Vztahy a životní postoje

Téměř 60 % respondentů se domnívá, že by se ideální věk otce při narození prvního dítěte měl pohybovat v rozpětí 25 až 29 let. Třetina dotázaných uvedla věk vyšší než 29 let a necelých 9 % dotázaných věk nižší než 25 let. V případě posuzování ideálního věku matky převládá názor (51 % dotázaných), že žena by měla porodit první dítě do 24 let.

V názorech respondentů poněkud převládalo přesvědčení, že jsou ,mezilidské vztahy v České republice spíše špatné, oproti 41 % dotázaných, kteří uvedli, že vztahy mezi lidmi jsou zde „rozhodně“ nebo „spíše dobré“, to bylo celkem 54 %, kteří je označili za „spíše“ nebo „rozhodně špatné“.

OPROTI TISKOVÉ KONFERENCI JE TISKOVÁ ZPRÁVA DOPLNĚNA TAKÉ ČASOVÝM SROVNÁNÍM HODNOCENÍ VÝVOJE VZTAHŮ MEZI VYBRANÝMI SKUPINAMI.

Z výsledků výzkumu CVVM vyplývá, že uzavřít v budoucnu sňatek by chtělo 70 % svobodných žen a 69 % svobodných mužů. Rozhodnuto, že ve svém dalším životě do manželství nevstoupí, bylo mezi svobodnými 12 % žen a 6 % mužů. Nejčastěji uváděnými důvody pro vstup do manželství byly "děti" (66 %) a přesvědčení, že "ve dvou se to lépe táhne" (34 %), čtvrtina dotázaných považuje vstup do manželství za "samozřejmý a normální".

V prosinci 2003 zařadilo CVVM do svého výzkumu také dvě otevřené otázky, v nichž dotázaní uváděli, co jim nejvíce vadí na lidské povaze a chování lidí. Z výsledků šetření vyplývá, že dotázaným na lidské povaze nejvíce vadí namyšlenost, lhaní a závistivost, na chování lidí pak namyšlenost, lhaní a agresivita.

Výsledky výzkumu potvrdily, že výchova dětí se koncentruje do rukou žen. Asi čtyři pětiny dotázaných s dětmi například uvedly, že k lékaři s dítětem chodí - či v případě odrostlého dítěte chodila - matka a během nemoci s ním také zůstává, resp. zůstávala doma. Především matky dětem čtou pohádky a učí se s nimi. Oba, matka i otec, společně rozhodují ve většině domácností s dětmi o jejich budoucím povolání, kupují dětem dárky, sportují s nimi či je berou na výlety.

Výzkum ukázal, že postoj české veřejnosti k zaměstnávání cizinců u nás je nejednoznačný: 45 % respondentů soudí, že je to správné, podobná část - 44 % - zastává opačné mínění. Většina dotázaných soudí, že levná zahraniční pracovní síla představuje hrozbu pro zaměstnávání českých občanů (82 %) a že zaměstnávání cizinců by se mělo v oblastech s vysokou nezaměstnaností omezit (81 %).

Téměř tři čtvrtiny dotázaných se shodují, že cizinci by měli mít možnost v České republice dlouhodobě pobývat, ale pouze za určitých podmínek. Názor, že by zde cizinci vůbec neměli mít možnost dlouhodobě pobývat vyjádřilo 17 % dotázaných a naopak pobyt bez omezení by umožnilo 6 % respondentů.

Cizinci žijící v ČR by se měli přizpůsobit co nejvíce našim životním zvyklostem, myslí si to 56 % respondentů.

Naprostá většina občanů pociťuje hrdost na Českou republiku v souvislosti se sportem (91 %), kulturou (89 %), historií (88 %) a v o něco menší míře i s vědou a technikou (77 %). Jiné důvody jako zdroj pro pocit národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě politického vlivu ve světě 32 %, v případě sociálního zabezpečení 25 % a v případě ekonomických výsledků dokonce jen 11 %.

U řady činností v rámci péče o děti je nejčastější to, že se oba rodiče na nich podílejí společně nebo že se střídají v závislosti na tom, kdo má momentálně čas, přičemž obecně platí, že spolupodílení se obou rodičů na jednotlivých činnostech v rámci péče o děti je v rodinách současné populace vyšší, než bylo v rodinách předchozí generace. Pokud v rodině ve vztahu k dítěti převažuje v některé z oblastí role jednoho z rodičů, bývá to většinou matka, kdo se dítěti či dětem v daném ohledu více věnuje, i když existují výjimky (např.