Investice do lidského kapitálu jako předpoklad úspěšnosti investic do sociálního kapitálu

Ačkoliv pojem sociální kapitál (dále SC) není v teoretické literatuře jednoznačně definován, v posledních letech můžeme v rámci odborné literatury zaznamenat známky vznikajícího konsensu [Côté 2001; Schuller 2001; Hooghe a Stolle 2003; World Bank 2004; van Oorschot, Arts, Gelissen 2006; Patulny, Svendsen 2007; Field 2008], který naznačuje přijímanou definici sociálního kapitálu zahrnujícího sociální sítě, důvěru a občanské normy a hodnoty. Tento koncept sociálního kapitálu bude uplatněn i v následujícím textu. Jedná se stále o poměrně širokou a nejednoznačnou definici, jednou z jejích nevýhod je praktická nemožnost exaktního měření SC. Nicméně s podobnou nejednoznačností se lze setkat i u dalších pojmů v oblasti společenských věd, přičemž tyto pojmy právě proto, že společenská realita se neustále mění a vyvíjí, nemohou mít ustálený obsah [Anzebacher 2004].

Číst dál...

Editorial

Internetové vydání prvního čísla devátého ročníku časopisu Naše společnost, který vydává Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i.

Číst dál...

Zhodnocení valenční teorie volebního chování na základě otevřených otázek ohledně důvodů volební neúčasti

Cílem studie je prozkoumat, zda lze tvrzení valenční teorie volebního chování ohledně motivací a důvodů volební účasti potvrdit na základě odpovědí na otevřenou otázku ohledně hlavního důvodu volební neúčasti. Konkrétně byla studována tvrzení, která se týkají konstrukce očekávaného užitku z volební účasti. K prozkoumání výše uvedených tvrzení valenční teorie ohledně motivací volební neúčasti byly využity otevřené otázky z pěti povolebních dotazníkových šetřeních konaných v Česku mezi lety 2004 a 2010.

Číst dál...

Pojem popkulturního občanství jako teoretický rámec studia populární kultury v socialistické a post-socialistické společnosti

Jedním z hlavních analytických konceptů kulturalistického přístupu, který studuje užití populární kultury jako specifické jednání, je pojem „kulturní občanství“. Tento text se proto v následujících částech bude zabývat shrnutím významů tohoto pojmu (včetně jeho okolí) a pokusí se jej – ačkoli se s ním dosud pracovalo jen při studiu protiváhy hegemonie ve formálně demokratických společnostech – transplantovat do oblasti užití televizní popkultury v autoritářském socialistickém systému.

Číst dál...

Trávení volného času v České republice ve srovnání s evropskými zeměmi

Stať se zabývá trávením volného času. Nejprve uvádíme význam trávení volného času a odpovídající sociologickými koncepty. V empirické části analyzujeme data z mezinárodního výzkumu ISSP 2007 – Volný čas a sport. Popisujeme frekvenci 13 volnočasových aktivit a spolu s vnímanými funkce volného času je srovnáváme s 18 evropskými zeměmi. V následující části nejprve pomocí klastrové analýzy rozkrýváme strukturu volnočasových aktivit v České republice, identifikovány byly tři hlavní životní styly: (1) kulturní a sportovní aktivity mimo domov typické pro mladou generaci, (2) nakupování, navštěvování příbuzných, sledování TV a čtení příznačnou pro ženy a (3) domácí práce/kutilství charakteristické pro muže.

Číst dál...

Editorial

Internetové vydání druhého čísla osmého ročníku časopisu Naše společnost, který vydává Centrum pro výzkum veřejného mínění Soiologického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i.

Číst dál...

Náboženství a kvalita života. Psycho-sociální předpoklady

Jedním z konceptů, který udělal v rámci sociálních věd v devadesátých letech minulého století velkou kariéru, je (vedle například sociálního kapitálu) kvalita života . Nejde vlastně o jeden přesně vymezený koncept ale spíše o (velkou) rodinu navzájem propojených teorií, výzkumů a vlastně i aktuálních a navrhovaných politik. Pod titulem kvality života se provádí široké spektrum výzkumů, od studií zabývajících se životem lidí se specifickými zdravotními problémy po dotazníková šetření reprezentativní pro celé dospělé populace států [Rapley 2003].

Číst dál...

Hana Hašková, Zuzana Uhde (eds.): Women and Social Citizenship in Czech Society: Continuity and Change

Recenze knihy Hana Hašková, Zuzana Uhde (eds.): Women and Social Citizenship in Czech Society: Continuity and Change.

