K prvkům politické socializace, k jejich generační kontinuitě a diskontinuitě

Četné poznatky charakterizují proces politické socializace jako přenos politického jednání a chování z generace na generaci. V souvislosti s politickými změnami proběhlými od roku 1945 se, podmínkách České republiky, nabízí nejen perspektiva generační kontinuity, ale i diskontinuity. Článek se zabývá vlivem rodičů a dalších socializačních činitelů na politickou sebeidentifikaci české populace, resp. hlavních věkových skupin: mladých lidí do 29 let, mladší střední generace 30-44 let, starší střední generace 45-59let a 60letých a starších a jejich rodičů. Východiskem úvah je teorie sociální změny a propojení politické socializace na mikro a makro úrovni.

Stať analyzuje okolností socializace a jejích projevy prostřednictvím politických orientací reprezentativního souboru populace ČR (N=522). Intenzita zájmu o politické události a hlavní zdroje ovlivňující politickou orientaci, jako jsou vlastní poznávání a četba, spolu s vlivem rodičů, tvořily základ pro zjišťování dopadů socializace. Míra komunistické orientace otce, matky a jejich zájem o politiku představovaly další socializační faktory. V souvislosti s politickým zázemím respondentů byla sledována jejich sebeidentifikace na škále levice-pravice. Korelační analýza osvětlila významnější vliv otce než matky v procesu politické socializace. Současně ukázala na celkový záporný vliv rodičovské politické diskuse při formování původně očekávané levo-pravé orientace respondenta. Rozbor pomocí analýzy ANOVA prokázal úzký vztah socioprofesní pozice občana a jeho politického zařazení, projevujícího se častější levicovou orientací dělníků a důchodců a více pravicovou orientací podnikatelů, živnostníků, studentů a učňů.

Nejen sociální, ale i věkové zařazení signalizovalo významné názorové diference. Nejmladší generace jako celek se umisťuje na pravou stranu politického spektra, zatímco generace 60letých a starších nalevo od středu. Právě tato skupina se více než ostatní věkové kategorie zajímá o politické události a také se intenzivněji zapojuje do politických diskusí. Nejméně se v obou směrech projevuje mladá generace. Politické socializační kroky rodičů vůči dětem jen v menší míře vyvolávají shodu s původní rodičovskou politickou orientací. Výzkum sledoval rovněž dva někdy vzájemně se podporující a jindy soupeřící vlivy, rodičovské socializační působení a politické a ekonomické podmínky. Potvrdily se odlišné postoje jednotlivých věkových skupin v závislosti na konkrétní společenské a politické situaci, ukázal se významnější vliv okolností na úrovni společnosti, než politického socializačního úsilí rodičů.

Politickou kontinuitu bylo možné pozorovat mezi generací 60letých a starších a jejich rodiči. Nositelem politické kontinuity a současně i diskontinuity je starší střední generace ve věku 45-59 let. Pokud mezi nimi a jejich dětmi vládne kontinuita, tak mezi nimi a jejich rodiči diskontinuita. Vytvořené rozložení politických orientací naznačuje, že jde o dynamickou oblast. Postoje generací se v závislosti na změnách společnosti rovněž mění. Poznatek, že společenské a politické podmínky jsou při formování politické orientace více rozhodující, než sebelépe myšlené politické působení potvrzuje charakteristiku politické socializace, jako způsobu, s jakým socializace jednotlivce koresponduje s jeho společenskou pozicí vytvářenou různými faktory ve společnosti.      

ISSN: 1214-438X
Rok: 2017
Vydání: 15
Svazek: 1
Strana: 15
Autoři: Ján Mišovič
Citace: Ján Mišovič. 2017. "K prvkům politické socializace, k jejich generační kontinuitě a diskontinuitě." Naše společnost 15 (1): 15-26.

PANEL4

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: