Vztahy a životní postoje
Mezilidské vztahy v České republice
V názorech respondentů poněkud převládalo přesvědčení, že jsou ,mezilidské vztahy v České republice spíše špatné, oproti 41 % dotázaných, kteří uvedli, že vztahy mezi lidmi jsou zde „rozhodně“ nebo „spíše dobré“, to bylo celkem 54 %, kteří je označili za „spíše“ nebo „rozhodně špatné“.
OPROTI TISKOVÉ KONFERENCI JE TISKOVÁ ZPRÁVA DOPLNĚNA TAKÉ ČASOVÝM SROVNÁNÍM HODNOCENÍ VÝVOJE VZTAHŮ MEZI VYBRANÝMI SKUPINAMI.
Svatba, ano či ne?
Z výsledků výzkumu CVVM vyplývá, že uzavřít v budoucnu sňatek by chtělo 70 % svobodných žen a 69 % svobodných mužů. Rozhodnuto, že ve svém dalším životě do manželství nevstoupí, bylo mezi svobodnými 12 % žen a 6 % mužů. Nejčastěji uváděnými důvody pro vstup do manželství byly "děti" (66 %) a přesvědčení, že "ve dvou se to lépe táhne" (34 %), čtvrtina dotázaných považuje vstup do manželství za "samozřejmý a normální".
Co nám nejvíce vadí na chování a povaze lidí?
V prosinci 2003 zařadilo CVVM do svého výzkumu také dvě otevřené otázky, v nichž dotázaní uváděli, co jim nejvíce vadí na lidské povaze a chování lidí. Z výsledků šetření vyplývá, že dotázaným na lidské povaze nejvíce vadí namyšlenost, lhaní a závistivost, na chování lidí pak namyšlenost, lhaní a agresivita.
K otcovské a mateřské roli v rodině
Výsledky výzkumu potvrdily, že výchova dětí se koncentruje do rukou žen. Asi čtyři pětiny dotázaných s dětmi například uvedly, že k lékaři s dítětem chodí - či v případě odrostlého dítěte chodila - matka a během nemoci s ním také zůstává, resp. zůstávala doma. Především matky dětem čtou pohádky a učí se s nimi. Oba, matka i otec, společně rozhodují ve většině domácností s dětmi o jejich budoucím povolání, kupují dětem dárky, sportují s nimi či je berou na výlety.
Postoje české veřejnosti k zaměstnávání cizinců
Výzkum ukázal, že postoj české veřejnosti k zaměstnávání cizinců u nás je nejednoznačný: 45 % respondentů soudí, že je to správné, podobná část - 44 % - zastává opačné mínění. Většina dotázaných soudí, že levná zahraniční pracovní síla představuje hrozbu pro zaměstnávání českých občanů (82 %) a že zaměstnávání cizinců by se mělo v oblastech s vysokou nezaměstnaností omezit (81 %).
Pobyt cizinců v České republice
Téměř tři čtvrtiny dotázaných se shodují, že cizinci by měli mít možnost v České republice dlouhodobě pobývat, ale pouze za určitých podmínek. Názor, že by zde cizinci vůbec neměli mít možnost dlouhodobě pobývat vyjádřilo 17 % dotázaných a naopak pobyt bez omezení by umožnilo 6 % respondentů.
Cizinci žijící v ČR by se měli přizpůsobit co nejvíce našim životním zvyklostem, myslí si to 56 % respondentů.
Národní hrdost občanů ČR
Naprostá většina občanů pociťuje hrdost na Českou republiku v souvislosti se sportem (91 %), kulturou (89 %), historií (88 %) a v o něco menší míře i s vědou a technikou (77 %). Jiné důvody jako zdroj pro pocit národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě politického vlivu ve světě 32 %, v případě sociálního zabezpečení 25 % a v případě ekonomických výsledků dokonce jen 11 %.
Role žen a mužů v rodině
U řady činností v rámci péče o děti je nejčastější to, že se oba rodiče na nich podílejí společně nebo že se střídají v závislosti na tom, kdo má momentálně čas, přičemž obecně platí, že spolupodílení se obou rodičů na jednotlivých činnostech v rámci péče o děti je v rodinách současné populace vyšší, než bylo v rodinách předchozí generace. Pokud v rodině ve vztahu k dítěti převažuje v některé z oblastí role jednoho z rodičů, bývá to většinou matka, kdo se dítěti či dětem v daném ohledu více věnuje, i když existují výjimky (např.
Péče o domácnost
O domácnost se Češi podle svých odpovědí nejčastěji starají společně, uvádí to tři pětiny mužů a téměř polovina žen. Pouze nepatrná část mužů uvedla, že většina péče o domácnost leží na nich. Čtvrtina mužů připustila, že většina péče o domácnost je na jejich partnerce, o sobě to však řekla více než třetina žen. Jak je z těchto údajů patrné, buď muži přeceňují svůj podíl na péči o domácnost, nebo naopak ženy jejich přínos nedoceňují.
Diskriminace v zaměstnání a role práce, partnerských vztahů a společenského vyžití v celkové spokojenosti se životem
Diskriminaci v zaměstnání zažilo podle subjektivní výpovědi 35,4 % respondentů. Nejčastějčastější příčinou pocitu znevýhodnění byl věk (47,2 procentních bodů ze sta), vzdělání (38,6 procentních bodů ze sta) a pohlaví (34,5 procentních bodů ze sta). Zdravotní stav uvedlo jako důvod diskriminace necelých 21 dotázaných ze sta a národnost či rasu 2 dotázaní ze sta.
Strana 24 z 26
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |