Výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na aktuální otázky spojené s nošením roušek v souvislosti s pandemií virové choroby covid-19. Výzkum zjišťoval názor občanů na to, zda považují roušky jako opatření proti chorobě za účinné. Dále se výzkum zaměřil na otázku, v jakých situacích a na jakých místech by měl stát nařizovat jejich povinné nošení.

V červencovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným baterii otázek týkajících se změn v jejich zaměstnání či podnikání v porovnání s obdobím do propuknutí epidemie COVID-19.

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém omnibusovém zářijovém výzkumu zopakovalo několik otázek ze speciálního výzkumu z května a začátku června a z pravidelných výzkumů z konce června a července zaměřených na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní.

Šlo o to, jak občané hodnotí reakci českého státu a jeho institucí na epidemii COVID-19. Respondenti hodnotili přiměřenost, účinnost a srozumitelnost protiepidemických opatření celkově a opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na zřizování praktických a speciálních základních škol, základních škol s rozšířenou výukou a víceletých gymnázií. Dále zjišťoval názory na to, zda by se děti se zdravotním nebo mentálním postižením, děti z chudých či naopak z bohatých rodin, děti cizích státních příslušníků, romské děti a mimořádně nadané děti měly vzdělávat v běžných třídách.

Více než polovina (51 %) české veřejnosti se v polovině září domnívala, že vláda by při zhoršení situace s šířením koronaviru neměla znovu přistoupit k plošnému uzavření všech škol, více než dvě pětiny (42 %) veřejnosti měly názor opačný. Lidé nečiní významný rozdíl mezi vzděláváním na dálku na základním a středním stupni, když se v obou případech přibližně dvě třetiny oslovených přiklonily k tomu, že by v případě uzavření škol mělo být povinné pro všechny děti, podle další pětiny respondentů by mělo být distanční vzdělávání dobrovolné a podle přibližně desetiny občanů by vzdělávání na dálku vůbec nemělo probíhat.

V zářijovém šetření CVVM položilo baterii otázek zkoumající postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným novelou zákona o českém školství. Podobná baterie otázek byla položena poprvé v roce 2016, kdy se jednalo o právě zaváděná opatření. V roce 2017 byla baterie rozšířena o položky zjišťující názor na inkluzi dětí se speciálními potřebami do běžných škol a názor na povinný poslední rok předškolní výchovy. Už poněkolikáté se výzkum dotazoval na názory občanů na společné státní maturity a na placení školného na veřejných vysokých školách.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červenci 2020 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.

Pravidelný výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol a na možnosti dosažení vzdělání v ČR.

Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje nad záporným i v roce 2020.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v září 2020 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 46 % Čechů, vládě 43 %.

Poslanecká sněmovna má důvěru 36 % a Senát 35 % veřejnosti.

V šetření realizovaném v září 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.