V červenci 2020 bylo v pravidelném šetření CVVM Naše společnost zkoumáno téma postojů české veřejnosti k Evropské unii. Konkrétně byla zjišťována spokojenost českých občanů s členstvím v Evropské unii, postoje k různým výrokům týkajícím se členství v EU a názory na to, zda má či nemá být Česká republika členem Evropské unie.

V rámci červencového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění otázky na téma evropské integrace. Konkrétně se týkaly názorů na to, zda se v Evropské unii uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Dále se týkaly názorů české veřejnosti na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie a také, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí EU jsou v zájmu České republiky či v jejich vlastním zájmu.

V červenci 2020 jsme v rámci pravidelného šetření Naše společnost zjišťovali názory veřejnosti na míru integrace EU a roli ČR v tomto procesu. Dále jsme se také ptali na důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy a zaměřili jsme se také na to, zda by měla Česká republika za svou měnu přijmout euro.

Česká veřejnost je v současné době k budoucnosti projektu sjednocené Evropy spíše skeptická, když o málo více než dvě pětiny (41 %) obyvatel ČR věří, že má budoucnost a necelá polovina (47 %) naopak v jeho budoucnost nevěří.

V červenci 2020 CVVM zjišťovalo názory na jednotlivé strany zastoupené v Poslanecké sněmovně a na jejich působení. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, jestli jsou nebo nejsou politické strany zárukou demokratických poměrů a právního řádu a bezpečnosti občanů, zda jsou schopny obhajovat zájmy České republiky v zahraničí, disponují-li výraznými osobnostmi, zda mají ekonomický program umožňující hospodářský růst, umožňují rozvoj střední vrstvě, podporují rozvoj podnikatelské sféry, zaměřují se ve svém programu na sociálně slabé a zda se dokážou postarat o veřejné finance.

V rámci červencového výzkumu položilo CVVM respondentům baterii otázek, která zjišťovala, zda by v případě nezaměstnanosti přijali zaměstnání vyžadující jisté ústupky, jako např. práci přesčas, v noci nebo o víkendech či vyšší pracovní tempo, a dále otázku, jakou práci by dotázaný hledal při ztrátě zaměstnání (konkrétní – jakoukoli). Naposledy byly tyto otázky položeny v roce 2018.

V červencovém šetření se CVVM zabývalo problematikou nezaměstnanosti.

Více než dvě třetiny veřejnosti hodnotí úroveň nezaměstnanosti jak přiměřenou, šestina jako příliš vysokou a desetina jako příliš nízkou.

Oproti minulému roku se hodnocení nezaměstnanosti výrazně změnilo. O 15 procentních bodů pokleslo hodnocení „příliš nízká“, o 10 bodů se zvýšilo hodnocení „přiměřená“ a o 7 procentních bodů „příliš vysoká“.

V rámci červencového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím (EU, NATO, OSN) a institucím Evropské unie. 

Evropské unii v současné době důvěřuje přesně polovina (50 %) českých občanů a 45 % jí nedůvěřuje.

Důvěru OSN a NATO vyjadřuje přibližně stejný, nadpoloviční, podíl českých občanů (OSN 55 %, NATO 54 %) a přibližně třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 34 %, OSN 32 %).

V červencovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

26 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 32 % ji vnímá jako špatnou a 41 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.

Nadpoloviční většina (55 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, asi třetina (34 %) ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 11 % ji vnímá jako špatnou.

Hodnocení činnosti vládních úřadů v uplynulých dvanácti měsících se tentokrát poměrně výrazně zkoncentrovalo okolo průměrné známky „trojky“. Nejlepší hodnocení ze všech úřadů získalo Ministerstvo kultury, které dosáhlo průměrné známky 2,82, a Ministerstvo obrany s průměrnou známkou 2,84. Nejhorší hodnocení obdrželo Ministerstvo dopravy (průměrné hodnocení 3,49). Z podrobnější analýzy vyplynulo, že lidé, kteří důvěřují vládě jako celku, hodnotí ve většině případů významně příznivěji i jednotlivé úřady (včetně Kanceláře prezidenta republiky).

Více než tři čtvrtiny (77 %) českých občanů starších 15 let se v červenci velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19.

Veřejnost se stále hodně obává o zdraví svých blízkých (70 % dotázaných) i o své vlastní zdraví (54 %), tyto obavy v porovnání se situací na konci června významně vzrostly. U obav o vlastní zdraví se v určité míře projevuje věk, když s jeho růstem rostou i obavy o vlastní zdraví.