Více než čtyři pětiny (82 %) českých občanů starších 18 let se v první polovině dubna 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Více než třetina (37 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze přibližně dvacetina (6 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM) bude v období od konce dubna do konce června 2021 sbírat data v rámci mezinárodního šetření Výzkum o situaci Romů v letech 2020-2021. Výzkum zadala Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). FRA je nezávislá agentura EU, která nemá žádnou spojitost s národními vládami nebo orgány a která napomáhá tomu, aby se se všemi občany Evropské unie zacházelo důstojně a byla respektována jejich práva.

Více informací je v přiložené tiskové zprávě. 

Pouze relativní většina českých občanů na úrovni o málo více než dvou pětin hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, o málo více než třetina za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky.

Oproti prosinci 2020 se hodnocení reakce státu na pandemii výrazně zhoršilo, a to zejména v případě hodnocení přiměřenosti a účinnosti opatření proti šíření koronaviru.

V souvislosti s šířením nového typu koronaviru SARS-CoV-2 se více než čtyři pětiny českých občanů starších 18 let obávají omezení zdravotní péče pro pacienty s jinými nemocemi než COVID-19 (85 %), zhoršení ekonomické situace v České republice (83 %) a o zdraví svých blízkých (81 %). Oproti poslednímu dotazování v prosinci 2020 se výrazně, o dvacet procentních bodů, zvedly obavy občanů z nedostatečné kapacity nemocnic, jehož se v únoru obávaly přibližně dvě třetiny (67 %) obyvatel.

Dvě třetiny dotázaných (67 %) uvedly, že příjmy jejich domácnosti zůstaly v době pandemie COVID-19 stejné, více než čtvrtina (28 %) uvedla, že se snížily, z toho 8 %, že výrazně. U 5 % domácností se příjem zvýšil. Výsledná zjištění se v průběhu pandemie prakticky neliší.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu realizovaném v první polovině února 2021 podrobněji zaměřilo na téma očkování obecně a konkrétně pak na postoje veřejnosti k očkování proti onemocnění COVID-19. Čtyři pětiny (80 %) českých občanů v první polovině února 2021 souhlasily s tím, že očkování je zárukou toho, že se u nás nerozšíří některé nebezpečné nemoci. Pouze přibližně desetina českých občanů souhlasí s tím, že očkování je zbytečné, protože není účinné a proti nemoci nás stejně neochrání (12 %) a že nemoci, proti kterým nás má očkování chránit, jsou již úplně nebo téměř úplně vymýceny (11 %).

Nadpoloviční většina (53 %) české veřejnosti se přiklání k tomu, že by se o opatřeních proti šíření koronaviru mělo rozhodovat podle aktuálních okolností, 42 % je pro zavádění opatření stanovených v jednotlivých stupních rizika protiepidemického systému.

Naprostá většina (68 %) české veřejnosti považuje používání Protiepidemického systému (tzv. PES) vládou a odpovědnými orgány za špatné, pouze necelá čtvrtina (24 %) za dobré.

Více než čtyři pětiny (82 %) českých občanů starších 18 let se v první polovině února 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Téměř třetina (31 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze o málo více než desetina (12 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory (94 %) a dbá na zvýšenou hygienu (89 %).

V rámci šetření bylo respondentům položeno několik otázek zjišťujících to, jak občané hodnotí reakci českého státu a jeho institucí na epidemii COVID-19. Respondenti hodnotili přiměřenost a účinnost jednak protiepidemických opatření a jednak opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Následně respondenti hodnotili působení vlády a dalších vybraných institucí a skupin v období epidemie. Nakonec se vyjadřovali i k tomu, nakolik srozumitelná jsou vládou přijímaná opatření a nakolik jsou srozumitelné důvody jejich zavádění, nebo naopak rušení.

Ve svém listopadovém speciálním šetření se CVVM SOÚ AV ČR vrátilo k říjnovým volbám do krajských zastupitelstev. Šetření konkrétně zjišťovalo, co bylo pro dotázané hlavním tématem těchto voleb, zda se voleb zúčastnili, jaký byl důvod jejich účasti, případně neúčasti, kdy se tak rozhodli, kterou stranu volili a proč, zda se orientovali při výběru spíše na stranu nebo na konkrétní kandidáty a jak jsou spokojeni s výsledky voleb.