O reformě veřejných financí z pohledu veřejného mínění

Reforma veřejných financí se v průběhu období posledních dvou let stala dominantním tématem české politiky. Kabinet premiéra Vladimíra Špidly ji nedlouho po svém ustavení vyhlásil jako ústřední prvek své vládní agendy pro celé volební období a samotný pojem reforma veřejných financí již dlouho představuje jeden z nejfrekventovanějších termínů veřejných vystoupení koaličních i opozičních politiků nebo vnitropolitických komentářů a zpravodajství hlavních sdělovacích prostředků.

Do debat v souvislosti s reformou se velmi intenzivně zapojily i některé klíčové zájmové skupiny, jako např. odbory, profesní komory, zaměstnavatelské svazy či různá uskupení podnikatelů, přičemž několikrát se spory probíhající ohledně některých návrhů vyhrotily až na samotný pokraj otevřeného sociálního konfliktu. Z našich kontinuálních šetření, v nichž např. pravidelně zjišťujeme, které události z poslední doby lidé považují za nejdůležitější, přitom bylo dlouhodobě patrné, že reformu veřejných financí jako jeden z hlavních problémů současnosti vnímá i většina občanské veřejnosti. V této situaci bylo samozřejmostí, že se náš výzkumný zájem začal věnovat právě tomuto tématu.

Od počátku jsme ovšem stáli před ne zcela jednoduchou otázkou, jak se zkoumání této problematiky zhostit. Kamenem úrazu byla především meritorní stránka objektu našeho zájmu. Ať již se samotné slovní spojení „reforma veřejných financí“ zabydlelo ve slovníku aktuálního politického diskursu jakkoli pevně, jeho význam byl a nadále zůstává dosti nejasný. To, o čem se mluví jako o vládní reformě veřejných financí, nepředstavuje totiž žádný předem přesně definovaný, ucelený, vnitřně konzistentní a provázaný záměr. Ve skutečnosti jde o poměrně rozsáhlý a pestrý soubor dílčích opatření, která spolu často vzájemně nijak nesouvisejí. Jejich deklarovaným účelem je dosažení vyváženosti veřejných rozpočtů v průběhu několika let, ke kterému má z jedné třetiny přispět navýšení rozpočtových příjmů a ze dvou třetin snížení rozpočtových výdajů. Přitom však některá z opatření oficiálně zahrnutých do vládního pojetí reformy veřejných financí s takto deklarovaným účelem nekorespondují, což se týká např. snížení sazby daně z převodu nemovitostí či snížení sazby daně z příjmu právnických osob. Navíc jednotlivá dílčí opatření reformy jsou schvalována postupně, přičemž v průběhu jejich schvalování dochází k četným, často velmi podstatným změnám, takže jejich konečná podoba a důsledky se mohou výrazně lišit od původních předpokladů. Do hry zároveň vstupují i alternativní náměty a představy, se kterými vystupují nejen opoziční politici, ale i část nespokojenců z řad jednotlivých koaličních stran, zainteresované zájmové skupiny, nebo lidé prezentovaní jako nezávislí odborníci.

Z těchto důvodů bylo od počátku jen těžko myslitelné pokoušet se zkoumat názory občanů na reformu veřejných financí en bloc. Racionální interpretace výsledků šetření, ve kterém respondenti mohou stejnou otázku vnímat navzájem velmi odlišně, a kde výzkumník nemá ani možnost zjistit, jak respondenti příslušnou otázku vlastně chápou, je prakticky vyloučena a samotné výsledky nemají valnou hodnotu, protože nikdo neví, o čem vlastně vypovídají. Nakonec jsme dospěli k závěru, že nejlepším řešením bude předložit respondentům v podobě baterie co možná nejsrozumitelněji naformulovaný výčet jednotlivých opatření s tím, aby se u každé jednotlivé položky mohli vyjádřit, zda příslušný krok podporují, nebo naopak nepodporují. Do baterie jsme zároveň zařadili nejen klíčové prvky vládního programu reformy, ale i některé návrhy opatření, se kterými přišly na veřejnost opoziční strany. Vytvořenou otázku jsme pak zařadili do výzkumu, který proběhl v druhé dekádě ledna 2004.

PANEL4

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: