Tzv. opoziční smlouva, kterou po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1998 uzavřely ČSSD a ODS a která utvořila základ existence menšinové vlády ČSSD v období let 1998 až 2002, je dodnes jedním z nejspornějších momentů politického vývoje po roce 1989. V obecném povědomí a v publicistickém diskursu přitom převládá kategoricky negativní, odsuzující hodnocení smlouvy jako excesu vybočujícího z demokratického rámce, který byl katalyzátorem systémové korupce a klientelismu a který se stal zdrojem hluboké skepse a nedůvěry ve vztahu k politice ze strany české veřejnosti. V odborných textech se lze rovněž setkat se silně kritickým přístupem k opoziční smlouvě, ale řada prací srovnávajících ji s případy vzniku a fungování menšinových vlád v jiných zemích, případně zabývajících se okolnostmi jejího vzniku a vývojem situace v období její existence naopak ukazuje, že šlo o poměrně standardní příklad menšinové vlády s nepříliš rozvinutou institucionální podporou.
Éra opoziční smlouvy ve světle veřejného mínění
13.02.2017
2016/2