Číst dál...

Pirátské strany: nový fenomén v politice

Pirátské strany jsou novým fenoménem v politice. První pirátská strana byla založena v roce 2006 ve Švédsku. Cílem tohoto článku je reflexe problematiky pirátských stran, shrnutí odborné diskuze, představení hlavních požadavků pirátských stran, přiblížení sympatizantů a voličů pirátských stran a také pokus o vysvětlení vzestupu pirátských stran. Pirátské strany lze považovat za druh liberálních stran, které se profilují v otázce svobodného internetu, komunikace a přístupu k veřejným informacím.

Číst dál...

K otázce historického vědomí obyvatel České republiky

Stať deskriptivní formou přináší poznatky z prvního dotazníkového průzkumu, který je součástí širšího projektu sociologického výzkumu historického vědomí obyvatel České republiky. Po úvodním zasazení do kontextu koncepcí historického vědomí a kolektivní paměti jsou nejprve popsány výsledky průzkumu na téma zájmu o dějiny a jejich jednotlivé oblasti; zdrojů, z nichž lidé získávají historické informace a sebehodnocení z hlediska znalosti historie.

Číst dál...

Česká religiozita – církevní příslušnost a víra ve světle Sčítání lidu a dat ISSP 2008

Článek se zaměřuje na popis základních charakteristik české náboženské scény a ukazuje, že tradiční pohled na českou společnost jako vysoce sekularizovanou plně nevystihuje vztah české populace k náboženství. V první části článku pracujeme s tradičními měřítky religiozity, jakými jsou náboženské vyznání a návštěvnost bohoslužeb. Vycházíme z dat ze Sčítání lidu a ISSP 2008 a ukazujeme, že zatímco návštěvnost bohoslužeb je v české společnosti dlouhodobě stabilní, podíly vyznávajícího obyvatelstva klesají.

Číst dál...

Editorial

Internetové vydání prvního čísla osmého ročníku časopisu Naše společnost, který vydává Centrum pro výzkum veřejného mínění Soiologického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i.

Číst dál...

Pluralita paměti a komunistická minulost: Česká veřejnost a její reflexe roku 1989 a polistopadového vývoje

Následující text představuje výsledky sociologického šetření, které provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., (CVVM) ve dnech 31. 8. – 7. 9. 2009. Toto rozsáhlé terénní šetření mapovalo postoje a mínění veřejnosti k vybraným tématům a otázkám, které se dotýkaly dvacátého výročí listopadové revoluce v roce 1989.

Číst dál...

Veřejné mínění o problematice českých dějin

Stať převážně empirického charakteru čerpá z archivních dat, ze zdrojů Centra pro výzkum veřejného mínění a z první fáze realizace projektu Grantové agentury ČR s názvem „Sociologický výzkum historického vědomí obyvatel České republiky”. Teoretická část textu vychází z konceptu kolektivní paměti, zejména z myšlenky selektivity a proměnlivosti obsahů uložených v paměti. Článek dále prezentuje kvantitativní data týkající se veřejného mínění o české historii a kvalitativní zjištění výzkumu o historickém vědomí získaná prostřednictvím metody focus groups.

Číst dál...

Evropská unie jako globální aktér

Tato stať se zabývá analýzou veřejného mínění obyvatel neevropských zemí a jejich pohledem na Evropskou unii. Studie přitom není analýzou zahraniční či obchodní politiky těchto zemí, nýbrž vychází z postojů obyvatel těchto zemí. Občané těchto zemí hodnotí EU nejčastěji jako „soft power“ a jako ekonomickou velmoc. Vysoce ceněné jsou nadále také aktivity v oblasti mírových rekonstrukcí bývalých válečných regionů, vytýkáno je jí však, že málo využívá svého ekonomického potenciálu při řešení konfliktů. Shodně jí však také kritizují za protekcionistickou politiku v oblasti dovozu. Politicky ovšem unie nadále zůstává víceméně nevýznamným aktérem mezinárodních vztahů.

Číst dál...

Česká sociologie, empirický výzkum a zdroje dat

Článek má dvě části. V první části se pokouší podat širší přehled o empirickém sociologickém výzkumu v České republice na základě dostupných dat z databází vědy a výzkumu. V textu jsou pak uvedeny hlavní producenti empirických výzkumů v ČR a také tematické zaměření těchto výzkumů. V druhé části článku je popsán přístup k již dostupným datovým zdrojům, zejména k těm souborům, které jsou uloženy v Sociologickém datovém archivu. Jsou také popsána významná mezinárodní šetření, která proběhla na území ČR a přístup k datovým souborům vzniklých v jejich rámci.

