Téměř tři čtvrtiny (74 %) českých občanů starších 18 let se na přelomu listopadu a prosince 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Více než pětina (21 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze necelá pětina (17 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory a dbá na zvýšenou hygienu.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. Speciální výzkum byl proveden v rámci projektu Naše společnost, za otázky a design šetření zodpovídá CVVM, data sbírala společnost Median.

Většina českých občanů (61 %) uvedla, že ČR nebyla připravena na trasování, necelá polovina (47 %) nepřipravenost konstatovala u distančního vzdělávání. U ostatních položek převládlo převážně výrazně pozitivní hodnocení.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém aktuálním výzkumu zaměřilo na mediální pokrytí koronavirové krize a na to, jak se čeští občané v informacích o novém typu koronaviru orientují. 

Tři pětiny (60 %) české společnosti si myslí, že je množství informací o tom, jak se před nákazou koronavirem chránit, přiměřené, přibližně desetina (11 %) společnosti si myslí, že informací je v tomto ohledu málo, a více než čtvrtina (27 %) občanů soudí, že informací je dokonce spíše či příliš mnoho.

V červnu 2020 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. V jeho rámci jsme se zaměřili na nový směr rozvoje jaderné energetiky ve světě, který představují tzv. malé modulární reaktory.

Pouze necelá pětina občanů již někdy slyšela o technologii tzv. malých modulárních reaktorů.

Více než tři čtvrtiny (78 %) českých občanů starších 18 let se v listopadu 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Pětina (20 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze necelá čtvrtina (23 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory a dbá na zvýšenou hygienu.

V červnu 2020 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.

V červnu 2020 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum se zabýval tím, jak se bude do budoucna vyvíjet spotřeba elektrické energie u nás a zda je či není možné nahradit výrobu elektrické energie z klasických zdrojů alternativními zdroji.

Do speciálního výzkumu Potraviny 2020 zaměřeného zejména na plýtvání potravinami a nákupní a spotřební chování českých občanů zařadilo CVVM i velký blok otázek týkajících se lokálních potravin. 

O téma lokálních potravin se v ČR zajímají tři desetiny (30 %) veřejnosti, naopak výrazná většina (69 %) se spíše či vůbec nezajímá.

Nejdůležitějším kritériem, které by podle české veřejnosti, mělo splňovat označení lokální potravina, je informace o místě, kde byla vyprodukována (20 %) a následně že by se mělo jednat o kvalitní potravinu (16 %).

Do speciálního výzkumu Potraviny 2020 zaměřeného zejména na plýtvání potravinami a nákupní a spotřební chování českých občanů zařadilo CVVM i blok otázek týkajících se biopotravin.

O téma biopotravin se v ČR zajímá pouze necelá čtvrtina (24 %) veřejnosti, naopak 76 % se spíše či vůbec nezajímá. Oproti roku 2017 navíc zájem mírně poklesl.

Obecně se o téma biopotravin více zajímají ženy, které je také častěji nakupují, dále lidé ve věku 20 až 44 let a dotázaní hodnotící životní úroveň své domácnosti jako dobrou.

Do speciálního výzkumu Potraviny 2020 jsme zařadili i několik otázek týkajících se problematiky obalových materiálů potravin, nakupování bez obalu, šetrného chování k životnímu prostředí nebo způsobu stravování, což jsou všechno oblasti, které zejména spolu, ale obecně i s plýtváním potravinami velmi úzce souvisí.

Naprostá většina (93 %) české veřejnosti se stravuje běžnou stravou bez žádného omezení, zbývajících 7 % dotázaných uvedlo jiný výživový směr.