DomovCVVMČasopis naše společnost (archiv)Přehled článků2005/2Tři příklady spolupráce kvalitativního a analytického výzkumu.

Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

vydání časopisu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu AV ČR, jež právě držíte v rukou, vás doufejme zaujme v mnohých ohledech. Prvním letošním číslem vstupuje Naše společnost do čtvrtého roku své existence v nové grafické úpravě. Pro změnu podoby časopisu se CVVM rozhodlo z důvodu zvýšení čtenářského „komfortu“ a – jak celý tým věří – výslednou vizuální podobu výsledků badatelské práce naší či našich kolegů budete hodnotit právě i vy jako změnu k lepšímu.

Největší důraz ovšem zůstává na stránce obsahové. Vzhledem k tomu, že hlavním tématem tuzemských veřejných debat jsou letos parlamentní volby a s nimi související výzkumy veřejného mínění, otevírá rubriku Aktuality stať Jiřího Vinopala „Povaha předvolebních průzkumů a jejich role v rozhodování voličů“. Autor v ní popisuje historii i metodiku předvolebních průzkumů a kritickému zkoumání podrobuje srovnání letošních předvolebních šetření jednotlivých agentur s výsledky voleb. Za pomoci teoretických konceptů následně hledá odpověď na otázku, zda a do jaké míry mají předvolební výzkumy vliv na rozhodování voličů. V příspěvku Naděždy Čadové se můžete seznámit s tím, jak Češi hodnotili různé oblasti společenského života v loňském roce. Z rozsáhlé baterie vybrala autorka následujících devět položek, objevujících se ve všech otázkách, které CVVM k mapování hodnocení oblastí společenského života používá: zdravotnictví, životní úroveň, fungování hospodářství, bezpečnost občanů, sociální jistoty, soudnictví, nezaměstnanost, hospodářská kriminalita, korupce. Je jistě jen potěšující, že podle výsledků komparativní analýzy zůstala negativní očekávání veřejnosti z počátku roku 2005 nenaplněna. Rubriku uzavírá Jan Červenka článkem, ve kterém rozebírá vliv sociodemografických diferencí na subjektivní hodnocení životní úrovně domácnosti. Ve výzkumu veřejného mínění patří vnímání vlastní životní úrovně mezi významné veličiny, protože hraje podstatnou roli při formování postojů a usměrňování jednání občanů ve věcech veřejných. Autora mimo jiné zajímá, jak se toto hodnocení promítá do některých základních postojů a do politické orientace občanů České republiky. Pracuje přitom se spojenými daty ze čtyř šetření, která CVVM uskutečnilo od ledna do dubna letošního roku.

Rubriku Souvislosti jsme tentokrát věnovali historii. (Kvazi)demokratická období výzkumu veřejného mínění před rokem 1989 v Československu zde přehledně zachycuje Gabriela Šamanová. Její text mapuje počátky výzkumu veřejného mínění u nás po druhé světové válce a další vývoj v letech 1967 – 1969, kdy se po vynucené pauze výzkum veřejného mínění znovu oficiálně prováděl, a to na půdě tehdejší Československé akademie věd. Markéta Škodová se ve svém článku na pozadí událostí spjatých s tzv. Pražským jarem a dobových výzkumů veřejného mínění zamýšlí nad otázkou existence protikladu totalitní a demokratické veřejnosti. Stať historika Pavla Mückeho z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR pak představuje orální historii jako výzkumnou metodu a její postavení a rozvoj v zahraničí i u nás. Orální historie se coby relativně „mladá“ disciplína pohybuje na pomezí několika společenskovědních a humanitních oborů. Její přiblížení odborné sociologické i laické veřejnosti prostřednictvím Naší společnosti proto považujeme nejen za zajímavé, ale z důvodu sílící transdisciplinarity v sociálních vědách také za žádoucí a inspirativní.

Časopis uzavírá studie Daniela Kunštáta o teoretických základech pojmů totalitarismus, fašismus a autoritarianismus, obohacená o výsledky výzkumu zjišťujícího, do jaké míry jsou českou společností potenciálně akceptovány jiné, nedemokratické formy vládnutí v naší zemi.

Bohatá tematická diverzita předkládaného čísla Naší společnosti může být současně vhodným metaforickým vyjádřením diverzity naší, tedy české společnosti samotné. Zájem každého z vás o hlubší uchopení různých společenskovědních témat předznamenává a zároveň utvrzuje snahu celého autorského kolektivu toto uchopení nadále rozvíjet.

Markéta Škodová

Ukázka citovaní článků z tohoto čísla:

Příjmení, Jméno. 2006. "Název článku". Naše společnost 4 (1): x-x.

asovky
Panel 3

opvv fin

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

logo twit2logo insta2

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: