Vztahy a životní postoje

V únorovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo také vztahem veřejnosti k příslušníkům různých národních či národnostních skupin. V rámci výzkumu byly jišťovány postoje Čechů k u nás žijícím národnostem, a také postoje občanů k vybraným národům obecně. Svůj vztah k jednotlivým k národům a národnostem respondenti v obou případech vyjadřovali jejich zařazením na sedmibodové škále, kde krajní body znamenaly „velmi sympatičtí“ (1) a „velmi nesympatičtí“ (7).

Pouze tři procenta občanů oslovených v únoru Centrem pro výzkum veřejného mínění se domnívají, že by rozhodně mělo být každému umožněno přijít do České republiky a žít zde. Téměř čtvrtina respondentů zastává opačný názor.

Podle téměř 60 – ti procent účastníků výzkumu by se měli cizinci v ČR co nejvíce přizpůsobit místním životním zvyklostem. Třetina dotázaných soudí, že by se měli přizpůsobit částečně a 4 % respondentů by nechala cizincům možnost žít zcela podle svých životních zvyklostí.

V říjnu roku 2004 měli oslovení občané v šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zhodnotit, do jaké míry jsou některé druhy jednání přijatelné či nepřijatelné. Naprostá většina předložených druhů jednání byla pro respondenty více nebo méně nepřijatelná. Jediná položka, která by mohla být označena jako spíše přijatelná, je bránění soukromého majetku i za cenu zranění či usmrcení zloděje.

Nejdůležitější sférou života pro většinu lidí je rodina, kterou na první místo postavily více než tři čtvrtiny dotázaných. Za ní s odstupem následují přátelé a známí společně s prací, ještě o něco níže respondenti v průměru kladli volný čas a výrazně nejnižší pozici z hlediska významu pro ně samotné měla politika a náboženství. V pořadí některých základních hodnot, které dotázaní řadili podle významu, se nejvýše umístila pravda a svoboda jednotlivce.

Termín společenské soudržnosti není v povědomí veřejnosti příliš rozšířen. Pouze 27 % dotázaných uvedlo, že se s tímto pojmem už někdy setkalo, 55 % odpovědělo, že nikoli, a 18 % si nebylo v tomto ohledu jisto. Téměř tři čtvrtiny (74 %) dotázaných si myslí, že myšlenka společenské soudržnosti stojí za přemýšlení, přičemž dvě pětiny respondentů (40 %) ji současně s tím považují za prospěšnou.

Největší podporu získalo zachování bezplatného státního školství (90 % oslovených občanů). 89 % dotázaných se domnívá, že by měly být zavedeny doživotní tresty za opakované závažné trestné činy. 81 % respondentů by přivítalo, kdyby stát zajišťoval plnou zaměstnanost. K cílům, u nichž výrazně převažuje souhlas nad nesouhlasem, patří také zamezení přistěhovalectví z problémových zemí (76 % dotázaných).

V červnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění jsme se mimo jiné zajímali o to, jak čeští občané důvěřují lidem z různých zemí. Češi nejvíce důvěřují sami sobě. Na druhém místě pomyslného žebříčku důvěryhodnosti se pak umístili Slováci. Více než dvě třetiny dotázaných vyjádřily rovněž důvěru Francouzům (71 %), Polákům (71 %) a Britům (66 %).

Velká důležitost byla tradičně přisouzena hodnotám rodinným, pomáhat své rodině a přátelům a žít ve spokojené rodinně považuje za důležité shodně 97 % oslovených občanů. Stejně tak naprostá většina respondentů (97 %) oceňuje, když má v životě přátele, se kterými si dobře rozumí. Mezi položky, které získaly nejvyšší míru podpory za celé sledované období, patří všechny výroky týkající se zaměstnání.

Téměř 60 % respondentů se domnívá, že by se ideální věk otce při narození prvního dítěte měl pohybovat v rozpětí 25 až 29 let. Třetina dotázaných uvedla věk vyšší než 29 let a necelých 9 % dotázaných věk nižší než 25 let. V případě posuzování ideálního věku matky převládá názor (51 % dotázaných), že žena by měla porodit první dítě do 24 let.