Vztahy a životní postoje

V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory českých občanů na umělé přerušení těhotenství. Respondenti se v šetření vyjadřovali k tomu, jestli má mít žena právo sama se rozhodnout o interrupci, zda by se interrupce měla povolit jen z důvodu zdravotních a sociálních ohledů na dítě a ženu, jestli by mělo být důvodem umělého přerušení těhotenství pouze ohrožení života ženy nebo zda by měla být interrupce zakázána.

V květnovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory veřejnosti na práva homosexuálních mužů a žen na uzavření sňatku, registrovaného partnerství a na adopci dětí. Respondenti se též vyjadřovali k tomu, zda podle jejich mínění může přiznání k homosexualitě způsobit problémy v soužití s ostatními lidmi v jejich městě či obci. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle základních sociodemografických ukazatelů a podle odpovědi na otázku, zda respondent/ka osobně zná nebo nezná nějakého homosexuála či lesbu.

Dubnové šetření CVVM zkoumalo názory občanů na soužití romské menšiny s většinovou populací a na možnosti Romů ve společnosti, pokud jde o získání zaměstnání, vzdělání, pracovní kvalifikace nebo bydlení a hájení vlastních zájmů v občanských sporech, jednání na úřadech, zajištění vlastní bezpečnosti či rozvoj kultury.

V březnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zaměřilo na problematiku lidského soužití. Respondentům byla předložena baterie obsahující 14 položek resp. 14 různých skupin lidí. Z tohoto seznamu pak dotázaní vybírali ty skupiny osob, které by si nepřáli mít za sousedy a dále též hodnotili, zda je podle jejich názoru česká společnost k těmto skupinám lidí tolerantní.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazování se zde natrvalo, jestli ČR má či nemá přijímat uprchlíky, zda by se cizinci dlouhodobě žijící v ČR měli přizpůsobovat našim životním zvyklostem, jestli jejich přítomnost představuje problém a jak by se mělo přistupovat k jejich zaměstnávání.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo postoj veřejnosti k různým početně hojněji zastoupeným národnostním skupinám žijícím v České republice na sedmibodové škále sympatií.

V březnu 2008 se Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém výzkumu zabývalo přijatelností některých způsobů chování v české společnosti. Češi hodnotili 24 různých druhů pomocí desetibodové škály, kde 1 znamenala, že toto chování pro ně není přijatelné nikdy a naopak 10 vyjadřovala, že daný druh chování je pro ně přijatelný kdykoliv. Největší podíl českých občanů je schopen akceptovat líbání se na veřejnosti, naopak nejkritičtější je česká veřejnost k řízení pod vlivem alkoholu.

V prosincovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., vztah českých občanů k vybraným národům a národnostem. Respondentům byl předložen seznam čtyřiadvaceti národností, které měli podle své přízně k nim hodnotit na sedmibodové škále, kde 1 znamenalo „velmi sympatičtí“ a 7 „velmi nesympatičtí“. Kromě výsledků posledního šetření nabízí zpráva též časové srovnání.

Plánování uzavření sňatku a hodnocení výroků týkajících se partnerského a manželského soužití bylo předmětem šetření, které Centrum pro výzkum veřejného mínění realizovalo v listopadu 2007. Celkově je možné konstatovat, že čeští občané jsou k partnerskému soužití jako takovému poměrně benevolentní. Ovšem v momentě, kdy do věci vstoupí otázky spojené s výchovou a péčí o děti, začíná mezi Čechy převládat postoj upřednostňující uzavření sňatku.

Do říjnového šetření CVVM zařadilo několik otázek, které se zabývají vztahem občanů k České republice a pocitem hrdosti na příslušnost k ní.