Vztahy a životní postoje

V rámci březnového šetření respondenti vyjadřovali svoje názory na morální přijatelnost či nepřijatelnost některých druhů lidského jednání a chování. Do šetření bylo zahrnuto 25 různých položek představujících různé skutky, které respondenti posuzovali pomocí desetibodové škály, kde bod 1 znamenal, že pro respondenta toto chování není přijatelné za žádných okolností, a bod 10 znamenal, že toto chování hodnotí jako přijatelné kdykoliv.

Březnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se mj. zabývalo otázkami zjišťujícími toleranci české populace vůči některým skupinám lidí. Čechům bylo předloženo 14 různých skupin a u každé z nich se měli vyjádřit, zda by dané osoby nechtěli mít za sousedy. Negativní postoj v souvislosti se sousedstvím převládl v rámci české populace u čtyř uvedených skupin osob.

Prosincové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťovalo vztah Čechů k jiným národům a národnostem. Bylo vybráno dvacet čtyři národností, které respondenti hodnotili na sedmibodové škále (1 „velmi sympatický“, 7 „velmi nesympatický“) podle přízně k nim. Dotázaným jsou nejsympatičtější Češi samotní (vážený průměr 1,7). Na dobré úrovni (2,0 – 3,0) je také vztah ke Slovákům, Francouzům, Švédům, Angličanům, Rakušanům a Řekům.

Více než dvě třetiny Čechů (66 %) hledí do budoucna spíše pesimisticky. Tyto obavy naopak nesdílí 34 % lidí. Vyplývá to z výsledků posledního loňského šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, jehož součástí byly i otázky zjišťující „naladění“ členů české společnosti, pokud jde o jejich osobní život i hodnocení budoucího života společnosti jako takové.

V prosincovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl mimo jiné zjišťován postoj občanů ČR k vybraným národnostem žijícím na našem území. Nejlepší vztah máme k lidem národnosti české následované národností slovenskou. Za sympatické také Češi považují Poláky (73,4 %) a Němce (59,0 %). Hůře jsou již hodnoceni Židé a Vietnamci, u nichž největší počet dotázaných (23,7 %) vybral střed škály (ani sympatičtí, ani nesympatičtí).

Listopadový výzkum CVVM SOÚ AV ČR zjišťoval mimo jiné představy obyvatelstva ČR o rozdělení rolí mužů a žen v rodině. Na vzdělávání, starosti o rozpočet, pěstování koníčků a kontaktů by se měli podílet oba partneři stejnou měrou. Za spíše mužskou činnost, popřípadě činnost obou, je považováno usilování o kariéru, určitě by ale větší díl měl náležet muži.

V listopadovém výzkumu CVVM Sociologického ústavu AV ČR se dotazníkové šetření zaměřilo na postoj obyvatelstva ke svatbám a na ideální věk při narození prvního dítěte.

Manželství nepovažuje za zbytečnou instituci 70 % respondentů. Více než šedesát procent svobodných by chtělo v budoucnu uzavřít sňatek (ženy 64,4 %, muži 63,6 %), u rozvedených se toto přání týká přibližně šestiny dotázaných (ženy 16,9 %, muži 16,0 %).

V dubnovém výzkumu jsme se mimo jiné zaobírali problematikou postojů a vztahů populace k romské menšině. Šetření ukázalo, že přes dvě třetiny obyvatel (69 % respondentů) považují soužití romské a neromské populace v ČR za problematické. Podíváme-li na údaje z výzkumů provedených v uplynulých letech, vidíme, že hodnocení vztahu romské a neromské populace se od roku 1997 postupně zlepšuje – ve zmíněném roce hodnotilo soužití s Romy jako špatné 81 % dotázaných.

K významným českým osobnostem z historie či současnosti dotázaní řadí především Karla IV., T. G. Masaryka, V. Havla, J. A. Komenského a J. Husa. Jako vrcholné období českých dějin respondenti nejčastěji označují dobu panování Karla IV. (38 %), první republiku (16 %), národní obrození (10 %) a husitství (9 %). Za nejvýznamnější události pro český národ od konce první světové války jsou českou veřejností považovány tzv.

V prosincovém průzkumu jsme se respondentů mimo jiné ptali na to, co si myslí o státních svátcích a jejich slavení. Z šetření vyplynulo, že pro tři čtvrtiny Čechů (resp. pro 76 % při součtu odpovědí rozhodně důležité a spíše důležité) je důležité si státní svátky připomínat, 19 % naopak považuje oslavy státních svátků za nedůležité. Že je rozhodně důležité slavit státní svátky, si statisticky významně častěji myslí lidé šedesátiletí a starší, zatímco respondenti ve věku 15-29 volili častěji než lidé z jiných věkových kategorií odpověď „spíše nedůležité“.