Vztahy a životní postoje

V březnu 2011 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 15 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako skupina ke srovnání s ostatními. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí sedmibodové škály, na které popsané krajní body znamenaly velmi sympatičtí (1) a velmi nesympatičtí (7).

V pravidelném prosincovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., v souvislosti s příchodem nového roku zkoumalo, jak čeští občané pohlížejí na budoucnost, a to jak v osobní rovině s ohledem na sebe a své blízké, tak i ve vztahu k české společnosti a posléze i k lidstvu jako celku, a zda mají z něčeho do budoucna nějaké obavy.

V prosinci loňského roku zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., vztah českých občanů k vybraným národům a národnostem. Respondentům byl předložen seznam čtyřiadvaceti národností, které měli podle své přízně k nim hodnotit na sedmibodové škále, kde 1 znamenalo „velmi sympatičtí“ a 7 „velmi nesympatičtí“.

V listopadovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění hodnotili oslovení občané důležitost některých životních cílů a vyjadřovali názory na výroky týkající se různých forem rodinného soužití.

V květnu 2010 byl do pravidelného šetření Naše společnost zařazen blok otázek týkající se hodnot a též občanských práv. V rámci těchto dotazů byly zjišťovány i názory na toleranci společnosti k homosexuálům a na práva homosexuálních mužů a žen.

V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory na z morálního hlediska kontroverzní otázky. Oslovení občané se vyjadřovali k interrupcím, k eutanazii a k trestu smrti.

V březnu 2010 zkoumalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., toleranci k vybraným skupinám občanů. V prvním případě byla sociální distance zjišťována pomocí otázky, u které měli respondenti vybrat ty skupiny, které by nechtěly mít za sousedy. V druhém případě měli dotázaní vyjádřit své mínění o tom, nakolik jsou vůči daným skupinám tolerantní obyvatelé České republiky obecně.

V březnu 2010 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 15 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako skupina ke srovnání s ostatními. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí sedmibodové škály, na které popsané krajní body znamenaly velmi sympatičtí (1) a velmi nesympatičtí (7).

V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců. Konkrétně šetření zjišťovalo obecný postoj občanů k zaměstnávání cizinců a dále i některé dílčí názory na tuto problematiku, na které se zaměřila baterie výroků, s nimiž respondenti vyjadřovali buď souhlas, nebo nesouhlas.