58 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 42 % se ničeho neobává.

Nejčastěji obavy budí COVID-19 (22 % prvních + 9 % druhých odpovědí), obava o vlastní zdraví (14 % + 4 %), válka (8 % + 3 %), životní úroveň (5 % + 6 %).

Za velkou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku nadpoloviční většina občanů považuje teroristy (53 %), mezinárodní organizovaný zločin (51 %), necelá polovina uprchlíky z jiných zemí (47 %), více než dvě pětiny radikální náboženská hnutí (42 %). Téměř dvě pětiny občanů pokládají za velkou hrozbu cizí zpravodajské služby (38 %), krajní pravici i krajní levici téměř čtvrtina (24 %) a necelá pětina pak cizince žijící v ČR (18 %).

Narostl podíl, těch, kteří považují za bezpečnostní hrozbu Rusko (o 20 procentních bodů od listopadu 2018) a těch, kteří považují za hrozbu cizí zpravodajské služby (o 10 procentních bodů od listopadu 2019), a to pravděpodobně v kontextu po letošním odhalení útoku ruské vojenské rozvědky GRU na našem území ve Vrběticích v říjnu 2014.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR, očekávání vývoje ekonomické situace v tomto roce a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

17 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 41 % ji vnímá jako špatnou a 39 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.

Do červnového šetření 2021 zařadilo CVVM SOÚ AV ČR dvě otázky týkající se diskutovaného tématu tzv. Istanbulské úmluvy. Konkrétně nás zajímalo, zdali respondenti vědí, čeho se tato úmluva týká a zda by podle jejich názoru Parlament ČR měl, nebo neměl Istanbulskou úmluvu schválit.

Přibližně polovina (51 %) Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, 10 % je pokládá za špatné a 39 % za „ani dobré, ani špatné“.

Hodnocení materiálních životních podmínek vlastní domácnosti se oproti červnu 2020 mírně zlepšilo, když vzrostl podíl těch, kdo je hodnotí jako dobré, o 4 procentní body. Aktuální hodnocení je srovnatelné s tím, jež bylo zaznamenáno v červnu 2019, ale mírně zaostává za posledním předkoronavirovým výsledkem z ledna 2020.

V červnu letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech. Naposledy byly tyto otázky položeny v únoru roku 2020 (před pandemií).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v červnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 19 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červnu 2021 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 29 % Čechů, vládě 28 %.

V šetření realizovaném v červnu 2021 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V souvislosti s šířením nového typu koronaviru SARS-CoV-2 se přibližně čtyři pětiny českých občanů starších 18 let obávají o zdraví svých blízkých (81 %), omezení zdravotní péče mimo COVID-19 (80 %), téměř tři pětiny nedostatečné kapacity nemocnic (57 %), zhruba polovina o vlastní zdraví (52 %) a o málo více než pětina zhroucení zásobování (21 %).