Vztahy a životní postoje

Přibližně tři čtvrtiny českých občanů mají blízký či dokonce velmi blízký vztah ke své čtvrti či vesnici, ke svému městu, k regionu, v němž žijí, k České republice i Evropě. Více než tři čtvrtiny českých občanů by si v případě možnosti volby vybrali k životu Českou republiku. Naopak naši zemi by si pro svůj život nezvolilo 16 % obyvatel starších 15 let.

V prosincovém průzkumu jsme se respondentů mimo jiné ptali na jejich pocity hrdosti či studu, které souvisejí s Čechami – s jejich politickým uspořádáním, s vybranými oblastmi společenského a kulturního života či s národními dějinami.

Z šetření vyplynulo, že nejvíce jsou Češi hrdí na český sport – uvedlo to 89 % respondentů (při součtu odpovědí „velmi hrdý a docela hrdý“).

Další z baterie otázek zaměřených na tematiku sociální soudržnosti, které jsme zařadili do listopadového průzkumu, mapovala názory veřejnosti ohledně možných vlivů na posilování soudržnosti mezi lidmi v naší společnosti.

Z nabídnutých možností si respondenti nejčastěji vybírali odpověď „přísný postih porušování zákonů“ – že by pomohl posílit soudržnost mezi lidmi, si myslí 94 procent oslovených (součet odpovědí „rozhodně by pomáhalo“ a „spíše by pomáhalo“).

Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo do listopadového šetření otázku mapující názory na příčiny sociálního napětí v české společnosti. Oslovení občané měli posoudit, které rozdíly mezi různými sociálními seskupeními vedou k napětí v celé společnosti.

Nejproblematičtěji jsou vnímány rozdíly mezi politiky a ostatními občany (48 % dotázaných soudí, že tyto rozdíly vedou k hlubokým sociálním napětím), dále pak rozdíly v majetku (40 %).

V listopadu jsme do dotazníku zařadili baterii otázek, které se týkaly sociální soudržnosti, důvěry a solidarity mezi lidmi. Respondenti se mimo jiné vyjadřovali k výrokům popisujícím současné společenské uspořádání. Nejvíce dotázaných (38 %) soudí, že v naší společnosti je možné se dobře domluvit s většinou lidí; existuje tu však nižší vrstva a společenské špičky a s oběma těmito skupinami má většina lidí málo společného.

V listopadovém výzkumu veřejného mínění jsme se respondentů ptali na jejich sympatie k různým skupinám lidí, definovaným buď podle profese či sociálního postavení. Z hodnocení vyplynulo, že jako nejsympatičtější hodnotili dotazovaní vědce (průměr ze sedmibodové škály=1,89), následovali lékaři (2,24), zemědělci (2,40), horníci (2,45), chudí lidé (2,75), populární umělci (3,13), kopáči (3,18), řadoví úředníci (3,44), podnikatelé (3,59), manažeři (3,72) a policisté (3,82).

Do říjnového šetření zařadilo CVVM otázky týkající se postojů veřejnosti k homosexuálům a lesbám, srovnatelná data za stejné období nabídly agentury pro výzkum veřejného mínění z Polska, Maďarska a Slovenska. Z komparace vyplývá, že z obyvatel  všech čtyř zemí jsou Češi nejvíce nakloněni právu homosexuálních párů uzavírat registrované partnertsví (62 %) nebo sňatek (42 %).

Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byla i otázka, ve které se respondenti vyjadřovali k přijatelnosti či nepřijatelnosti některých druhů chování. V české společnosti je morálně nejméně přijatelné řízení pod mírným vlivem alkoholu. Velmi přísně respondenti posoudili rovněž situaci, kdy člověk nehledá práci a žije jen z podpory a darů, a také pokud se někdo popere s policií.

Podle dubnového šetření CVVM jsou svobodné ženy častěji rozhodnuty uzavřít ve svém životě sňatek než svobodní muži. Vstoupit někdy v budoucnu do svazku manželského plánovalo 81 % svobodných žen. Mezi svobodnými muži se chtělo oženit 64 % dotázaných.

Nejčastěji uváděnými důvody pro vstup do manželství byly „děti“ (50 %) a přesvědčení, že „ve dvou se to lépe táhne“ (30 %), pětina dotázaných považuje vstup do manželství za „samozřejmý a normální“.

Březnový výzkum CVVM potvrdil tolerantní přístup české veřejnosti k otázce umělých přerušení těhotenství. Sedm oslovených občanů z deseti se domnívá, že žena má právo rozhodnout se o svém těhotenství sama.

Podpora zákonu o registrovaném partnerství od roku 2003 mírně poklesla.