Filtrovat články

Březnový výzkum se dotkl problému tolerance ve společnosti, pochopení, jaké projevuje různým svým specifickým společenským skupinám. Respondenti byli požádáni, aby vybrali, které z takových skupin by nechtěli mít za sousedy. Z jejich reakcí vyplynulo, že nejrezervovaněji pohlížejí na těžké alkoholiky (86 %) a na lidi užívající drogy (85 %). Často jsou odmítáni občané romského původu (79 %) a lidé s kriminální minulostí (78 %).

Číst dál...

Pokud by nyní měli lidé v České republice možnost vybrat si zemi, ve které chtějí žít, zvolili by si v převážné většině Českou republiku. Převažujícím mateřským jazykem je na území České republiky čeština, ostatní jazyky byly ve výzkumu zmiňovány na úrovni statistické chyby. Kromě češtiny, kterou v domácnosti ke komunikaci používá téměř každá rodina, bývá nejčastěji za společný jazyk používána němčina, angličtina a slovenština.

Číst dál...

Soužití Romů a ostatních obyvatel je velkou částí veřejnosti vnímáno jako problematické. Zatímco obecně vztahy mezi lidmi v místě svého bydliště za špatné označilo jen 16,4 % dotázaných, v případě soužití Romů s ostatními obyvateli v místě svého bydliště se podobně kriticky vyjádřila polovina (50,5 %) respondentů z těch, kteří předtím uvedli, že v blízkosti místa, kde bydlí, žijí nějací Romové.

Číst dál...

Nejlepší vztah (z národností žijících u nás) máme k občanům české národnosti a ke Slovákům. Za sympatické Češi také považují Němce a Poláky. Naopak nejméně sympatičtí jsou nám občané z bývalého SSSR a občané balkánských států a nejhorší vztah máme k Rómům. Při hodnocení našeho vztahu k národnostem obecně se na prvních místech umístili opět Češi a Slováci, za nimi Francouzi, Švédové, Angličané, Poláci.

Číst dál...

U odpovědí na výroky týkající se manželství a partnerství převažovaly liberální odpovědi, u posledních výroků týkajícíh se rodičovství a výchovy dětí, převažovaly naopak názory konzervativní. Nejkontroverznější se ukázala být otázka zabývající se názorem na oprávněnost umělého přerušení těhotenství v případě ohrožení zdraví ženy nebo dítěte.

Číst dál...

Určitým problémem při srovnávání reálných dat a ideálu je, že zatímco výzkum pokrývá respondenty ve všech věkových skupinách starších 15ti let, reprodukce se zúčastňují převážně jen lidé ve věku mezi 20 až 35lety. Rozhodující jsou tedy postoje nejmladších respondentů, v našem případě lidé do 30ti let. Tato skupina se také ve svých názorech částečně odlišovala od zbytky dotázaných.

Číst dál...

V lednovém šetření CVVM byla použita otázka z mezinárodního výzkumu ISSP, který proběhl v České republice v roce 1999. Cílem bylo zjistit, zda a jak se změnil názor veřejnosti na sexuální vztahy předmanželské, mimomanželské a mezi partnery stejného pohlaví. Nejtolerantněji jsou hodnoceny předmanželské sexuální aktivity, zdaleka ne tak smířlivě jsou hodnoceny mimomanželské sexuální vztahy vdaných žen nebo ženatých mužů.

Číst dál...

V představách občanů stále přetrvává na jedné straně obraz muže živitele a na druhé straně ženy starající se o domácnost a děti. Především muž by měl finančně zajišťovat rodinu. Dále jsou činnosti, na kterých by se měli podílet oba partneři, nebo by měly náležet spíše mužům – usilování o profesní kariéru, další vzdělávání, zapojování se do společenských funkcí, iniciativa v intimním životě, koníčky.

Číst dál...

Veřejnost je nejčastěji tolerantní k mládeži, lidem s jiným náboženským přesvědčením, invalidům. Takto odpovědělo více než 80 % občanů. Ve srovnání s rokem 2000 se nejvíce zvýšila tolerance k bohatým a lidem s jiným politickým přesvědčením.

Číst dál...

Přibližně polovina občanů (52 %) vyslovuje spokojenost se svým osobním životem, o něco více než třetina (36 %) je spokojena „tak napůl“ a u 12 % převažuje nespokojenost. Z výsledků zachycených v tabulce č. 1 vyplývá, že postoj k osobnímu životu se průběžně od roku 1996, kdy byla tato otázka položena respondentům poprvé, mění pouze minimálně. Spokojenost se po celé období pohybuje v rozmezí 51 – 55 %, nespokojenost představuje 11 – 15 %.

Číst dál...