Číst dál...

Občanská kultura v ČR z pohledu výzkumu veřejného mínění

Následující text prezentuje některé poznatky o občanské kultuře v České republice učiněné na základě speciálního šetření uskutečněného v srpnu 2009 jako součást mezinárodního komparativního výzkumu u příležitosti 50. výročí realizace původního výzkumu G. A. Almonda a S. Verby a následného vydání jejich známé knihy The Civic Culture: Attitudes and Perception of Democracy in Five Nations.

Číst dál...

Editorial

Internetové vydání druhého čísla sedmého ročníku časopisu Naše společnost, který vydává Centrum pro výzkum veřejného mínění Soiologického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i.

Číst dál...

Češi a slovenština

Tento článek používá empirická data za účelem kontextualizace a shrnutí postojů Čechů ke slovenštině a jejich představ o znalosti slovenštiny. Klade si dále za cíl osvětlit změny, které nastaly po roce 1989, a přispět v obecnějším smyslu k existujícím poznatkům o česko-slovenských jazykových vztazích. Zároveň také usiluje o vyzdvižení obtížnosti při vymezení statutu dvou zeměpisně přilehlých kontaktních jazyků, jejichž identitu mluvčí definují ve stejné míře pomocí sdílené politické a historické zkušenosti (zejména ve dvacátém století) a jejich etnických, kulturních a jazykových rozdílů.

Číst dál...

Názory a postoje české populace na přeshraniční spolupráci

Následující studie zaměřuje svou pozornost na to, jak nahlížejí na přeshraniční spolupráci a na pohraniční oblasti občané celé České republiky.

Jsou zde shrnuty výsledky reprezentativního šetření, které v září 2008 uskutečnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění jako dílčí úlohu vědeckého projektu „Rozvojové zájmy pohraničních regionů (na příkladu Orlicka), který podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na období 2006 až 2011.

Číst dál...

Jak zjišťovat návštěvnost bohoslužeb? Problémy s měřením náboženského fenoménu

Náboženství zůstává významným společenským fenoménem, „silou, která působí na jiné síly“, a to i ve společnosti české, která bývá občas označována za jednu z nejateističtějších na světě. Předpovědi vyplývající ze striktně pojaté teorie sekularizace se nenaplnily, a my tak můžeme vidět aktivitu tradičních církví i vznik nových náboženských směrů a společností, stejně jako přetrvávající a v některých oblastech dokonce sílící vliv náboženství v politice a veřejném životě jako celku.

Číst dál...

České vězeňství viděné optikou veřejného mínění

V moderní společnosti je vězení univerzálním nástrojem pro trestání a disciplinaci jedinců, kteří se závažným způsobem provinili vůči právnímu řádu. Prakticky každý člověk se během svého života stane obětí trestného činu, nejčastěji majetkového charakteru. Naproti tomu jen výrazná menšina lidí se během svého života blíže seznámí s institucí vězení.

Číst dál...

Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

je mi potěšením, že Vám můžeme předložit první číslo již sedmého ročníku časopisu Naše společnost, který vydává Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. Z Vašich reakcí víme, že oceňujete nejen obsah časopisu, ale i jeho tematickou diverzitu, o niž po celou dobu existence periodika usilujeme a jejímž dokladem jsou i následující texty.

Číst dál...

Normativní a empirické předpoklady moderní demokracie aneb Janusovská tvář veřejného mínění

Není sporu o tom, že etablování všeobecného volebního práva v mnoha směrech proměnilo základní politický půdorys veřejného prostoru liberálních (ústavně pluralitních) demokracií. V tomto textu se pokusím načrtnout některé aspekty volebního rozhodování v moderních masových demokraciích, zejména pak téma (ne)kompetence voličů respektive problém racionality politického publika neboli veřejného mínění.

Číst dál...

Fašismus nařizuje – demokracie se ptá

„Fašismus nařizuje – demokracie se ptá“ tento trochu zavádějící název článku čtenáře seznámí s oborovým časopisem Veřejné mínění, který vycházel v letech 1946 – 1948 a jehož motto bylo právě „Fašismus nařizuje – demokracie se ptá“. Jeho vydavatelem byl Československý ústav pro výzkum veřejného mínění, který byl na jaře 1946 zřízen jako oddělení I.

Číst dál...

PANEL4

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: