V souvislosti se šířením koronaviru česká veřejnost hodnotí nejvíce pozitivně práci zdravotníků, Hasičského záchranného sboru, armády a policie, naopak nejkritičtější je k působení Vlády ČR.

Z platných opatření v době sběru dat (26. 3. – 15. 4. 2021) a zařazených do výzkumu čeští občané nejčastěji dodržují zákaz opustit území okresu (69 % vždy, 17 % většinou), nejméně naopak povinnost mít zakrytý nos a ústa při setkání s přáteli nebo členy rodiny žijící mimo společnou domácnost (29 % vždy, 26 % většinou).

Necelé dvě třetiny dotázaných (64 %) uvedly, že příjmy jejich domácnosti zůstaly v době COVIDu stejné, více než čtvrtina (27 %) uvedla, že se snížily, z toho 9 %, že značně. U 8 % domácností se příjem zvýšil. Výsledná zjištění se v průběhu pandemie výrazně nemění.

Více než čtyři pětiny (82 %) českých občanů starších 18 let se v první polovině dubna 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Více než třetina (37 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze přibližně dvacetina (6 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM) bude v období od konce dubna do konce června 2021 sbírat data v rámci mezinárodního šetření Výzkum o situaci Romů v letech 2020-2021. Výzkum zadala Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). FRA je nezávislá agentura EU, která nemá žádnou spojitost s národními vládami nebo orgány a která napomáhá tomu, aby se se všemi občany Evropské unie zacházelo důstojně a byla respektována jejich práva.

Více informací je v přiložené tiskové zprávě. 

Pouze relativní většina českých občanů na úrovni o málo více než dvou pětin hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, o málo více než třetina za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky.

Oproti prosinci 2020 se hodnocení reakce státu na pandemii výrazně zhoršilo, a to zejména v případě hodnocení přiměřenosti a účinnosti opatření proti šíření koronaviru.

V souvislosti s šířením nového typu koronaviru SARS-CoV-2 se více než čtyři pětiny českých občanů starších 18 let obávají omezení zdravotní péče pro pacienty s jinými nemocemi než COVID-19 (85 %), zhoršení ekonomické situace v České republice (83 %) a o zdraví svých blízkých (81 %). Oproti poslednímu dotazování v prosinci 2020 se výrazně, o dvacet procentních bodů, zvedly obavy občanů z nedostatečné kapacity nemocnic, jehož se v únoru obávaly přibližně dvě třetiny (67 %) obyvatel.

Dvě třetiny dotázaných (67 %) uvedly, že příjmy jejich domácnosti zůstaly v době pandemie COVID-19 stejné, více než čtvrtina (28 %) uvedla, že se snížily, z toho 8 %, že výrazně. U 5 % domácností se příjem zvýšil. Výsledná zjištění se v průběhu pandemie prakticky neliší.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v první polovině února 2021 podrobněji zaměřilo na téma očkování obecně a konkrétně pak na postoje veřejnosti k očkování proti onemocnění COVID-19. Čtyři pětiny (80 %) českých občanů v první polovině února 2021 souhlasily s tím, že očkování je zárukou toho, že se u nás nerozšíří některé nebezpečné nemoci. Pouze přibližně desetina českých občanů souhlasí s tím, že očkování je zbytečné, protože není účinné a proti nemoci nás stejně neochrání (12 %) a že nemoci, proti kterým nás má očkování chránit, jsou již úplně nebo téměř úplně vymýceny (11 %).

Nadpoloviční většina (53 %) české veřejnosti se přiklání k tomu, že by se o opatřeních proti šíření koronaviru mělo rozhodovat podle aktuálních okolností, 42 % je pro zavádění opatření stanovených v jednotlivých stupních rizika protiepidemického systému.

Naprostá většina (68 %) české veřejnosti považuje používání Protiepidemického systému (tzv. PES) vládou a odpovědnými orgány za špatné, pouze necelá čtvrtina (24 %) za dobré.

Více než čtyři pětiny (82 %) českých občanů starších 18 let se v první polovině února 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Téměř třetina (31 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze o málo více než desetina (12 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory (94 %) a dbá na zvýšenou hygienu (89 %).