 2021 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se vývoje situace v Afghánistánu v souvislosti se stažením ozbrojených sil Spojených států a dalších spojenců v rámci mise NATO.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu listopadu a prosince 2021 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (70 %) a armáda (69 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (21 %) a církvím (30 %).

 Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, výsledků voleb, bank, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u rádií a odborů. U zbývajících institucí již výrazně více (politické strany a hnutí, církve), více (neziskové organizace, tisk, internet) či méně (televize) převažuje nedůvěra.

 V porovnání s předchozím šetřením ze září 2020 jsme zaznamenali pouze mírné poklesy důvěry či nedůvěry, největší v případě armády (pokles důvěry o 7 procentních bodů) a soudů (nárůst důvěry o 7 procentních bodů).

Součástí šetření CVVM SOÚ AV ČR realizovaného na přelomu srpna a září 2021 bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na fungování demokracie v České republice a postojů k nedemokratickým alternativám politického systému. Dále jsme se občanů zeptali, jestli si myslí, že se zvolení politici zajímají o jejich názory, zda je s nimi v současném politickém systému zacházeno rovnoprávně a spravedlivě a také jak jsou v České republice respektována lidská práva.

V rámci speciálního výzkumu Potraviny 2021 byla velká část věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Alespoň občas téměř tři pětiny (59 %) lidí doma zavařují a přibližně třetina (35 %) lidí si alespoň občas doma peče vlastní chleba. Téměř polovina (49 %) lidí si pěstuje vlastní potraviny na zahrádce, 6 % v bytě nebo na balkóně.

Polovina (50 %) lidí v sezóně pravidelně, tj. alespoň jednou měsíčně, pracuje na zahradě nebo zahrádce, 29 % chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a 19 % se věnuje chovu domácích užitkových zvířat.

Více než dvě pětiny (42 %) respondentů se domnívají, že zásobování jejich domácnosti potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo.

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 jsme se zaměřili na téma stravovací kultury. Nejčastěji lidé mají tři (41%) nebo čtyři (30 %) jídla denně. Nejčastějším místem pro konzumaci jídla v domácnosti je kuchyně (53%), jídelna (27 %) a obývací pokoj (18 %). Pravidelně, tj. alespoň 1x za 14 dní, se 35 % lidí stravuje v jídelně/kantýně, 33 % v restauraci, 21 % ve fastfoodech, 18 % shodně v kavárně a mimo domov (většinou u rodinných příslušníků či na návštěvě).

Většina (71 %) české veřejnosti si jídlo přes rozvozové aplikace (např. Wolt, Dámejídlo, Uber Eats) neobjednává nikdy, 26 % občas a 2 % pravidelně.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu září a začátku října 2021 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Sledování důvěry ústavním institucím je pravidelnou součástí našich šetření, což nám umožňuje mapovat vývoj postojů v dlouhodobém časovém horizontu.

V červenci 2021 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky s podrobnějším zaměřením na jadernou energetiku a některé otázky spojené s nakládáním s radioaktivním odpadem. Výzkum zjišťoval, jak se občané sami cítí být informováni o jaderném odpadu, nakolik důvěřují různým zdrojům informací o jaderné bezpečnosti, co se podle jejich názoru děje s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady u nás, jak by současná společnost měla problém radioaktivního odpadu řešit a jak se dívá na různé otázky spojené s výstavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.